reklama
 
 

Superhrubá mzda od příštího roku neskončí. Schillerová odkládá daňové změny

Aktualizováno 25. 4. 2018 18:41
Nejbližší "daňový balíček" se omezí jen na požadavky Evropské unie, pro zbytek původního návrhu nemá ministryně v demisi politickou podporu.

Praha - Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy až za rok, nemá pro to nyní politickou podporu. Senátorům to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Zrušení superhrubé mzdy mělo být původně součástí daňových změn, které chce Schillerová předložit vládě do dvou týdnů.

Se zrušením superhrubé mzdy počítalo původně ministerstvo financí od ledna příštího roku. V souladu s programovým prohlášením vlády ji chtělo nahradit zavedením sazby daně z příjmu fyzických osob 19 procent. Solidární zvýšení daně chtělo zachovat zavedením 24procentní sazby z hrubé mzdy.

Podle odborníků oslovených agenturou ČTK by tyto změny nechaly daňové zatížení prakticky na současné úrovni. Opatření kritizovala opoziční ODS, která prosazuje jiná snížení daní.

Prozatím tak zůstane u daně z příjmu fyzických osob zavedena superhrubá mzda a 15procentní daň. Superhrubá mzda vyčísluje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o pojistné na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnavatelem. Lidé s příjmem nad zhruba 1,2 milionu ročně kromě toho odvádějí sedmiprocentní solidární přirážku k dani z příjmů.

"Zrušení superhrubé mzdy a snížení daní potřebuje politickou podporu, kterou vláda nemá," přiznala členka menšinové vlády ANO v demisi. Opatření chce proto předložit až příští rok s účinností od roku 2020.

Letošní daňové změny by nakonec měly vycházet pouze z požadavků Evropské unie, uvedla Schillerová.

Takzvaný balíček nebude zahrnovat ani chystanou možnost odpočtu tří čtvrtin odvedených pojistných od základu daně pro osoby samostatně výdělečně činné.

"Zrušení superhrubé mzdy a související úpravy představují správný a systémový krok, od kterého rozhodně neustupujeme. Neméně důležité pro nás však je, aby vzhledem k prodlouženému připomínkovému řízení a aktuální situaci v Poslanecké sněmovně nedošlo k nejistotě a diskomfortu v zásadních daňových otázkách de facto ještě na přelomu roku," dodala Schillerová.

Ministryně také uvedla, že se po loňském navýšení nechystá další zvyšování podílu obcí na rozpočtovém určení daní, jak by si přáli někteří senátoři.

Podle současného rozpočtového určení daní se jen letos zvýší příjmy krajů a obcí o 22,5 miliardy korun. Proto ministerstvo s dalším navýšení pro obce nepočítá, ovlivnilo by to prý schodek státního rozpočtu.

Schillerová připustila pouze změnu navrhovanou Středočeským krajem, který chce zvýhodnit ve výpočtových kriteriích nárůst počtu obyvatel. Kromě Středočeského a Jihomoravského kraje se v ostatních regionech počet obyvatel snižuje, podotkla.

autoři: ČTK, Ekonomika | 25. 4. 2018 17:20

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama