Kdo chce řešit dluhy, nedostává šanci. V Česku jdou vyhledat jen úvěry a exekuce

Milan Mikulka Milan Mikulka
27. 8. 2016 11:11
Problém některých dlužníků spočívá v tom, že nemají šanci své závazky zjistit. V Česku několik registrů již existuje, ale ty evidují jen úvěry. Člověk se tak může stát neplatičem nevědomky kvůli nejrůznějším nedoplatkům za služby a zboží. Stačí jen nedostatečná komunikace či chybná evidence a úroky a nejrůznější sankce narůstají. Dlužník se nakonec o svých restech dozví až v pokročilejší fázi.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: ISIFA/Thinkstock

Praha - V Česku není místo, kde by člověk mohl zjistit všechny své dluhy. Placené registry dají informace pouze o úvěrech. "Takže se dostáváme do zvláštní situace, kdy lidé, kteří chtějí řešit své dluhy, k tomu nedostanou šanci," říká Hana Erbsová z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Erbsová upozorňuje, že člověk se zároveň může stát neplatičem, aniž o tom tuší. "Říká se, že právo náleží bdělým. Ale někdy mám pocit, že spíš právo náleží paranoidním, kteří si buď vše evidují, nebo se předběžně všech možných věřitelů vyptávají," uvádí Erbsová.

Potíže způsobují spíš různé nedoplatky za zboží a služby, jež mnohdy vzniknou jen z nedostatečné komunikace nebo chybné evidence a postupně "nabobtnají" o různé úroky a další sankce. "Dlužník se však o jejich existenci často dozví až ve chvíli, kdy si potřebuje půjčit peníze nebo jej rovnou kontaktuje inkasní agentura," vysvětluje Erbsová.

Skoro každý desátý nesplácí

Příkladem, kdy se člověk stane neplatičem bez svého zavinění, může být inkaso platby za telefon. "Operátor si strhával platby za služby inkasem z účtu a jednou požádal o inkaso ve zcela neobvyklém termínu. Platba se proto neprovedla.

Na účtu byl vždy dostatek prostředků, a proto dluh vznikl naprosto neočekávaně. Upozornění na dluh bylo navíc omylem zasláno na již neplatnou adresu, jejíž změnu ovšem zákazník řádně ohlásil," popisuje Erbsová. "Přesně taková shoda okolností pak snadno vytvoří neplatiče i z člověka, který má o svých financích přehled," dodává.

V Česku má spotřebitelský úvěr nebo krátkodobou půjčku přes tři miliony lidí. A skoro každý desátý má problém se splácením jakéhokoliv závazku, ať už menšího úvěru, nebo hypotéky.

"Bylo by dobré položit si otázku, zda a jak vytvořit jednu databázi, kterou by garantoval stát. Z té by každý mohl − i když třeba za poplatek − on-line zjistit, kdo všechno jej považuje za svého dlužníka a z jakého titulu," říká Erbsová. Dodává ale, že podobné registry v evropských státech neexistují.

Pokud chce člověk zjistit, jaké má dluhy, čeká ho série dotazů na desítky míst a také platby v řádu pár stovek korun za nahlédnutí do několika registrů, které v Česku fungují.

Absurditou roku se stal rejstřík zástav

Kromě seznamu úvěrů firem a podnikatelů existují také "bankovní registr" a "nebankovní registr", v nichž si banky či poskytovatelé úvěrů vyměňují informace o klientech. Z nich lze za částku přes 200 korun získat výpis o všech půjčkách.

Dále je k dispozici několik komerčních seznamů, nejznámějším je registr neplatičů Solus. V něm už jsou i "neúvěrové" dluhy, ale pouze po splatnosti. Navíc je založen na dobrovolné účasti věřitelů, takže nezaručuje přehled o všech dluzích. Od července je také možné si nechat udělat na České poště výpis z evidence exekucí. Ten ale spíše slouží ke zjištění, zda vůči někomu jinému, například zájemci o pronájem bytu, není vedena exekuce.

V rámci soutěže Absurdita roku byl kritizován i rejstřík zástav. V praxi nastává neřešitelná situace, když si chce někdo zjistit, zda například pohledávka, kterou jeho obchodní partner nabízí jako zástavu, už není zastavena někomu jinému. "Musí přijít za notářem a v žádosti přesně trefit označení, pod kterým je tato pohledávka už případně zapsána v rejstříku zástav," vysvětluje Erbsová.

Pokud majetek, o němž chce získat informaci, správně neoznačí, dozví se, že dotazovaná věc či pohledávka v rejstříku zástav zapsána není. Po čase však může zjistit, že opak byl pravdou a peníze z prodeje zástavy budou přednostně vyplaceny jinému věřiteli.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy