Vědci z Mendelovy univerzity měřili od loňského jara po celý rok ve vybraných městských částech Brna skutečné množství potravin vyhozených do komunálního odpadu. V každém ročním období udělali rozbor komunálního odpadu z běžných "černých" popelnic celkem z 900 domácností. Rovnoměrně bylo zastoupeno 300 domácností ze sídlištní zástavby, 300 z takzvané vilové zástavby a 300 domácností z venkovské zástavby.
Průměrných 37 kilogramů na osobu je výrazně více, než lidé odhadovali v dotazníku - v tom uvedli čtyři kilogramy.
Na venkově, kde je ročně vyhozeno 29,1 kilogramu na osobu, a ve vilové zástavbě (32,7 kilogramu na osobu) je oproti sídlišti plýtvání skoro poloviční, což podle autorů výzkumu souvisí mimo jiné s tím, že je v těchto lokalitách lepší možnost kompostování, případně krmení zvířat.
Ukázalo se, že lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu.
V létě a na podzim plýtváme víc
V létě a na podzim přitom plýtvají potravinami více než na jaře a v zimě. "Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny proti potravinám bez obalu," uvádějí autoři studie.
Podstatná je podle odborníků i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat - biologický odpad tvoří dle zjištění ročně 48,81 procenta.
Slevové akce i neznalosti spotřeby
Již z předchozího průzkumu vyplynulo, že hlavním důvodem plýtvání je zejména špatné plánování nákupů a také vliv slevových akcí, kdy lidé nakoupí velké množství zlevněného zboží, které pak nespotřebují.
Lidé mají také často problém rozlišit rozdíl mezi datem minimální trvanlivosti a datem použitelnosti a vyhazují potraviny, které lze ještě spotřebovat.
Analyzovat obsah popelnic budou výzkumníci ještě další dva roky. Před začátkem druhého roku projektu ale ve vybraných lokalitách chtějí obyvatele informovat o tom, jak plýtvání jídlem zabránit. "Například vyhozené jídlo přepočítáme na peníze a ukážeme jim, kolik by mohli ročně ušetřit. Připravujeme dva druhy kampaně - jedna je zaměřená na články a například informační letáky, ta druhá pak na osobní působení na přednáškách, workshopech a na školách," vysvětlila podle agentury ČTK vedoucí projektu Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty univerzity.
Ve třetím roce trvání projektu pak budou sledovat, zda výchovné působení ve sledovaných městských částech mělo dlouhodobější efekt.