Do experimentu o pobírání základního nepodmíněného příjmu, který pořádá německý spolek Mein Grundeinkommen (Můj základní příjem), se může přihlásit prakticky kdokoliv. Jedinou podmínkou je účet na webových stránkách nadace Mein-grundeinkommen.de a fungující e-mailová adresa, na kterou mohou pořadatelé v případě výhry soutěžícího kontaktovat.
Neexistují ani věkové nebo národnostní limity. Soutěž má tak už řadu výherců napříč celou Evropou, tedy nejen v Německu, jak pro on-line deník Aktuálně.cz říká spoluorganizátorka projektu Christina Strohmová. V současné době spolek v tombole losuje co měsíc zhruba dvacet osob, kterým poté po dobu jednoho roku pravidelně chodí na účet 1000 eur.
Celkem už takto spolek rozdal přes 700 nepodmíněných příjmů, nejedná se ale o peníze od státu ani například investorů. "Máme více než 165 tisíc dárců, jde o 'obyčejné' lidi, jako jste já nebo vy, kteří do projektu spolku Mein Grundeinkommen darují menší částky. Za iniciativou nestojí žádní investoři ani firmy," vysvětluje Strohmová.
Myšlenkou základního nepodmíněného příjmu, o kterém se v řadě zemí otevřela debata také v nynější koronavirové krizi, je pravidelné vyplácení stejné sumy peněz všem lidem a bez jakýchkoli podmínek tak, aby každý člověk měl zajištěné živobytí. A to bez ohledu na to, zda pracuje, pracovat nechce nebo pracovat nemůže. Ani iniciativa Mein Grundeinkommen, kterou založil dnes sedmatřicetiletý německý podnikatel Michael Bohmeyer, tak nerozlišuje, v jaké finanční situaci se účastníci tomboly nachází.
Spolek funguje od roku 2014. "Ta myšlenka se u něj (Bohmeyera - pozn. red.) zrodila v průběhu toho roku. Tehdy odešel z firmy, kterou spoluzaložil, a pouze mu pak jako spoluzakladateli pravidelně chodily peníze z příjmů společnosti. Ty peníze tak vlastně vnímal jako obdobnou formu nepodmíněného příjmu vzhledem k tomu, že už nemusel chodit do práce, aby je vydělal. Povšiml si, jaký vliv měla tato zkušenost na jeho každodenní život, zdraví i osobní vztahy," popisuje Strohmová, jak se v hlavě mladého podnikatele začal rodit nápad na založení této iniciativy.
Bohmeyer chtěl údajně zjistit, zda bude mít pobírání určité finanční částky každý měsíc, kterou si člověk nemusel vydělat v zaměstnání, nějaký výrazný vliv i na životy jiných lidí, stejně jako na ten jeho.
Vyšší motivace k práci
Podle Strohmové se ukázalo, že ano. Německý spolek zůstává s výherci tomboly v kontaktu i nadále právě proto, aby mohl zkoumat, zda a jak tyto peníze mění jejich životy.
"Zjistili jsme, že ti výherci, kteří se nacházeli v tíživé finanční situaci, využili tyto finance především na zaplacení dluhů, koupili nové oblečení svým dětem a začali přemýšlet nad dlouhodobějšími investicemi například do vzdělání, aby sebe i své rodiny lépe zajistili," vypráví Strohmová.
Ti, kteří problémy s penězi řešit nemuseli, si podle ní díky tomu zase mohli například dovolit skončit v současném zaměstnání a poohlédnout se po jiném, které by je více bavilo, nebo sebrali odvahu pustit se do podnikání.
"Také jsme měli vítěze, kterým se díky pobírání nepodmíněného příjmu zlepšil psychický i fyzický stav," dodává Strohmová, podle níž se lidé přestali tolik stresovat a také se u nich zvýšila motivace k práci.
Kritici systému "peněz zadarmo" přitom často argumentují tím, že by lidé kvůli nárokovým penězům naopak motivaci pracovat ztratili.
Německo chystá další experiment
Konkrétně v Německu má myšlenka nepodmíněného příjmu mezi politiky jen malou podporu. Proti je například i ministr financí Olaf Scholz. Výhrady mají také ekonomové, kteří v takovém případě poukazují na nutnost výrazného zvýšení daní.
"Existuje několik pokusných výpočtů, které se snaží vyčíslit, jak vysoký nepodmíněný příjem by si země mohly dovolit se stávající mírou zdanění, a výsledky nejsou příliš povzbudivé - i ty nejbohatší země by musely výrazně zvýšit daně," uvedl k tomu v minulosti například analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek pak základní nepodmíněný příjem označuje za drahý sociální experiment, který podle zkušeností ze zahraničí nepřináší, co se od něj čeká.
Jednou z posledních zemí, která nepodmíněný příjem vyzkoušela, bylo v letech 2016 až 2018 Finsko. Každý měsíc stát vyplácel dvěma tisícům náhodně vybraným nezaměstnaným 560 eur (asi 14 800 Kč). K větší zaměstnanosti to ale nevedlo.
Německý Mein Grundeinkommen chce dopady systému pravidelné peněžní dávky prozkoumat ještě šířeji. Pro výzkum se proto spojil s hospodářským institutem DIW a akademiky z univerzity v Kolíně nad Rýnem a Institutu Maxe Plancka. Do studie, která odstartuje letos v červnu, vědci zapojí 1500 osob, z nichž asi 122 z nich bude po tři roky pobírat 1200 eur (asi 31 200 korun), zbytek účastníků bude v roli kontrolní skupiny.
Debata o pravidelném vyplácení stejné sumy peněz všem lidem se v souvislosti s ekonomickou krizí otevřela v posledních měsících i v Česku. Například česká část Iniciativy evropských občanů tu na podzim zahájila informační a diskusní kampaň za zavedení základního příjmu.
