Kohout: EU dusí Řecko, jako kdyby rozpoutalo válku

Tereza Holanová Tereza Holanová
20. 11. 2012 7:45
Býval jsem eurooptimista, ale změnil jsem názor, říká v rozhovoru ekonom Pavel Kohout

Praha - Kdyby nebylo zásahů Evropské unie, už by dávno Řecko prošlo očistným bankrotem a bylo by na cestě k oživení. To není ochranná ruka, ale ruka, která Řecko drží pod vodou, říká ekonom Pavel Kohout v druhé části rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz.

Sám býval eurooptimistou, ale změnil názor, když - jak říká - stále lépe poznával, co se v EU děje. "Kdyby Evropa měla v roce 1492 centrální vládu, tak je možné, že by Kolumbus neobjevil Ameriku, jelikož by to třeba vládci odmítli financovat," domnívá se ekonom společnosti Partners.

Aktuálně.cz: Od podzimu 2009, kdy poprvé vyšlo najevo, že Řekové falšovali statistiky a jak na tom země je, uplynuly tři roky. Nemáte pocit, že lidé za tu dobu vůči dění v eurozóně trochu otupěli?

Pavel Kohout: Ano, veřejnost se na krizi Řecka dívá jako na setrvalý stav. Ani Španělsko už dnes nikoho nešokuje. Pokud bych zůstal u těch větších zemí, tak až bude řada na Francii, možná to vzbudí jisté rozrušení, ale veřejnost si již zvykla. I finanční trhy.

A.cz: Může podobná ztráta zájmu znamenat výhodu pro příznivce hlubší a silnější integrace?

Právě naopak. Integrátoři jsou obchodníci se strachem. Krize jim vyhovuje, znamená pro ně vzrušující období. Čím horší, tím lepší. Nabízejí obchod ve smyslu "dejte nám svobodu, my vás za to ochráníme". Samozřejmě že žádné bezpečí neposkytnou, protože to neumějí. Většina z nich vůbec nechápe, jak finanční trhy fungují. Chtějí poroučet, rozkazovat, zakazovat. Každý zákaz zvyšuje jejich sílu. Například pomazánkové máslo. Nikdy jsem ho neměl rád a je mi ukradené, takže mi skoro může být jedno, že je tento název zakázaný. Ale pro centralizátory je to další malá demonstrace síly.

A.cz: Nemáte sám při psaní článků na téma EU pocit, že se už za ty roky trochu "recyklujete"?

Ne. Za prvé neopakuji totéž - témata zůstávají, ale rozvíjejí se. Za druhé, efekt je pozorovatelný. Mám odezvu od čtenářů. Mnohdy jsem překvapen, kdo všechno mě čte a bere moje argumenty v úvahu. Někteří mi naopak nadávají do bolševiků. Přitom jsem býval, a to se moc neví, eurooptimista a názor jsem změnil, až když jsem stále více poznával, co se tam děje.

Čím horší, tím lepší

A.cz: Jak dlouho podle vás potrvá hra na téma "Řecku docházejí peníze, potřebuje půjčit, aby do určité doby přežilo"?

Kdyby nebylo zásahů EU, už by dávno Řecko prošlo očistným bankrotem a bylo by na cestě k oživení. Namísto toho je Evropskou unií nuceno strádat a finančně krvácet. Není pravda, že Evropa zachraňuje Řecko, jak se pořád papouškuje. Řecká agónie je uměle prodlužovaná a prohlubovaná, aby všichni viděli, že nekázeň se nevyplácí. Ta současná pomoc je vlastně mučení. Občas mne až napadá otázka, jestli je to opravdu neznalost, nebo zlomyslnost.

A.cz: Myslíte si tedy, že o ekonomických věcech rozhodují lidé, kteří se v nich ani nevyznají?

Když se podíváte, co dělali různí ti činitelé dříve, tak většina z nich jsou kariérní úředníci. Olli Rehn (eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti - poznámka red.) jednou třeba přiznal, že tomu nerozumí. Jediná jeho zkušenost ze soukromého sektoru je, že rok řídil nějaký fotbalový klub.

A.cz: Mělo by podle vás tedy Řecko raději oficiálně zbankrotovat?

Tamní veřejné finance jsou v takovém maléru, že si země zaslouží bankrot. Nikoli však takovouto finanční represi. Německo po druhé světové válce mělo odpuštěno polovinu reparací ještě z první světové války, za druhou světovou válku neplatilo vůbec. A co provedlo Řecko? Zachází se s ním hůře, než kdyby rozpoutalo třetí světovou válku. Příliš krutý trest za falšování statistik. Na světě je řada států, které prodělaly bankrot, a nebyla to pro ně žádná katastrofa.

A.cz: Spousta českých ekonomů ale varuje, že pak by teprve začala opravdová řecká katastrofa.

Kdyby k tomu došlo, tak by Řecko mělo šanci stát se konkurenceschopnou ekonomikou, protože najednou by z něj byla velmi levná země atraktivní pro turisty a také řecký export by začal být levnější. Mimochodem, taková ta fráze, že Řecko vyváží jenom olivy, není pravdivá. V první řadě je to stavební materiál.

A.cz: A myslíte si, že si řečtí politici toto někdy uvědomí a řeknou "nechceme vaši pomoc, raději zbankrotujeme"?

Neznám moc Řeky ani žádného jejich politika, ale vůbec se nedivím, když tam mají plakáty s Angelou Merkelovou v nacistické uniformě. Na druhou stranu, lidé podle mě nechtějí opustit euro, bojí se, že by jejich úspory ztratily na hodnotě a že by jim klesaly příjmy ve srovnání s ostatními zeměmi.

A.cz: Co motivuje evropské státy k tomu, aby nad Řeckem neustále držely ochrannou ruku - když už od velké části řeckých aktiv své banky očistily?

Ale kdepak ochrannou ruku. To je ve skutečnosti ruka, která to Řecko drží pod vodou.

Dnes bychom Ameriku možná neobjevili

A.cz: Z jakého důvodu si řada českých odborníků myslí, že jedinou správnou cestou je pro nás co nejhlubší možné začlenění do EU?

Prointegračně naladěna je jen určitá část české intelektuální veřejnosti. Většinou z ideologických důvodů, které lze shrnout do věty "buď Evropa, nebo Rusko". Dalším omylem je tvrzení, že jen velké celky jsou schopné konkurovat v globální ekonomice Číně a dalším. To je přece nesmysl. Většina velkých federálních státních útvarů si nevede příliš dobře. Třeba Honza Macháček se zhlíží ve Spojených státech amerických, ale Spojené státy mexické už nevidí. Natožpak Argentinu nebo Nigérii.

Připomeňte si: Návštěva kancléřky Merkelové změnila Atény v bojiště

A.cz: Když jsem se bavila s odborníky z Litvy, kteří jsou velcí eurooptimisté, často to zdůvodňovali slovy: "Nám přece EU taky pomáhá, tak bychom měli dát najevo vděk."

Východoevropská mentalita se projevuje dvěma způsoby. Za prvé, z evropanství se stalo náhražkové náboženství, rituální opakování slov jako "integrace", "spolupráce", "solidarita". Druhým projevem je naděje, že evropské dotace zabezpečí prosperitu. To má své ekonomické opodstatnění.

A.cz: Takže je to strach, že EU přestane dotovat, pokud nebudeme se vším souhlasit?

Jsou země, například Rumunsko, které již nemají zahraniční politiku, to už vlastně ani není stát. Ve všem totiž apriori souhlasí s tím, co se jim v Bruselu řekne, protože trpí fobií, že přijdou o dotace. Závislý klientský stát na úrovni protektorátu, smutný příběh, já si myslím, že země by měla přece jenom mít i svůj názor.

A.cz: K čemu to může být dobré?

Když se podíváte na Evropu, tak proč vlastně v historii vynikla? Protože tady bylo plno států, které mezi sebou soutěžily, a když jeden udělal nějakou fatální chybu, ostatní se mohly poučit. Kdyby Evropa měla v roce 1492 centrální vládu, tak je možné, že by Kolumbus neobjevil Ameriku, jelikož by to třeba vládci odmítli financovat. Když o několik desítek let předtím čínský císař rozhodl o ukončení veškerých objevných výprav, protože to bylo nákladné, tak to předurčilo tok světové historie na stovky let dopředu. Takže centralizace sice může zvýšit efektivitu, ale zároveň roste riziko, že to centrum udělá nějakou zásadní chybu.

 

Právě se děje

Další zprávy