Mimořádná zpráva

Mzdy letos porostou ještě rychleji. Češi si polepší i díky konci intervencí

Vojtěch Kubát
2. 1. 2017 15:55
V Česku stále chybí okolo 140 tisíc pracovníků. Díky tomu zaměstnancům začaly rychleji růst platy. Během letošního roku porostou mzdy podle analytiků ještě rychleji. Kromě přetahované o lidi tomu pomůže i očekávaná vyšší inflace.
Peníze. Ilustrační foto.
Peníze. Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Přepravní společnost Arriva loni v létě investovala do letákové kampaně v obchodech Kaufland, aby přilákala za volant tamní prodavačky. Ostravský ArcelorMittal do svých oceláren lákal na vyšší plat kromě profesionálních řidičů i řezníky a pekaře. A rychle rostoucí online prodejce letenek Kiwi.com začal létat před okny brněnských kanceláří s drony nesoucími náborová hesla ve snaze přilákat IT odborníky.

I tyto konkrétní případy ukazují, že jedním z největších problémů tuzemských firem byl loni nedostatek pracovníků. "Volné pracovní síly už v Česku zkrátka nejsou. Firmám dlouhodobě chybí asi 140 tisíc lidí. Největší hlad je stále po méně kvalifikovaných pracovnících, jako jsou nástrojáři, kováři a řidiči. Málo je i některých specialistů, hlavně programátorů nebo strojních inženýrů," shrnuje Jitka Hejduková, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy.

Čeká nás rekordní pololetí

Z přetahované o lidi mají užitek samotní zaměstnanci. Po letech stagnace jim začaly výrazně stoupat platy. Podle zatím posledních čísel za třetí čtvrtletí vzrostla průměrná mzda o 4,5 procenta oproti předchozímu roku. Ještě rychleji – o více než pět procent –rostla takzvaná mediánová mzda.

Kdyby se mzdy lidí seřadily vedle sebe od nejnižší po nejvyšší, pak medián by byl prostřední hodnotou. Průměrná mzda se pak kvůli nerovnosti v příjmech nachází vpravo od této hodnoty. Rychlejší růst mediánu než průměrné mzdy proto znamená, že lidem s nižšími výdělky rostou mzdy rychleji, a dochází tak ke snižování nerovnosti.

Rok 2017 by měl být ještě lepší. Shodují se na tom analytici, odbory i někteří zaměstnavatelé oslovení Aktuálně.cz. Průměrný hrubý plat podle nich vyroste v průměru až o šest procent na téměř 29 tisíc korun.

"Hlavně v prvním pololetí půjde zřejmě o rekordní čísla. Růst platů požene přetrvávající boj firem o zaměstnance, ekonomický růst i vyšší inflace. Efekt bude mít také navýšení minimální měsíční mzdy na 11 tisíc korun od Nového roku. V druhém pololetí ale růst zpomalí," odhaduje analytička Markéta Šichtařová z poradenské společnosti Next Finance.

Reálný výdělek Čechů by navíc mohl narůst ještě více, pokud Česká národní banka (ČNB) ukončí umělé oslabování koruny, jak nyní plánuje její bankovní rada.

PROČ MAJÍ ČEŠI NÍZKÉ MZDY?

  • Hrubý domácí produkt České republiky sice dosahuje 86 procent průměru Evropské unie, tuzemské platy jsou ale ve stejném srovnání jen třetinové. Podle odborníků za to může hlavně nízká produktivita práce ve firmách.
  • Eurostat tvrdí, že zaměstnanec v Česku vyrobí za hodinu práce jen 71,4 procenta toho, co zvládne za stejný čas průměrný pracovník v EU. Neznamená to ale, že by Češi pracovali méně. Naopak - za celý rok odpracují více hodin než průměrný Němec nebo Švéd.
  • Český průmysl je do velké míry postaven na levné pracovní síle a výrobě dílů i součástek. Chybí naopak více producentů finálních výrobků. Ti generují vyšší marže, díky nimž mají firmy větší množství peněz na platy zaměstnanců.
  • Ke zvýšení národní produktivity práce je podle odborníků potřeba přeměnit tuzemské hospodářství tak, aby se více orientovalo na výrobu finálního zboží. Současně je potřeba, aby firmy více investovaly do moderních technologií. Ty by jim umožnily snížit náklady a zvýšit ziskovost.
  • V souvislosti s nízkými platy je kritizována také snaha státu nalákat do Česka zahraniční investory na levnou pracovní sílu. V jejich zájmu logicky není zvyšovat svým zaměstnancům platy a tím navyšovat náklady na výrobu. S vysokou přidanou hodnotou je naopak spojen výzkum, vývoj a high-tech výroba.

"Koruna je uměle podhodnocena až o deset procent. Pokud ČNB ukončí intervence, mohla by skutečná hodnota českých platů vyrůst o stejný podíl," míní Šichtařová. Silnější koruna by se pak projevila hlavně tím, že by zlevnilo dovážené zboží.

Podhodnocené platy

Také čísla, která v prosinci zveřejnil Český statistický úřad, ukazují, že úroveň výdělků v Česku je nižší než možnosti ekonomiky. Tuzemská průměrná mzda dosahuje jen o něco více než třetiny evropského průměru, při zohlednění rozdílných cen pak 59 procent. Výkon ekonomiky (měřeno HDP v paritě kupní síly) přitom dosahuje 86 procent průměru EU.

"Čistě teoreticky, kdybychom zohledňovali výkon ekonomiky, průměrný plat v Česku by měl být minimálně dvojnásobný, tedy přes 50 tisíc korun hrubého," uvádí šéf odborových svazů Josef Středula, jeden z kritiků výše českých platů a zastánce navyšování státem nařízené minimální mzdy.

Ta od prvního ledna stoupla více než o desetinu na 11 tisíc korun. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová chce letos na tripartitě navrhnout další navýšení. Cílem této vlády bylo dostat minimální mzdu na 40 procent průměrného výdělku.

S tlakem odborů na vyšší odměny za práci ale naopak nesouhlasí většina tuzemských zaměstnavatelů. Například podle personálního ředitele firmy ArcelorMittal a viceprezidenta Svazu průmyslu Jana Rafaje neodráží čísla o HDP reálné možnosti českých zaměstnavatelů.

"Je v zájmu celého státu, aby rostly platy co nejrychleji, ale to nepůjde při současné struktuře naší ekonomiky. Jestli chceme, abychom se za patnáct let výrazně přiblížili Německu nebo Rakousku, tak u nás nejdříve musí zaniknout některé málo výdělečné firmy a musíme se začít soustřeďovat na podnikání s vyšší přidanou hodnotou, jež generuje větší zisky," dodává.

Od řady českých zaměstnavatelů i analytiků současně zaznívá, že letos začne poptávka po nových pracovnících klesat. Hlavně kvůli zpomalující průmyslové výrobě a ochlazující domácí spotřebě. "Už teď na úřadech práce mizí některá neobsazená pracovní místa. Zatím jde ale jen o stovky pozic, což má na celkový nedostatek pracovníků mizivý vliv," podotýká Hejduková.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Sněmovna schválila zvýšení příspěvků na péči o handicapované v sociálních ústavech

Sněmovna v pátek schválila zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením, kteří využívají pobytové sociální služby. Částky by měly být podle poslanecké novely o sociálních službách stejné, jaké dostávají postižení lidé, kteří žijí doma. Stát by na těchto dotacích vydal podle odhadu předkladatelů o 3,4 miliardy korun ročně navíc. Naopak by ale díky tomu mohl podle nich snížit dotace na sociální služby. Předloha nyní poputuje k projednání do Senátu.

Navrhovaná změna se týká postižených lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. U nich závisí výše příspěvku na rozdíl od obyvatel s lehčími postiženími na tom, zda žijí v zařízeních sociálních služeb, nebo doma. Cílem návrhu je podle předkladatelů z řad ANO, ČSSD, SPD, KSČM a KDU-ČSL v čele s Janou Pastuchovou (ANO) odstranění prvků diskriminace. Sněmovna novelu schválila zrychleně už v prvním čtení hlasy 111 ze 123 přítomných poslanců.

Lidé mladší 18 let ve třetím stupni závislosti, kteří využívají pobytová zařízení, by dostávali podle novely 13 900 korun měsíčně, o 4000 korun víc než teď. Při úplné závislosti, tedy čtvrtém stupni, by příspěvek vzrostl o 6000 korun na 19 200 korun za měsíc. O stejné částky by se zvýšily i příspěvky na péči dospělým postiženým ve třetím a čtvrtém stupni v sociálních zařízeních, a to na 12.800 korun a 19 200 korun měsíčně.

Příspěvky na péči pobírá v současnosti podle důvodové zprávy kolem 360 000 lidí. V sociálních zařízeních pobývá kolem 40 000 lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých, stojí v podkladech. Díky zvýšení příspěvku na péči by mohly podle předkladatelů klesnout státní dotace poskytovatelům sociálních služeb a celá změna by nakonec mohla být i rozpočtově neutrální.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 57 minutami

Za výbuch ve Vrběticích odškodnění 700 milionů, rozdělí si je kraj, obce i obyvatelé

Obce v okolí Vrbětic na Zlínsku, jejich obyvatelé i Zlínský kraj by si mohli za výbuchy munice z roku 2014 rozdělit celkové odškodnění téměř 700 milionů korun Počítá s tím návrh zákona, který dnes ve zrychleném režimu schválila sněmovna. Musí ho ještě projednat Senát. Zákon již dříve podpořila vláda a podporuje ho i prezident Miloš Zeman. Pro zákon hlasovalo 113 ze 123 přítomných poslanců, proti nehlasoval nikdo.

Zákon počítá kvůli omezení po výbuchu dvou muničních skladů s odškodněním, které by bylo rozděleno mezi Zlínský kraj, Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipovou, Vlachovice a Slavičín a jeho obyvatele. Návrh podepsali poslanci napříč stranami v čele s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) a předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO).

Při výbuchu prvního ze skladů zemřeli dva lidé, druhý explodoval v prosinci 2014. Obě budovy si pronajímala ostravská firma Imex Group. V době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav. České bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do ničivého výbuchu muničního areálu byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby, což na jaře vyvolalo diplomatickou roztržku s Ruskem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy