Češi loni poprvé utratili 100 miliard korun jen "pípnutím"

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
22. 2. 2015 15:37
Nová čísla: Za posledních deset let stoupl celkový objem plateb přes bankovní karty čtyřikrát. Radost mají hlavně banky.
Bezkontaktní platba. Lidově řečeno: stačí jen pípnout
Bezkontaktní platba. Lidově řečeno: stačí jen pípnout | Foto: Visa

Praha – Prostřednictvím bankovních karet loni Češi zaplatili už 374,8 miliardy korun, což je o 16 procent více než v roce 2013. Na masivním růstu se nejvíc podílejí bezkontaktní technologie - tuto funkci už ke konci loňského roku nabízelo šest karet z deseti. Bezkontaktní karty už přijímá více jak polovina obchodů z těch, které karty akceptují. Ukazuje to čerstvá statistika Sdružení pro bankovní karty

„Bezkontaktně“ Češi loni poprvé v historii utratili přes sto miliard korun - konkrétně 108,3 miliardy, tedy zhruba pětkrát více oproti roku 2013. Je to současně více, než kolik ještě před deseti lety utratili za rok kartami celkem. V roce 2004 to bylo necelých 94 miliard korun, za posledních deset let tedy celkový objem utracených peněz přes karty vydané v Česku narostl čtyřikrát.

Těší to hlavně karetní společnosti a banky, které z plateb kartou získávají poplatky. Vydavatelská banka má z každé transakce zhruba procento.

Více karet než obyvatel

Celkový počet aktivních platebních karet loni v Česku poprvé překonal hranici 11 milionů kusů (o 27 tisíc kusů). Meziročně jejich počet stoupl o 7,6 procenta. Funkci bezkontaktního placení mělo na konci minulého roku už 6,6 milionu karet.

Většina tuzemských karet je debetních, tedy vydávaných k běžnému účtu. Jejich počet loni stoupl o desetinu na 8,7 milionu. Naopak karet kreditních (úvěrových) dál ubývá - loni o 56 tisíc, lidé jich mají 2,02 milionu kusů.

Průměrná útrata klesá

Počet plateb kartou u obchodníků meziročně vzrostl o více jak čtvrtinu (26,9 procenta). Kartou loni Češi zaplatili zhruba 480 milionů nákupů, každá čtvrtá transakce přitom byla bezkontaktní.

S růstem bezkontaktních transakcí dál klesá také průměrná útrata kartou na jeden nákup. Za rok se snížila z 852 na 781 korun. U samotných bezkontaktních transakcí dosahuje průměr 535 korun.

Platební karty v Česku

Karta s bezkontaktní funkcí od ČS

Počet karet:

  • 2014: 10 027 590, z toho 6 613 235 s bezkontaktní funkcí
  • 2013: 10 250 651, z toho 3 573 254 s bezkontaktní funkcí

Celková útrata:

  • 2014: 374,752 miliardy Kč, z toho 108,322 miliardy bezkontaktně
  • 2013: 321,82 miliardy Kč, z toho 22,726 miliardy bezkontaktně

Počet míst, kde přijímají karty:

  • 2014: 91 109, z toho 48 678 s bezkontaktní funkcí
  • 2013: 83 500, z toho 25 040 s bezkontaktní funkcí

Výrazně narostly také platby kartou na webu. Počet transakcí vzrostl loni o třetinu na 22,2 milionu a celková útrata stoupla o 38 procent na 24,3 miliardy korun. Průměrný nákup na webu hrazený kartou vyšel na 1090 korun.

Z bankomatů loni Češi vybrali 692,2 miliardy korun, meziročně o 7,8 procenta více. Průměrná výše výběru stoupla z 3651 na 3833 korun.

Počet obchodních míst, kde se dá v Česku platit kartou, během loňského roku stoupl o devět procent na 91 tisíc. Více jak polovina (53,4 procenta) těchto provozoven už umožňuje bezkontaktní platby. Aktivních platebních terminálů je celkem v Česku 110 tisíc, z toho 72 tisíc podporuje bezkontaktní funkci.

Počet bankomatů naopak stagnuje. Loni jich meziročně přibylo jen 47, celkový počet dosahuje 4480.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy