PORADNA - Vypočítaná daň z příjmů fyzických osob ještě nebývá úplně definitivní. Můžete si ji snížit přinejmenším o slevu na poplatníka. A možná také o řadu dalších.
Jestliže některé zvýhodnění zapomenete uplatnit v daňovém přiznání za loňský rok, nemůžete si jej pak třeba v přiznání za rok 2013 odečíst dvakrát. Lze však podat opravné nebo dodatečné přiznání za rok 2012.
Současnou úroveň daňových slev nastavila vláda Mirka Topolánka od roku 2008 v souvislosti se zavedením takzvané superhrubé mzdy a rovné daně. Během působení Miroslava Kalouska ve funkci ministra financí zůstala jejich výše zhruba na stejné úrovni.
Vloni schválené zvýšení daní pro lidi s nejvyššími příjmy a omezení slev pro OSVČ či aktivní důchodce se projeví až za rok, tedy v daňovém přiznání za rok 2013.
Sleva na poplatníka
Každý, kdo podává daňové přiznání (nebo to za něj dělá zaměstnavatel či daňový poradce), má nárok na slevu na poplatníka. Ta se pro rok 2012 vrátila na částku 24 840 korun ročně. Je tedy o 1200 korun vyšší než v roce 2011, kdy ji dočasně snížila takzvaná povodňová daň.
Zaměstnancům odečítá základní slevu na poplatníka - v roce 2012 v poměrné výši 2070 korun měsíčně - přímo zaměstnavatel, dostávají tedy o tuto částku vyšší čistou mzdu.
V zásadě je ale sleva na poplatníka nedělitelná na měsíce. Celou roční částku si tedy lze uplatnit i v případě, že jste měli zdanitelné příjmy jen po část roku a například v polovině roku přišli o práci. Dokonce i při úmrtí v průběhu roku ji dědici mohou uplatnit v plné výši.
Sleva na manželku či manžela
Pokud si jeden z manželů ve společné domácnosti vydělal za kalendářní rok méně než 68 tisíc korun, může si druhý z páru odečíst z daní 24 840 korun. To platí i pro přiznání za rok 2012 - oproti předchozímu roku se na výši slevy ani dalších podmínkách nic nezměnilo.
Manžel s vyššími příjmy si tedy může odečíst z vypočtené daně nejen 24 840 korun sám za sebe (základní sleva na poplatníka), ale za stanovených podmínek také 24 840 korun za manželku. Platí to samozřejmě i obráceně - manželka si může odečíst slevu na vyživovaného manžela.
Právě na tuto slevu se mnohdy zapomíná. Zároveň jsou kolem ní největší nejasnosti - hlavně ohledně limitu "vlastních příjmů" a toho, co se do nich vlastně počítá.
Přitom po zrušení společného zdanění manželů jde o dobrou možnost, jak ušetřit v rodinném rozpočtu, pokud manžel vydělává a žena je například na rodičovské dovolené či nezaměstnaná (nebo naopak).
Slevu (v poměrné výši 2070 korun) lze uplatnit jen za kalendářní měsíce, na jejichž počátku byly splněny dvě důležité podmínky.
Tou první je trvání manželství, druhou pak žití ve společné domácnosti. Takže například při svatbě 3. srpna můžete slevu uplatnit jen za září až prosinec, nikoliv i za srpen.
Podmínkou je také nepřekročení limitu pro vlastní příjmy manželky. Jejich hranice činí 68 tisíc korun ročně.
Do vlastních příjmů se počítají výdělky ze zaměstnání, podnikání či takzvaných dohod, peněžitá pomoc v mateřství, dávky nemocenské či podpora v nezaměstnanosti. Naopak se do nich nepočítají sociální dávky, tedy zejména rodičovský příspěvek, porodné či přídavek na dítě (podrobný přehled najdete zde).
Je-li manželka držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce - průkaz ZTP/P), má poplatník nárok na dvojnásobnou slevu, tedy 49 680 korun ročně.
Sleva pro studenty
Poplatník, který se "soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem", si může z daně odečíst až 4020 korun ročně.
Nárok na slevu má do dovršení věku 26 let (případně až do 28 let, jde-li o prezenční formu studia v doktorském programu).
Slevu můžete uplatnit jen za kalendářní měsíce, na jejichž počátku jste splňovali uvedené podmínky. Za každý měsíc jde o jednu dvanáctinu, tedy 335 korun.
Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se v zásadě považuje studium na středních a vysokých školách v České republice nebo i v cizině, pokud je rozhodnutím ministerstva školství postaveno na roveň studia v ČR.
Výjimkou, kdy student nemá nárok na tuto slevu, je dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních (nikoliv vysokých) školách, je-li v době takového studia výdělečně činný (kromě takzvaných dohod) nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci.
Druhou výjimkou vylučující tuto slevu je studium za trvání služebního poměru (pozor, pracovní poměr nevadí).
| Čtěte také: Nová daňová sleva pomůže rodičům malých dětí Co všechno přináší rok 2013. Změny ve vaší peněžence Daňová sleva na manželku ušetří 25 tisíc. Tady je návod |
Občas kupodivu studenti uplatní jen tuto slevu a zapomenou se přihlásit také o (základní) slevu na poplatníka. Nárok mají samozřejmě na obě. Případně i na další slevy - vzájemně se tedy neruší, ale sčítají.
Slevu může student se zdanitelnými příjmy uplatnit bez ohledu na to, že jeho rodič současně ve vlastním přiznání využije "slevu na dítě".
Praktický příklad:
Třiadvacetiletý Petr se oženil 28. července 2012. On i manželka celý rok 2012 studovali vysokou školu v běžném denním studiu, manžel si kromě toho i vydělával. Manželka za celý kalendářní rok neměla žádné příjmy, a nepodává tedy daňové přiznání.
Manžel může uplatnit slevu na vyživovanou manželku, ale pouze po dobu manželství, tedy za srpen až prosinec (na začátku července ještě tato podmínka splněna nebyla).
V daňovém přiznání tedy uplatní slevu:
- 24 840 korun na poplatníka,
- 10 350 korun na vyživovanou manželku (pět dvanáctin roční slevy)
- 4020 korun na studenta.
Celková možná sleva z vypočtené daňové povinnosti tak dosahuje 39 210 korun.
Zdravotně postižení
Částku 2520 korun ročně si můžou z daně odečíst také lidé pobírající invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně. U třetího stupně je sleva dvojnásobná, tedy 5040 korun ročně.
Držitelé průkazu ZTP/P (občan se zvlášť těžkým zdravotním postižením a potřebou průvodce) mohou od vypočtené daně odečíst 16 140 korun ročně.
Také tuto slevu lze uplatnit jen za kalendářní měsíce, na jejichž počátku patřil poplatník do příslušné kategorie.
Daňové zvýhodnění na dítě
Mezi slevy fakticky patří i daňové zvýhodnění na dítě, přestože je formálně nazýváno odlišně.
Za každé vyživované dítě ve společné domácnosti si lze v daňovém přiznání za rok 2012 odečíst z daní 13 404 korun ročně. Oproti roku 2011 se tato sleva (nazývaná daňové zvýhodnění) zvýšila o 1800 korun ročně v souvislosti se zvýšením DPH.
Je-li dítě zdravotně postižené, lze si odečíst dvojnásobek, za rok 2012 tedy 26 808 korun ročně.
U zaměstnanců může slevu průběžně odečítat přímo zaměstnavatel, v roce 2012 tedy 1117 korun měsíčně.
Musí jít o takzvané vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti. Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost - například cestování po světě - vás ale o slevu nepřipraví.
Na slevu máte nárok jen za kalendářní měsíce, na jejichž počátku splňujete obě podmínky ("vyživování" a společná domácnost). V měsíci, kdy se dítě narodilo, lze slevu uplatnit vždy. Například při porodu na konci srpna si tedy můžete z daní odečíst pět dvanáctin roční slevy (5 x 967 = 4835 korun).
Jestliže dítě v jedné domácnosti vyživuje více poplatníků (typicky matka a otec), může daňové zvýhodnění na stejné dítě uplatnit v tomtéž kalendářním měsíci nebo roce jen jeden z nich.
Za vyživované se považuje především dítě, které je nezletilé (tedy do dovršení 18 let věku). Hranici lze posunout až do dovršení 26 let, jestliže se dítě "soustavně připravuje na budoucí povolání" nebo když nemůže studovat nebo pracovat kvůli nemoci, úrazu či dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu.
Málo známou možností je, že daňové zvýhodnění na dítě můžou uplatnit také babička nebo dědeček, jestliže rodiče dítěte nemají příjmy, z nichž by mohli toto zvýhodnění uplatnit.
Daňový bonus
Běžné slevy (na poplatníka, manželku, studenta a podobně) můžete odečíst od daně jen do výše vypočtené daňové povinnosti. Pokud vám v součtu slev vyjde záporná daňová povinnost, nemusíte státu nic platit, ale ani od něj nedostanete nic navíc (nezaplatí vám minusovou hodnotu). A právě v tom se liší daňové zvýhodnění na dítě od "běžných" slev.
Je sice pravda, že také "slevu na dítě" lze odečíst jen do výše původně vypočtené daňové povinnosti. Pokud vám však část slevy zbude a půjdete tedy "do minusu" (nárok na daňové zvýhodnění je vyšší než původně vypočtená daňová povinnost), stane se vzniklý rozdíl takzvaným daňovým bonusem.
Díky bonusu nejenže státu nezaplatíte žádné daně, ale ještě od něj něco získáte. Maximálně můžete dostat 60 300 korun, minimálně stovku (vychází-li vám bonus nižší než 100 korun, nedostanete nic).
Daňový bonus však může uplatnit jen ten, kdo si vloni vydělal více než 48 000 ročně - počítají se jen příjmy ze zaměstnání, podnikání, pronájmu nebo z kapitálového majetku. Nemají na něj tedy nárok třeba dlouhodobě nezaměstnaní.
Příklad: Vaše daňová povinnost (po odečtení slevy na poplatníka apod.) činí 12 000 korun. Zároveň po celý rok pracujete a vyživujete dvě děti. Máte tedy nárok na zvýhodnění 2 x 13 404 = 26 808 korun. Po odečtení této částky od dvanácti tisíc se dostanete do záporné hodnoty - minus 14 808 korun. Tato částka je daňový bonus, který dostanete od státu.
Odečitatelné položky
Vedle zmíněných slev existuje ještě druhá rozšířená možnost, jak si legálně snížit daňovou povinnost. Jde o takzvané odečitatelné položky. Ty se neodečítají přímo z daně, ale z daňového základu (co do posloupnosti jde tedy o první ze dvou kroků). Podrobnosti jsme přinesli v samostatném článku.
Dřív než v dubnu přeplatek nečekejte
Po uplatnění všech zvýhodnění vám pravděpodobně vznikne přeplatek na dani, například když za vás během roku platil zaměstnavatel měsíční zálohy a nyní využijete třeba slevu na manželku. O vrácení přeplatku však musíte výslovně požádat v příslušné kolonce daňového přiznání (na konci jeho základní části).
Přeplatek pak obdržíte do 30 dnů od doručení daňového přiznání. Tato lhůta se ale začíná počítat až od uzávěrky pro jejich podání, tedy od přelomu března a dubna. Takže ani když odevzdáte daňové přiznání už v únoru, nepřijde vám přeplatek dříve než v dubnu.
