Minimální mzda stoupne nejvíce v historii. V Česku dosud patřila k nejnižším v EU

Petr Kučera Markéta Šrajbrová Petr Kučera, Markéta Šrajbrová
Aktualizováno 5. 10. 2016 10:24
Základní částka pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu od ledna stoupne z 9900 na 11 tisíc korun měsíčně. Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zvyšuje minimální mzdu už potřetí za sebou. Zrušila také nižší sazbu pro zdravotně postižené, částky se tak sjednotí s běžnými zaměstnanci.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Foter.com / KMR Photography

Praha – Minimální mzda stoupne od příštího roku o více než 11 procent, což je dosud nejvýraznější zvýšení v historii. Rozhodla o tom vláda, když schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD).

Základní částka pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu od ledna stoupne z 9900 na 11 tisíc korun měsíčně, respektive z 58,70 na 66 korun za hodinu.

Odbory požadovaly ještě o 500 korun více, naopak pro zaměstnavatele bylo přijatelné zvýšení maximálně na 10 600 korun.

Od příštího roku zároveň skončí nižší sazby minimální mzdy pro lidi pobírající invalidní důchod, tedy při omezeném pracovním uplatnění. Začnou pro ně platit stejné částky jako pro běžné zaměstnance. Vláda to firmám vykompenzuje možností získat vyšší příspěvek na každého postiženého pracovníka.

Minimální mzdu pobíralo v loňském roce podle dostupných údajů kolem 115 000 zaměstnanců, tedy zhruba tři procenta. Pro většinu zaměstnanců pak v praxi platí mnohem vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda. Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů. Od ledna 2017 se zvyšují i tyto minimální sazby pro jednotlivé úrovně.

Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zvyšuje minimální mzdu už potřetí za sebou - nejdříve z 8500 na 9200 korun, od letošního ledna pak na 9900 korun. Tak výrazně, jako dnes schválila pro příští rok, ale ještě minimální mzda od roku 1991, kdy byla v Česku zavedena, nikdy nerostla.

Současná vláda vedená Bohuslavem Sobotkou se v koaliční dohodě zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Přestože se zástupci odborů a zaměstnavatelů na kompromisní částce neshodli, v příštím roce by se mělo čtyřicetiprocentního poměru dosáhnout – pokud průměrná mzda poroste stejným tempem jako dosud. Samo ministerstvo nicméně uvádí, že dosáhne jen 38,2% podílu, čímž se vyrovná stav z roku 2007.

Česká minimální mzda patří k nejnižším v Evropské unii. Za Českem už je jen Litva, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Příliš nepomůže ani přepočet podle parity kupní síly, tedy toho, co si obyvatelé mohou ve své zemi za minimální mzdu koupit - Češi se po přepočtu posunou jen o jednu příčku nahoru.

Firmy i někteří ekonomové dlouhodobě volají po tom, aby o růstu minimální mzdy nerozhodovala vláda, ale aby k navyšování docházelo automaticky podle stavu ekonomiky. Podle ministryně práce Michaely Marksové na to ale minimální mzda zatím není dost vysoká. "Za stávajících okolností, kdy jsme na chvostu EU, to odmítám," říká.

Marksová věří, že růst minimální mzdy bude lidi více motivovat k práci. Zvětšil by se totiž rozdíl mezi pracujícími a lidmi, kteří zůstávají jen na sociálních dávkách. V této snaze ji podporuje i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Zaměstnavatelé naopak tvrdí, že jim stoupnou náklady, což povede k propouštění nebo neochotě přijímat nové zaměstnance na klasický pracovní poměr.

"Za situace, kdy minimální mzda roste už poněkolikáté tempem podstatně vyšším než mzda průměrná, je naprosto mimo realitu požadovat její dokonce dvouciferný růst," říká analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Po zvýšení o 11 procent je podle něj reálné, že některé provozy skončí, protože nebudou schopné vyšší mzdy platit. Problémy mohou mít sektory jako pohostinství a ubytování, kde je vyšší podíl osob pobírajících minimální mzdu. "Pro podnikání v restauracích vidím stoupající minimální mzdu jako vážnější bariéru než zavedení elektronické evidence tržeb," dodává.

Výrazného růstu se bojí i Hospodářská komora. Podle ředitele jejího Odboru legislativy, práva a analýz Ladislava Minčiče hrozí, že některé firmy, aby odvrátily krach, budou propouštět. "A zaměstnanci pak namísto toho, aby byli v řádném pracovním poměru, fungují načerno," uvedl Minčič.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ale tyto argumenty odmítá a upozorňuje na to, že třeba i na sousedním Slovensku je minimální mzda vyšší, momentálně o 40 eur, a firmy nepropouštějí ani nekrachují. Podle Středuly by čistá minimální mzda měla být výrazně nad hranicí chudoby, která loni byla na 10 240 korunách.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Růst ekonomiky loni zpomalil na 2,5 procenta, uvedl ČSÚ ve zpřesněném odhadu

Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 2,5 procenta. Ve srovnání s rokem 2018 kdy hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 2,8 procenta, tak její růst mírně zpomalil. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku ekonomika meziročně vzrostla o dvě procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta. V úetrý to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Statistici tak zpřesnili své předchozí odhady z počátku března. Podle nich loňský růst ekonomiky činil 2,4 procenta a ve čtvrtém čtvrtletí HDP meziročně stoupl o 1,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Vojáci, u kterých byly prohlídky kvůli smrti Vahidulláha Chána, u Ústavního soudu neuspěli

Ústavní soud odmítl stížnosti devíti vojáků, u kterých vojenská policie loni v červenci provedla prohlídky kvůli vyšetřování smrti Afghánce Vahidulláha Chána. Stížnosti zpochybňovaly neodkladnost prohlídek i způsob jejich provedení. Někteří vojáci byli zadrženi na pracovišti, pro všechny prý prohlídky znamenaly závažnou psychickou zátěž. Soud ale podněty ve spojeném řízení odmítl, považoval je za předčasné, zjistila ČTK z usnesení.

Příslušník afghánských ozbrojených sil Chán zastřelil předloni na podzim českého psovoda Tomáše Procházku na afghánské základně Šindánd v provincii Herát. Afghánský voják byl zatčen a vzat do vazby západních sil. Vyslýchali jej Češi i Američané. Krátce poté, kdy byl vrácen afghánským jednotkám, muž zemřel. Následovalo vyšetřování na obou stranách Atlantiku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy