Zeman chce vetovat daňový balíček. Vyšší sleva na poplatníka ohrozí rozpočet, tvrdí

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 1. 12. 2020 13:54
Prezident Miloš Zeman se rozhodl vetovat daňový balíček, který obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Prezident to oznámil ministryni finací Aleně Schillerové (za ANO), kterou v úterý přijal na Pražském hradě. Na Twitteru to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman | Foto: ČTK

Zvýšení daňové slevy na poplatníka podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Zeman je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmu pouze na dva roky. O daňovém balíčku má teprve jednat Senát, a to 10. prosince.

Sněmovna schválila v daňovém balíčku nejen zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu na 15 a 23 procent, ale i zvýšení daňové slevy na poplatníka na 34 125 korun. To by znamenalo příští rok propad příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Následně premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl senátorům, aby při projednávání balíčku slevu na poplatníka zrušily. Zároveň navrhl nově kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.

Příslib, že změny by měly platit jen dva roky, Babiš při jednání se senátory minulý týden označil podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) za politický slib prezidentovi, který nelze do zákona zařadit. Návrh explicitně omezení na dva roky neobsahuje. 

Daňový balíček obsahuje v současné podobě vedle zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent a navýšení daňové slevy na poplatníka z dnešních 24 840 Kč na 34 125 Kč ročně také zavedení stravenkového paušálu jako alternativy ke stravenkám, postupné navýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v letech 2021 až 2023, snížení spotřební daně z nafty o jednu korunu za litr, trvalé zvýšení hranice pro povinné odpisování majetku ze 40 000 na 80 000 Kč nebo zrychlení odpisů majetku, a to i za letošní rok.

Rozdílné představy stran

Předseda ODS Petr Fiala v úterý na tiskové konferenci ve Sněmovně uvedl, že strana bude nadále usilovat o to, aby lidé měli od příštího roku nižší daně. "Jde nám také o to, aby v té dohodě byly kompenzace pro obce a kraje. A samozřejmě sleva na poplatníka by měla být podle dosavadních jednání nižší. Jsme přesvědčeni, že dosáhneme rozumné dohody," uvedl.

Vedení ODS dříve uvedlo, že chce v Senátu prosazovat zavedení sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent, případně 16 a 23 procent. Krajům a obcím chce kompenzovat polovinu výpadku jejich příjmů. ČSSD prosazuje daňové sazby 19 a 23 procent, zvýšení daňové slevy na poplatníka z 24 840 na 30 000 korun a obcím a krajům chce zvýšit podíl na příjmech z výběru daně od fyzických osob. Piráti by podle poslance Mikuláše Ferjenčíka souhlasili se sazbou daně 17 procent při současném zvýšení slevy na poplatníka o 4000 na 28 800 korun.

Schillerová dříve uvedla, že jakékoliv zvýšení sazby daně z příjmu nad 15 procent by znamenalo zvýšení daní živnostníkům. V případě fyzických osob samostatně výdělečně činných představuje totiž daň z příjmů 15 procent. Počítá se ze základu daně.

Video: Ferjenčíkův návrh je neseriózní, chceme, aby ho Senát vypustil, říká Babiš

Premiér chce jednat s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem o změně daňového balíčku. Česko v protiepidemickém systému PES přešlo do 4. stupně. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 28 minutami

Svědci v kauze Stoka popřeli, že by za zakázky dávali úplatky

Svědci, kteří ve čtvrtek dopoledne u Krajského soudu v Brně vypovídali v případu údajné korupce na radnici Brno-střed, popřeli, že by za zakázky někomu dávali úplatky. V takzvané kauze Stoka je obžalováno 11 lidí a dvě firmy včetně někdejšího politika za hnutí ANO Jiřího Švachuly. Soud vyslechne dalšího svědka odpoledne.

Dopoledne vypovídali dvě svědci, oba jednatelé stavební či montážní firmy. První řekl, že jeho společnost v minulosti dělala pro Brno-střed několik zakázek a zakázky pro městskou část provádí i v současnosti. Uvedl, že ohledně výběrového řízení na zakázku standardně dostávají výzvu, e-mail nebo dopis, k nimž bývá přiložena projektová dokumentace a termín, dokdy se má nabídka odevzdat. Na Brně-středu šlo v jeho případě o opravy bytů. "O ceně jsme žádné informace nedostávali, nedostávali jsme žádné neveřejné informace," uvedl svědek.

Druhý svědek řekl, že jeho společnost nikdy pro Brno-střed žádné zakázky nerealizovala a nikoho z obžalovaných ani nezná.

Zdroj: ČTK
Další zprávy