Glyfosát funguje jako širokospektrý herbicid - tedy látka užívaná k potírání plevele. Vyvinula ho společnost Monsanto, která herbicid uvedla na trh pod obchodním názvem Roundup.
Firmu předloni v červnu koupil německý agrochemický a farmaceutický konglomerát Bayer, který kvůli údajným zdravotním dopadům herbicidu čelí tisícovkám žalob.
Zatímco Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označuje přípravek za pravděpodobně karcinogenní, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, látku za škodlivou nepovažují. Komise tak na konci roku 2017 prodloužila licenci na používání glyfosátu o dalších pět let.
Zdůvodnila to prohlášením, že po důkladném posouzení všech dostupných údajů o glyfosátu dospěla k závěru, že neexistuje žádná spojitost mezi glyfosátem a rakovinou u lidí, jak se veřejnost obává.
Důraz na životní prostředí
Mnozí výrobci i obchodníci přesto vyšli vstříc obavám a vlně ekologičtějšího smýšlení svých zákazníků a začali od glyfosátu postupně upouštět.
Na trhu se tak objevil třeba právě Roundup bez glyfosátu, "nepřítel plevelů", jehož účinnou látkou je kyselina octová - tedy ocet. Neslibuje sice totální likvidaci plevele jako jeho varianta s glyfosáty, nýbrž "viditelný efekt za 1 hodinu po aplikaci", má tedy způsobit viditelné vadnutí rostliny.
E-shop Alza.cz, kde je zmíněný Roundup bez glyfosátu 2020 Extra rychlý nejprodávanějším herbicidem, přípravky na hubení plevele s glyfosátem už ani nenabízí. "Při porovnání první poloviny roku 2020 a 2019 jsme letos prodali téměř trojnásobné množství těchto šetrnějších herbicidů. Poptávka tedy na první pohled roste, nicméně loni jsme nabízeli značku Roundup bez glyfosátu pouze v omezeném rozsahu," upozorňuje k číslům PR specialistka e-shopu Kateřina Daňková.
Přípravky na likvidaci plevele s glyfosáty vyřadil ze své nabídky také řetězec hobbymarketů Hornbach, a to už v roce 2016. "Učinili jsme tak zcela dobrovolně, protože chceme fungovat v souladu se životním prostředím a nechceme přispívat k poškozování zdraví našich zákazníků a spoluobčanů," uvedl v prohlášení Daniel Brychta z oddělení zahrady Hornbach.
Rostoucí zájem o ekologičtější formy herbicidů potvrzuje také tisková mluvčí Mall.cz Pavla Hobíková. Naopak poptávka po produktech s glyfosátem podle ní dlouhodobě klesá.
Slabší než kuchyňsky ocet
Roundup s kyselinou octovou nicméně někteří zákazníci na sociálních sítích označují za předražený a ptají se, proč rovnou neodplevelovat obyčejným octem, který vyjde levněji.
Z bezpečnostního listu herbicidu Roundup Extra rychlý totiž vyplývá, že obsahuje jako účinnou látku kyselinu octovou v koncentraci nižší než 10 procent. Pětilitrové balení tohoto typu Roundupu bez glyfosátu se přitom na internetu prodává za cenu téměř 1200 korun.
Pro srovnání - pět litrů osmiprocentního kuchyňského octa běžně v obchodě vyjde na 40 korun, stejné množství silnějšího, 20procentního octa lze zakoupit za přibližně 100 korun.
"Šikovný a podnikavý duch si najde cestu i z nepříznivé situace - máme zde nový Roundup, bez glyfosátu, totálně přírodní. No nekupte to za 700,-. Za ekologii si každý rád připlatí," píše například jeden z uživatelů ve svém příspěvku.
Podle agrárního analytika Petra Havla lze s nadsázkou říci, že se v zásadě o drahý ocet skutečně jedná. "Ostatně ocet jako hubič plevelů se používá odedávna, a taky proto je brán jako 'hubič' šetrnější k životnímu prostředí," vysvětluje pro on-line deník Aktuálně.cz Havel.
V jiném příspěvku diskutující zase řeší, jak bude kyselina octová ve větším množství působit na půdu.
Podle profesora Pavla Drašara z Ústavu chemie přírodních látek VŠCHT v Praze by vysoká koncentrace kyseliny octové půdě skutečně neprospěla. "Potom se pH půdy sníží a nastane další problém. Ono je to asi určeno na chodníky a podobně, ale já se přikláním k tomu, že nejlepší hubič plevele je vodní pára," dodává pro Aktuálně.cz Drašar.
Samotný glyfosát nicméně Drašar už dříve v rozhovoru pro DVTV přirovnal k bojové látce, která má na zdraví lidí dopad.
Řešení pro zemědělce
Přestože experti se shodují, že kyselina octová je k životnímu prostředí šetrnější, podle Havla klasický Roundup v současné době nelze plnohodnotně nahradit ve vztahu cena/efekt. Dražší přípravky pro zahrádkáře podle něj není možné používat v zemědělství.
"Kdyby je měli používat zemědělci plošně na polích, tak budeme chleba vyvažovat zlatem. Zmiňované přípravky jsou tak řešením pro zahrádkáře, ne ale pro zemědělce. Ti zatím glyfosát v omezené míře používat mohou, je ale třeba urychleně hledat k přírodě šetrnější, ale zároveň také cenově přijatelné přípravky, které by dokázaly glyfosát nahradit," míní Havel.
"Je také možné glyfosát vůbec nepoužívat, což se děje například v ekologickém zemědělství, a EU tlačí na to, aby se podíl ploch obhospodařovaných v režimu ekologického zemědělství zvýšil," dodává.
Spotřeba účinné látky glyfosát v Česku předloni klesla zhruba o čtvrtinu na 558 837 kilogramů. Nejvíce meziročně klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin u herbicidů a desikantů, zhruba o deset procent, a u fungicidů o osm procent.
Naopak nárůst o 23 procent byl právě u biopreparátů a o 14 procent u rodenticidů.
