Obživa včelám ubývá kvůli často sekaným trávníkům a vysazování okrasných stromů, jako je sakura, která vůbec nemá nektar.
"Také čeští zemědělci v posledních letech častěji volí plodiny, které dávají méně nektaru než ty původní. Výjimkou není ani řepka, u které v současné době pěstované odrůdy jsou na mnoha místech z hlediska poskytování nektaru a pylu zcela bezvýznamné. Navíc s řepkou souvisí její nadměrná chemizace, včelstva kvůli tomu slábnou a mají problémy s vytvořením následné zimní kondice a odolnosti proti virům," upozornil Antonín Přidal z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Po letošní zimě se včelaři museli vyrovnat s výraznými úhyny. Populace roztočů podle Přidala v roce 2019 dosáhla vrcholu a přispěla k šíření nebezpečných včelích virů. Odborníci odhadují, že asi pětina včelstev uhynula.
"Problémem je přenos virů roztočem kleštíkem včelím. Viry mají v poslední době vzrůstající virulenci a škody jsou stále větší a častější. Ani včasné tlumení přírodními látkami, jako jsou organické kyseliny, nemusí přinést řešení, jak tomu doposud bylo," řekl Přidal.
Úhyn včelstev řešilo i včelařské oddělení Mendelovy univerzity, které přišlo během zimy a jara o víc než polovinu včelstev.
