Vláda cenové stropy pro příští rok stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Strop platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce. Podle dřívějších prohlášení vlády by náklady na opatření měly vyjít maximálně na 170 miliard korun.
"Návrh mechanismu má za cíl na jedné straně kompenzovat oprávněné ztráty obchodníků, ale zároveň musí hlídat peníze daňových poplatníků před případnými neoprávněnými požadavky," řekl k dohodnutému systému kompenzací Fiala. Podrobnosti zatím neuvedl.
Dohodu potvrdily velké energetické firmy. Podle Pražské energetiky by kompenzace měly být schváleny 4. ledna.
"Podle původních představ budeme vykazovat prodeje elektřiny za leden, a kompenzace za toto období bychom tedy měli zálohově obdržet na počátku února. Tak by to mělo fungovat po celý rok s tím, že je možné podle vývoje situace na trhu podmínky během příštího roku měnit. Konečné vyúčtování roku 2023 by mělo nastat v prvních týdnech roku 2024," řekl Petr Holubec z PRE.
S dohodou souhlasí také ČEZ. "Pro ČEZ bylo naprosto klíčové zajistit dostatek energií za přijatelné ceny pro všechny zákazníky, tedy pro české domácnosti, instituce i firmy. Součástí zvoleného řešení, kterým je zastropování cen, je i toto nařízení vlády o kompenzačním mechanismu, díky němuž budou zákazníci po celý příští rok chráněni před současnými vysokými cenami energií. Jsme proto rádi, že se podařilo tento mechanismus připravit," uvedl mluvčí firmy Roman Gazdík.
Společnost E.ON ocenila aktivní přístup vlády k řešení kompenzací. "Diskuse na toto téma byly rozsáhlé a dlouhodobé a jsem rád, že se nám nakonec podařilo najít řešení, které je přijatelné pro všechny zúčastněné strany a z něhož budou benefitovat především samotní zákazníci, pro které od ledna budou platit zastropované ceny. Pro stabilitu energetického trhu je to velmi důležitý krok, který od ledna zajistí lepší cenovou dostupnost energií," řekl místopředseda představenstva E.ON Energie Jan Zápotočný.
Vláda původně cenový strop schválila pouze pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce. Následně ovšem opatření rozšířila i na veřejné společnosti a nakonec i na velké firmy. Pro všechny firmy bude zastropování omezeno do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, což má podle vlády motivovat k úsporám.
Vládní strop na energie už dodavatelé využívají v nových cenících pro domácnosti na příští rok. Zastropované ceny bude platit převážná většina odběratelů, kteří mají smlouvy na dodávky na dobu neurčitou. Zdražení se u jednotlivých klientů projeví různě, u průměrných domácností jde většinou o několik stovek korun měsíčně navíc. Ceny se naopak nemění u zákazníků se zafixovanými cenami.
