reklama
 
 

Češi jsou si v příjmech rovni. Výjimkou jsou vysokoškoláci

12. 3. 2015
Chudobou jsou nejčastěji ohroženy páry, kde se nevyskytuje ani jeden vysokoškolák, případně kde má muž jen základní vzdělání.
Doporučujeme

Praha - Česko zůstává zemí s jednou z největších rovností příjmů ve světě. Kromě údajů Světové banky to ukazuje i nová analýza, kterou na základě dat Českého statistického úřadu zpracovaly studentky Vysoké školy ekonomické.

Takzvaný Giniho koeficient, který měří příjmovou nerovnost a pohybuje se od nuly (která znamená absolutní rovnost) do jedné (kdy by veškerý příjem patřil jedinému člověku), činí v Česku 0,246. Oproti roku 2010, kdy ho naposledy měřila Světová banka, klesl, a příjmy v Česku se tak ještě o něco narovnaly. Poslední měření Světové banky v roce 2010 vypočetlo Giniho koeficient v Česku na úrovni 0,266, například v Německu to bylo 0,306 a v USA 0,411.

Nejvyšší rozdíly v příjmech v Česku panují mezi vysokoškoláky. Zatímco u osob se základním vzděláním má Giniho koeficient hodnotu jen 0,196, u středoškoláků s maturitou to je 0,23 a u absolventů vysokých škol pak 0,261.

Koeficient nerovnosti příjmů pak říká, že pětina nejbohatších absolventů vysokých škol má 3,6krát vyšší úhrnný příjem než dolní pětina osob s diplomem z vysoké školy.

Za tento rozdíl může hlavně široká škála oborů, které lze na vysoké škole studovat a které jsou následně různě zaplacené. Podle statistiků je například logické, že se liší příjmy pedagogických pracovníků a jaderných fyziků.

Měsíční disponibilní příjmy vysokoškoláků začínají zhruba na 13 tisících korunách. U absolventů, kteří patří mezi ty bohatší, pak činí okolo 32 tisíc korun měsíčně, říká Petr Mazouch, který vyučuje na Fakultě informatiky a statistiky VŠE.

"Vysokoškoláci přispívají k nerovnosti příjmů stejným dílem jako středoškoláci bez maturity, přestože těch je 2,5x méně," potvrzuje jedna z autorek průzkumu Michaela Brázdilová s tím, že na celkové nerovnosti příjmů v Česku se absolventi univerzit podílejí 24 procenty.

Které země EU měly nejnižší Giniho koeficient podle Eurostatu:

Země Hodnota (rok 2013)
1) Slovensko 0,242
2) Slovinsko 0,244
3) ČR 0,246

Země EU s nejvyšším Giniho koeficientem:

Země Hodnota (rok 2013)
1) Bulharsko 0,354
2) Lotyšsko 0,352
3) Litva 0,346

K chudobě přispívá vzdělání partnera a rodičů

Analýza také ukázala, že 52 procent Čechů si vybírá partnera se stejnou úrovní vzdělání a v dalších 41 procentech se liší nejvýše o jeden stupeň. "Takže páry, kde by jeden z partnerů měl základní a druhý vysokoškolské vzdělání, se téměř nevyskytují," říká Petra Švarcová z VŠE.

Chudobou jsou podle ní nejčastěji ohroženy ty páry, kde se nevyskytuje ani jeden vysokoškolák, případně kde má muž jen základní vzdělání – v takovém případě je domácnost ohrožena chudobou z 19,5 procenta. V opačném případě tomu tak ale není. Pokud má žena základní vzdělání a muž například středoškolské bez maturity, tak je pravděpodobnost, že spadnou do chudoby, jen 6,7 procenta.

Jestliže získali oba partneři jen základní vzdělání, ohrožení chudobou této domácnosti činí 21,4 procenta. V případě, že jde o dva vysokoškoláky, představuje míra ohrožení 0,6 procenta.

Riziko ohrožení párů chudobou podle vzdělání:

muž / žena SŠ bez maturity SŠ s maturitou
21,4 % 19,5 % 8,9 % -
SŠ bez maturity 6,7 % 9,1 % 4,1 % 1,1 %
SŠ s maturitou 7,5 % 5,5 % 3,6 % 0,7 %
- 3,7 % 1,1 % 0,6 %

Zdroj: ČSÚ, VŠE

Kromě výběru partnerů má na ohrožení chudobou vliv i to, v jaké rodině jedinec vyrůstal. Nejvíce ohroženi chudobou jsou logicky lidé se základkou, jejichž rodiče rovněž dokončili jen základní školu. Míra ohrožení zde činí 15,2 procenta, zatímco v případě celé ČR je to 9,8 procenta.

Riziko ohrožení chudobou podle vzdělání rodičů:

Jedinec / Jeho rodič Bez maturity SŠ s maturitou
Bez maturity 15,2 % 11 % 10,5 %
SŠ s maturitou 6,8 % 6,3 % 5,1 %
4,9 % 4,7 % 1,3 %

Zdroj: ČSÚ, VŠE

Příjem roste se vzděláním

V nejnižším příjmovém decilu, to znamená v desetině populace (očištěné o děti do 18 let a studenty) s nejnižšími příjmy, mají hlavní zastoupení středoškoláci bez maturity, kterých je tu 34,1 procenta. Naopak vysokoškoláci tvoří jen 2,7 procenta této skupiny. "Jsou to pak zvláště ženy mezi dvacátým a třicátým rokem, které často pracují jako OSVČ," upřesňuje Švarcová.

Naopak v nejvyšší příjmové desetině je 35,2 procenta vysokoškoláků, ale pouze 0,8 procenta osob se základním vzděláním.

Chudobě jsou podle její analýzy vystavené více ženy, kde míra ohrožení činí 9,4 procenta, zatímco u mužů je to jen 7,7 procenta. Nejvíce ohroženi chudobou jsou pak lidé se základním vzděláním. U nich činila pravděpodobnost chudoby 18,2 procenta, zatímco například u středoškoláků bez maturity se jednalo o 9,8 procenta.

Prostřední hodnota měsíčního příjmu (tzv. medián) a hranice ohrožení chudobou pro různé typy domácností:

Domácnost Medián Hranice ohrožení chudobou
Jednotlivec 16 124 Kč 9 674 Kč
Dva dospělí 24 186 Kč 14 511 Kč
Dvojice s dvěma dětmi do 13 let 33 860 Kč 20 315 Kč

Zdroj: ČSÚ, VŠE

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama