reklama
 
 

Daňová novinka vrátí tisíce korun brigádníkům a autorům

25. 3. 2015 6:30
Loňské příjmy zdaněné srážkovou daní si nyní lze započíst do daňového přiznání a výrazně tak ušetřit na daních.

Praha – Příjemnou novinku mohou nyní využít lidé, kteří loni měli příjmy z dohod o provedení práce nebo autorských honorářů. Finanční úřad jim vrátí přinejmenším část takzvané srážkové daně, kterou za ně z loňských příjmů odvedl jejich zaměstnavatel (nebo objednatel autorského díla). Lidé tak mohou dostat zpět tisíce, v nejlepším případě až desítky tisíc korun.

Novinku lze poprvé využít právě u příjmů za loňský rok. Vyplatit se může hlavně brigádníkům, studentům, důchodcům či ženám v domácnosti, pokud si takto loni přivydělávali a za celý rok měli jen nižší příjmy, případně pracovali jen část roku.

Příjmy zdaněné srážkovou daní si lze nyní započíst do daňového přiznání, které se podává do začátku dubna. To lidem umožní odečíst si různé standardní slevy a odpočty, přinejmenším základní slevu na poplatníka v celé roční výši 24 840 korun.

Automaticky patnáct procent

Radovat se mohou jen lidé, kteří měli loni alespoň jeden příjem na základě dohody o provedení práce, jež nepřesáhl 10 tisíc korun měsíčně od jednoho plátce. Další podmínkou je, že u zaměstnavatele loni nepodepsali „růžový formulář“ – takzvané prohlášení k dani. Není přitom rozhodující, zda některé další příjmy od stejného zaměstnavatele tuto částku v určitých měsících přesáhly.

„Z měsíční odměny 10 tisíc korun a méně se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Jediným povinným odvodem je daň z příjmu. Když zaměstnanec nepodepíše prohlášení k dani, odvádí zaměstnavatel takzvanou srážkovou daň ve výši 15 procent,“ vysvětluje konzultantka Anna Klímová z poradenské společnosti Mazars.

Tuto daň srazil zaměstnavatel automaticky (podle zákona) hned při výplatě. Vedle nulového pojistného je výhodou, že zaměstnanec nemusí nic dalšího řešit. Naopak nevýhodou je, že si tuto daň nemohl snížit o různé slevy, na které by jinak měl nárok.

Podobně to funguje také u autorských honorářů nepřevyšujících 10 tisíc korun v měsíci od jednoho plátce.

Máte z čeho odečíst slevy?

Letos poprvé si lze tyto příjmy do 10 tisíc za měsíc od jednoho plátce zahrnout do daňového přiznání a získat tak zpátky srážkovou daň nebo alespoň její část. Uvedení těchto příjmů v daňovém přiznání je nicméně jen možností, nikoliv povinností. Rozhodující pro výhodnost takové operace tedy je, zda existuje šance na získání přeplatku. U autorů (nikoliv lidí pracujících „na dohodu“) je pak také nutné počítat s tím, že z příjmů zahrnutých do přiznání musí platit sociální a zdravotní pojištění.

Každý, kdo má příjmy ze zaměstnání (včetně dohod) nebo samostatné výdělečné činnosti (včetně honorářů), si může z daní odečíst přinejmenším základní slevu na poplatníka. Ta činí 24 840 korun ročně a je v zásadě nedělitelná na měsíce. Lze ji tedy zcela využít i v případě, že člověk pracoval jen po část roku. Kromě toho přicházejí v úvahu i další slevy nebo odpočty od základu daně, například sleva na studenta, na dítě či odpočty pro lidi s hypotékou – jejich kompletní přehled najdete zde.

Zájemce by si tedy měl spočítat, zda si tyto slevy mohl v plné výši odečíst z jiných příjmů (typicky z klasického pracovního poměru „na smlouvu“, případně z dohod o provedení práce nad 10 tisíc korun). Pokud by takto využil jen část slev, může si do daňového přiznání započíst i zmíněné příjmy do 10 tisíc měsíčně a slevu si tak odečíst z původně sražené daně, čímž vznikne daňový přeplatek.

Praktický příklad

Podívejme se na konkrétní příklad: Student Petr si během roku přivydělával různými brigádami formou dohody o provedení práce. Celkově si tak za rok vydělal 130 tisíc korun, přičemž výdělek ani jednou nepřesáhl 10 tisíc měsíčně od jednoho zaměstnavatele. Zároveň nepodepsal „růžový formulář“.

Zaměstnavatelé mu během roku automaticky srazili 15 procent příjmů jako srážkovou daň, tedy 19 500 korun. Petr tedy dostal po zdanění jen 110 500 korun.

Nemusel se starat o nic dalšího. A nebýt letošní novinky, nemohl by tuto daň už dostat zpátky.

Pokud ale Petr investuje trochu času a podá nyní daňové přiznání, do něhož zahrne všechny příjmy i sraženou daň, může si standardně odečíst různé slevy. V jeho případě stačí základní sleva na poplatníka – 24 840 korun. Přestože ji nevyužije celou, pokryje tato sleva loni sraženou daň. Petrovi tedy vznikne daňový přeplatek a od finančního úřadu získá celých 19 500 korun zpět.

Pokud by měl Petr ještě vyšší příjmy, mohl by si z nich – vedle celé slevy na poplatníka – odečíst přinejmenším ještě slevu na studenta 4020 korun, takže výsledná daň by byla opět nulová.

Co je potřeba

Pro základní přehled o srážkové dani a její případné uplatnění v daňovém přiznání si zájemce vyžádá Potvrzení o zdanitelných příjmech plynoucích z dohod o provedení práce. To musí (bývalý) zaměstnavatel vydat do deseti dnů od žádosti. „Lidé pracující během roku na dohodu o provedení práce pro více zaměstnavatelů si musí toto potvrzení vyžádat od všech zaměstnavatelů,“ dodává Anna Klímová ze společnosti Mazars.

„V tomto tiskopisu jsou uvedeny všechny potřebné údaje, které se poté vyplní v daňovém přiznání. Příjmy zdaněné srážkovou daní se uvedou na řádek 31 daňového přiznání a sražená daň z příjmu se uvádí v daňovém přiznání do řádku č. 87 a na straně 3. Potvrzení o zdanitelných příjmech je povinnou přílohou daňového přiznání,“ dodává Klímová.

U honorářů pozor na pojištění

Stejný postup jako u dohod o provedení práce lze nyní využít pro autorské honoráře. Také ty byly během loňského roku automaticky zdaněny srážkovou daní, pokud nepřesáhly 10 tisíc korun v měsíci od jednoho plátce.

Pokud tyto honoráře zahrnete do daňového přiznání, lze vedle různých slev uplatnit také skutečné nebo paušální (40%) výdaje podobně jako u jiného podnikání.

Pozor ale na důležitou odlišnost: Z celkových příjmů zahrnutých do přiznání je pak nutné odvést také sociální a zdravotní pojištění podle standardních pravidel pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Jak vysoké toto pojištění bude, záleží na konkrétních okolnostech. Pokud je honorář jen přivýdělkem k zaměstnání, jde pouze o vedlejší činnost, z níž se sociální pojištění platit nemusí, pokud takový příjem za loňský rok nepřesáhl 62 261 korun. V případě, že je roční součet honorářů vyšší nebo nejde jen o doplněk k zaměstnání, se vyplatí nejprve spočítat, zda daňový přeplatek zůstane vyšší i po odvodu sociálního a zdravotního pojištění.

Tuto novinku lze přitom u honorářů využít letos poprvé a naposledy. Platí totiž jen pro příjmy za rok 2014, tedy pro aktuální daňové přiznání. I tím se honoráře liší od dohod o provedení práce, u nichž nová možnost „vrácení“ srážkové daně zůstává i pro příjmy za rok 2015.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

autor: Petr Kučera | 25. 3. 2015 6:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama