Praha - Šampony, krémy, mýdla, řasenky či rtěnky, tedy typické kosmetické zboží, kupují v Česku pravidelně dvě třetiny lidí. Třetinu obyvatel, hlavně mužů, nákup tohoto zboží nezajímá a přenechává ho svým partnerkám. Pravidelní zákazníci však utrácejí za kosmetické zboží v průměru 607 korun za měsíc. Existují však i lidé, pro které není problém nechat v obchodě více než tisícovku, ukazuje průzkum agentury GfK.
Agentura rozdělila zákazníky do sedmi skupin podle toho, jakým způsobem nakupují kosmetiku a kolik jsou za ni ochotni utratit. Necelá třetina, konkrétně 31 procent, "vypadla" z průzkumu hned na začátku, protože si za půl roku nekoupí ani pět z jedenácti kosmetických kategorií zboží.
Ze zbývajících sedmi skupin tvoří největší část (pětinu) takzvaní šetřiví zákazníci. K nim patří většinou starší lidé v menších městech, kteří za kosmetické výrobky utratí průměrně necelých 480 korun. Ještě méně peněz (470 korun) utratí takzvaní toužící zákazníci, tedy spíše zákaznice, protože to jsou většinou studentky či maminky na mateřské dovolené, které si kvůli nižším příjmům nemohou dovolit platit za krémy a vůně více peněz.
Naopak nejvíce peněz utratí takzvané náročné zákaznice. Což jsou ženy ve středním věku s vyšším příjmem, nejčastěji podnikatelky, které za kosmetiku nechají v obchodech měsíčně v průměru 943 korun. "Pokud nesledujeme průměrnou útratu každé skupiny a bereme zákazníky jako celek, tak desetina z nich vydá měsíčně za kosmetiku méně než 150 korun a desetina naopak i přes 1000 korun," říká Darina Gaľavská, projektová manažerka ze společnosti GfK.
Nejoblíbenější jsou kamenné drogerie
Většina Čechů nakupuje podle průzkumu v kamenných prodejnách specializovaných drogistických řetězců, jako je dm drogerie markt, Teta drogerie či Rossmann. Jako jedno ze svých hlavních nákupních míst je uvádí dvě třetiny lidí. Druhým nejčastějším místem, kam chodí Češi nakupovat hlavně hygienické výrobky, jsou hypermarkety.
"Zatímco však zhruba do roku 2012 pozice obou formátů na českém trhu sílila, a to zejména na úkor malých pultových prodejen a samoobsluh, v posledních pěti letech se situace na trhu stabilizovala a obliba hlavních dvou nákupních kanálů se již prakticky nemění. Nepochybně však sílí pozice internetu a přímých prodejců, a to zejména pro nákup výrobků, jako jsou parfémy nebo dekorativní kosmetika," shrnuje vývoj Gaľavská.
Alergie nealergie, hlavní je vůně
Průzkum dále ukázal, že při výběru konkrétního výrobku je pro zákazníky klíčová příjemná vůně výrobku, a to i u kategorií, kde vůně nesouvisí bezprostředně s funkcí produktu, jako jsou parfémy či toaletní vody. "Například sprchové gely si primárně podle příjemné vůně vybírají až tři pětiny zákazníků. A u dětské kosmetiky, kde se předpokládá spíše důraz na kvalitu a nezávadnost, volí voňavé produkty každá čtvrtá maminka. Takové výsledky bychom nečekali," uvedla Gaľavská.
Kromě vůně je pro kupující důležitá cena, kterou sleduje napříč kategoriemi zboží pětina lidí, a kvalita, která je důležitá pro více než desetinu zákazníků. Naopak nejméně důležitým faktorem při koupi je známá značka. Tento parametr je klíčový pro každého 25. zákazníka.
Že se v kosmetice točí velké peníze, dosvědčuje fakt, že firmy investují do její reklamy více peněz. Zatímco v roce 2015 utratili podle společnosti Nielsen Admosphere za reklamu v televizi, rozhlase, v tisku, na internetu a v outdoorových místech (kino, čekárna, billboard) 4,4 miliardy korun, loni to bylo o 12 procent více (4,9 miliardy). Prvních pět reklamně nejdražších značek přitom spolklo 29,3 procenta všech útrat.
Vůbec nejvíce peněz šlo na propagaci značky Nivea, která pohltila 531 milionů korun, o pětinu více než v roce 2015.
