Byrokracie a málo informací. Státní pomoc pro podnikatele je chaos, tvrdí komora

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 4. 2020 11:51
Podnikatelé při podávání žádostí o pomoc od státu musí překonávat zmatečnost a nesmyslnost požadavků úřadů, nedostatečné informace a zbytečnou byrokracii. Stěžují si na to zejména podnikatelé podávající žádosti o podporu státu v programech Covid I a Covid II. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Žadatelé podle něj čekají na odpověď i týdny, nemají žádnou zpětnou vazbu, přichází jim pouze standardizovaný e-mail o potvrzení přijetí žádosti. "Za rychlou půjčku na překlenutí těžkého období způsobeného nařízením vlády to tedy rozhodně nepovažuji," uvedl Dlouhý.

Poukazuje na reálné zkušenosti podnikatelů s programy COVID I a COVID II. Podnikatelé navíc čelí zbytečné administrativě a složitým formulářům žádostí a příloh. "Jakou budou mít relevanci data, která jsou požadována vyplnit na další tři roky dopředu? Pokud někdo potřebuje obratem řešit hotovost na úhradu závazků a mezd, je takové administrativní cvičení postradatelné," poznamenal Dlouhý.

O zamítnutí se žadatelé dozvídají skrze univerzální zdůvodnění s uvedením tří nejčastějších důvodů, a to bez dalšího bližšího vysvětlení. Žadatelé si přitom často nejsou pochybení vědomi a na dotaz, kde byla konkrétní chyba, nemají v Českomoravské záruční a rozvojové bance bližší odpověď. Přicházejí tak o šanci napravit svou chybu v některém z dalších kol. Žadatelé jsou navíc hodnoceni dle jejich bonity. Vyřazují se tak ti, kteří nyní negenerují tržby.

Stát zároveň stanovil kritérium bezdlužnosti navzdory tomu, že firmy mají během posledních týdnů problém s doložením bezdlužnosti vůči České správě sociálního zabezpečení a finančním úřadům.

Podnikatelé také připomněli, že ČMZRB stíhá vyhodnotit asi 100 žádostí v programu Covid I týdně. Tímto tempem by trvalo vyhodnocení žádostí jen v programu Covid I, kterých je přes 3200, déle než půl roku.

Podnikatelské organizace proto doporučily posílit personální kapacity ČMZRB a zlepšit komunikaci. Žadatelé dlouho čekají také na informace, jak rychle bude garance vystavená, slibovaná pomoc je ve výsledku nepružná a pomalá. Rovněž doporučily urychleně vypsat program pro podnikatele v Praze, kteří jsou teď z programu vyloučeni.

ČMZRB v prvním kole programu Covid II přijala od podnikatelů postižených v souvislosti s koronavirem 5900 žádostí o bezúročné úvěry v objemu 19 miliard korun.

Na celé pokračování programu Covid mělo být původně, stejně jako na první vlnu, vyčleněno pět miliard korun, které by živnostníkům a firmám poskytly půjčky v objemu 20 miliard korun. Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) bude do Velikonoc spuštěn program Covid pro pražské firmy. Připravuje se také Covid III, který by měl být v první fázi za dvacet miliard Kč a vzroste až na 40 miliard korun.

Opatření na odklad nájmu je nepřijatelné

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zároveň na společné tiskové konferenci Hospodářské komory, Svazu obchodu a cestovního ruchu a Asociace hotelů a restaurací ČR řekl, že opatření na odklad nájmů na pomoc podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením museli zavřít provozy, jsou nepřijatelným a velmi rizikovým řešením. Náklady by se podle něj měly rozdělit mezi majitele, nájemce, pomoci by měl také stát.

Firmy a živnostníci, kteří kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru museli zavřít své provozy, pravděpodobně budou moci požádat o odklad nájmu za období od 12. března do 30. června. Dlužný nájem budou muset ve splátkách uhradit do konce roku. Odklad nájmu se nemá vztahovat na placení energií a dalších služeb. Návrh ve středu večer schválila sněmovna.

Prouza doufá, že návrh bude ještě dále projednáván. Podle něj se majitelé a nájemci shodli na tom, že by se na nákladech měli podílet společně. Ideálně by tak podle Prouzy měl polovinu nájmu zaplatit stát, ze čtvrtiny by se měla snížit výše nájmu a poslední čtvrtinu by zaplatil nájemník, uvedl. Zároveň upozornil, že je nutné vyřešit problém daně z přidané hodnoty z nezaplacených faktur za nájmy.

Odklad nájmu jako vhodnou pomoc nevidí ani majitel značek Pietro Filipi a Kara Michal Mička. Za nájmy svých obchodů by musel splatit 45 milionů korun. "Ideální stav by nastal, kdyby nájemci neplatili úroky z prodlení, obchodní centra by si nestahovala obchodní záruky a splátky nájmů by se odložily. Část by jich dotoval stát, ideálně 50 procent, pronajímatelé by dávali slevy z pronájmů v závislosti na vztazích a na nájemce by zbylo přibližně 20 procent, aby byli schopni situaci ustát," řekl Mička.

 

Právě se děje

Další zprávy