Brno – Firmy, které vymáhají dluhy od lidí, mohou na obálkách rozesílaných dopisů používat nápisy obsahující například slova Exekuce majetku nebo Soudní proces. Podle Nejvyššího soudu České republiky tím nezasahují do práv osob, které takové výzvy k uhrazení dluhu dostanou poštou.
Uvedení těchto slov na obálce podle soudu neporušuje zákon. Nejde o zveřejnění citlivé osobní informace, ale o přípustnou prezentaci činnosti firmy.
Zcela přiměřené
Nejvyšší soud rozhodoval o žalobě ženy z Moravy, která považovala jednání „vymahačské“ společnosti M.B.A. Finance za zásah do práva na ochranu osobnosti, speciálně újmy na dobré pověsti a společenském postavení a zásahu do její lidské důstojnosti.
Firma na základě smlouvy se společností Cetelem vymáhala dluhy od lidí, kteří nespláceli půjčku. Doporučené dopisy obsahovaly na líci velký nápis Soudní proces, pod kterým bylo černě v červeném rámečku napsáno Exekuce majetku, k tomu byl malým písmem připojen nápis Zajišťujeme.
Žena tvrdila, že nic nedluží. Nápis na obálce označila za nepravdivý, difamující povahy a jeho zpřístupněním veřejnosti došlo podle jejího názoru k šíření nepravdivých údajů. Firmu proto zažalovala o 80 tisíc korun jako náhradu nemajetkové újmy.
Krajský soud v Ostravě i Vrchní soud v Olomouci ale žalobu zamítly. Zákony o poštovních službách podle nich nijak neomezují nápisy na obálkách.
„Zasílání dopisů s výzvami k zaplacení dluhu i s informací o návštěvě inspektora je zcela přiměřené oprávnění věřitele získat dlužné plnění na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu. Navíc údaje o dluhu a o vymáhání byly obsahem poštovních zásilek, které nebyly veřejnosti nijak přístupné,“ uvedl Vrchní soud v Olomouci.
Podle soudců se navíc potvrdilo, že žena skutečně nesplácela půjčku tak, jak měla.
Jenom reklama
Žena se ještě obrátila na Nejvyšší soud. „Zasílání dopisů obsahujících výzvu k uhrazení dluhu a pohrůžku osobní návštěvou inspektora v případě nezaplacení dluhu je zásahem do práva na ochranu osobnosti,“ argumentovala.
Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Pavlem Pavlíkem ale potvrdil, že firma vymáhající dluhy se nedopustila ničeho nezákonného a že nejde o neoprávněnou dehonestaci.
Levá strana obálky totiž vedle zpáteční adresy společnosti obsahuje i sloveso Zajišťujeme (soudní proces / exekuce majetku), takže nápis je podle soudu nepochybně prezentací aktivit společnosti – tedy faktickou reklamou bez jakéhokoliv vztahu k adresátovi.
Není to zveřejnění
Soudci odmítli, že by šlo o podobný případ, jako se stal před lety na Ostravsku. Nejvyšší soud se v roce 2008 zastal muže, jehož jméno zveřejnila radnice na seznamu neplatičů nájemného.
Muž měl dlužit 60 tisíc korun, o tento dluh se ale s radnicí městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz soudil, chybělo tedy pravomocné rozhodnutí.
Radnice jej tehdy na seznam neplatičů zařadila s celým jménem a bydlištěm – pouze jako poznámku pak dodala, že je veden soudní spor. Podle Nejvyššího soudu se muž na seznam vůbec dostat neměl, protože dluh není jasně doložitelný.
