Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Není marže jako přirážka

• Obchodní marže, kterou chce stát u vybraných potravin kontrolovat, je rozdíl mezi tržbami za zboží - tedy částkou, kterou dostane obchodník od zákazníka, a náklady na prodané zboží - tedy částkou, kterou zaplatil obchodník na pořízení zboží. 

Marže ze své definice nemůže být vyšší než 100 procent. "Právě hodnoty 100 procent by marže dosahovala v případě, kdy obchodník dostává zboží od dodavatele zadarmo, což se v reálném světě pochopitelně neděje. Pokud tedy obchodník dodavateli musí zaplatit byť jen jedinou korunu, bude jeho marže vždy nižší než 100 procent," vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

• Ministerstvo začalo kontrolovat ceny potravin. Co tím přesně sleduje, však neuvedlo

"Hypoteticky by marže mohla přesáhnout 100 procent pouze v případě, kdy obchodník nejenže dodavateli za zboží nemusí platit, ale naopak dostává od dodavatele ještě zaplaceno za to, že odebírá jeho zboží. To je pochopitelně absurdní scénář, který se v realitě nestává," dodává.

Při nulové marži naopak obchodník prodá zboží za stejnou cenu, za jakou nakoupil. V případě záporné marže obchodník prodává zboží za nižší cenu, než za jakou ho pořídil. Třeba při likvidaci zásob na prodejně.

Lidé často marži zaměňují za obyčejnou přirážku. Ostatně sám ministr zemědělství dal jako důvod k zavedení kontrol za příklad údajnou marži na točeném salámu ve výši 246 procent, přičemž měl na mysli právě přirážku.

• Rozdíl mezi marží a přirážkou je ale podle analytiků čistě matematický. "Každý obchodník pochopitelně potřebuje prodávat zboží za vyšší cenu, než za jakou jej nakoupil. Marže vyjadřuje, jakou část prodejní ceny tvoří právě tento rozdíl mezi cenou nákupní a cenou prodejní. Přirážka vyjadřuje, o jaký násobek je cena prodejní vyšší než cena nákupní," doplňuje Hradil.