Praha - Všichni, kdo si spoří na důchod pomocí penzijního připojištění, už vědí, o kolik se jejich nashromážděné prostředky zhodnotily za rok 2010.
Jako poslední nyní přesné výsledky oznámil Allianz penzijní fond, klientům připíše tři procenta. Už dopředu bylo jasné, že právě jeho čísla budou tím nejlepším na konec.
Ani jeden ze zbývajících devíti konkurentů se totiž nedokázal dostat alespoň přes 2,5 procenta.
I v roce 2010 se tak potvrdilo, že klienti penzijních fondů mohou být v době po ekonomické krizi rádi, když se jejich úspory neznehodnocují o inflaci. Z tohoto úhlu pohledu byl loňský rok stejně "úspěšný" jako ten předchozí.
Inflaci překonalo sedm z deseti
Nad inflací, která vloni dosáhla 1,5 procenta, zhodnotilo prostředky sedm fondů. Jeden zůstal na nule (ČSOB Stabilita) a u dvou se úspory mírně znehodnotily (AXA a ČSOB Progres).
Oproti krizovému roku 2008, kdy se inflace vyšplhala nad šest procent a fondy tak odepisovaly průměrně kolem čtyř procent reálné hodnoty, je výsledek skvělý. To je však pro většinu střadatelů slabá útěcha.
Zavrhnout však na základě těchto údajů penzijní připojištění by bylo předčasné. Nesmíme totiž zapomínat, že o nadstandardní zhodnocení se stará státní příspěvek.
Za vašich 500 korun měsíčně vám stát připíše dalších 150 korun. Připomeňme také, že lidé průměrně ukládají právě zhruba oněch 500 korun.
Samotný státní příspěvek tak v tomto případě zhodnocuje peníze o 30 %, což je u finančních produktů s velmi malou mírou rizika nevídaná věc. Nejlepší bankovní spořicí účty momentálně nabízejí necelá dvě procenta.
Státní příspěvek čekají změny
Právě dosavadní výši měsíčních vkladů občanů považují ekonomičtí odborníci za nedostatečnou. Neplní podle nich účel penzijního připojištění, když nepřispěje k výraznému přilepšení finanční situace v důchodovém věku.
Připomínky vyslyšelo i ministerstvo financí. V návrhu důchodové reformy počítá se změnami státního příspěvku u doplňkového penzijního spoření (tak se má po reformě nazývat obměněný systém penzijního připojištění neboli třetí pilíř důchodového systému).
Návrh počítá s tím, že se zvýší minimální (z 50 na 90 korun) a maximální (ze 150 na 230 korun) výše státního příspěvku. Výměnou za to po vás ale stát bude chtít vyšší vlastní příspěvek.
Zatímco nyní je k získání státní podpory vložit alespoň stokorunu měsíčně, nově to má být alespoň 300 korun.
Maximální příspěvek momentálně získáte za 500 korun, po změně budete muset uložit alespoň dvojnásobek. Tím také klesne nejvyšší možné zhodnocení ze současných 30 na 23 %.
Kdo bude i po případné změně ukládat 500 korun, získá od státu místo současných 150 korun jen 130 korun. Nově se totiž státní příspěvek má počítat jako 90 korun a 20 % z částky přesahující 300 korun (za 1000 a více korun pak dostanete od státu vždy 230 korun).
Bez garance, ale možná s vyšším výnosem
Ministerstvo financí navrhuje odstranit i příčinu mizivého zhodnocení, které dosud připisují samotné penzijní fondy.
Zde panuje poměrně široká shoda, že za nízkými výnosy je zákonná povinnost současných fondů připisovat každý rok alespoň nulu. Lépe řečeno, střadatel nesmí přijít ani o jednu naspořenou korunu.
Následkem toho průměrné investiční portfolio fondu obsahuje více jak 90 % dluhopisů a bankovních vkladů. Výsledek takové strategie jste viděli v úvodní tabulce.
Návrh penzijní reformy už s touto garancí nepočítá ani ve druhém, ani ve třetím pilíři penzijního systému.
Bezpečí by vašim penězům podle plánů ministerstva financí měla dopřát konzervativní investiční strategie, kdy budete s vámi zvoleným fondem investovat převážně do dluhopisů českých nebo s nejlepším mezinárodním ratingem.
Ve třetím pilíři, tedy v současném systému penzijního připojištění, mají penzijní společnosti povinnost vytvořit jeden povinný konzervativní fond, který by se měl chovat podobně jako současné penzijní fondy. Dále jim návrh umožňuje vytvořit další účastnické fondy s rizikovější investiční strategií (a tedy s potenciálem vyššího růstu).
Ve druhém pilíři, který má reforma nově vytvořit (stát vám má umožnit vyvést 3 % ze sociálního pojištění na váš soukromý účet, pokud k nim přidáte další 2 % ze svého), budou muset penzijní společnosti povinnost vytvořit vždy čtyři fondy s různou investiční strategií: Důchodový fond státních dluhopisů, Konzervativní důchodový fond, Vyvážený důchodový fond a Dynamický důchodový fond.
Jsou dluhopisy bezpečné?
Důchodový fond státních dluhopisů a Konzervativní důchodový fond mají podle plánů ministerstva financí investovat drtivou část prostředků svých klientů do státních dluhopisů.
Podle klasické teorie, jejíž důvěryhodnost nyní nabourává situace především v Řecku, by tedy mělo jít o bezpečné investice.
| Čtěte také: Stát přidá na penzi jen těm, kteří spoří alespoň 300 Kč Jen jeden penzijní fond bude Český, jistí se spořitelna Kdy půjdete do důchodu? Tabulka schválená poslanci |
Jaký má být mezi těmito dvěma fondy rozdíl? Důchodový fond státních dluhopisů je zaměřen na české dluhopisy (podle návrhu do nich musí být investováno minimálně 60 % prostředků), kdežto Konzervativní důchodový fond by měl do svého portfolia namíchat převážně dluhopisy států OECD, které patří do pěti nejlepších ratingových kategorií.
Další dva fondy pak budou moci investovat i do akcií a jiných investičních nástrojů a také do rizikovějších dluhopisů. Vyvážený důchodový fond přitom podle návrhu může do akcií investovat nejvýše 40 % hodnoty svého majetku, Dynamický důchodový fond až 80 %. S nimi tedy ponesete větší riziko, ale získáte i naději na vyšší výnos.
Návrh také počítá s tím, že v průběhu času budete moci mezi jednotlivými fondy své úspory přelévat. Za to si společnost bude moci účtovat poplatkem maximálně 500 korun.
Před důchodem opatrněji
Reformní plány myslí také na to, aby se s blížícím se důchodem eliminovalo riziko ztráty v riskantnějších investičních strategiích.
Říká totiž, že "penzijní společnost je povinna zabezpečit, aby byly prostředky účastníka umístěny 10 let před dosažením důchodového věku v konzervativním nebo ve vyváženém fondu a pět let před dosažením důchodového věku v konzervativním fondu."
Kdo bude přesto chtít i před důchodem investovat s větším rizikem, bude o to muset penzijní společnost požádat písemně.
