V Česku je nejvíce cizinců v historii. Slováci si vydělají o čtvrtinu více než Češi

Martin Ťopek Ekonomika Martin Ťopek, Ekonomika
Aktualizováno 12. 1. 2017 11:50
Od roku 2004 se počet cizinců v Česku téměř zdvojnásobil. Největší podíl mají Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. Většina cizinců, kteří v Česku pobývají, je zaměstnaná nebo podniká.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha – V České republice v roce 2015 pobývalo 464 700 cizinců, což je nejvíce v historii. Od roku 2004, tedy našeho vstupu do Evropské unie, se počet cizinců v Česku téměř zdvojnásobil. Uvedl to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle předběžných údajů počet cizinců rostl i v loňském roce – ke konci listopadu 2016 tu legálně žilo 493 505 cizinců.

Největší podíl na evidovaných cizincích mají Ukrajinci – 105,6 tisíce, což je 23 procent. Brzy je ale podle statistik předeženou Slováci, těch je nyní 22 procent a v roce 2015 jejich počet poprvé překročil sto tisíc. Další desítky tisíc Slováků ale v Česku pracují bez evidence trvalého pobytu, kterou jako obyvatelé EU nepotřebují. Celkem je proto u nás zaměstnáno kolem 150 tisíc občanů Slovenska. 

Následují je Vietnamci s 12 procenty. Osm procent pochází z Ruska, pět z Německa a čtyři z Polska. Do roku 2008 počty cizinců rostly, pak stagnovaly, od roku 2014 opět rostou.

Složení cizinců v Česku - rok 2015
Složení cizinců v Česku - rok 2015 | Foto: ČSÚ

„Celkový počet cizinců u nás rostl hlavně díky občanům ze států Evropské unie,“ říká Daniel Chytil, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ. Pokles počtu cizinců ze třetích zemí, který trval od roku 2009 v důsledku finanční krize, se však v roce 2015 zastavil.

Podíl cizinců na obyvatelstvu
Podíl cizinců na obyvatelstvu | Foto: ČSÚ

Většina cizinců, kteří v Česku pobývají, je ekonomicky aktivních „V roce 2015 tu pracovalo 407 tisíc cizinců, což je nejvíc v historii České republiky. Zaměstnaných občanů cizí státní příslušnosti tu bylo 323 tisíc, živnostníků pak 84 tisíc,“ upřesňuje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Zatímco počty zaměstnaných cizinců se od roku 2006 zvýšily o 172 tisíc, počty živnostníků stagnovaly.

Tři čtvrtiny cizinců, kteří byli v roce 2015 v Česku zaměstnáni, pocházely ze zemí EU. Převládali Slováci se 46% podílem. V posledních letech ale výrazně přibylo i pracujících Rumunů a Bulharů. Mezi cizinci, kteří v Česku podnikají jako živnostníci, dlouhodobě převažují Vietnamci a Ukrajinci.

Vývoj počtu zahraničních pracovníků v Česku
Vývoj počtu zahraničních pracovníků v Česku | Foto: ČSÚ

Už dávno přitom neplatí, že zahraniční pracovníci dělají nekvalifikovanou práci za nižší mzdu. V současné době si v Česku nejvíce vydělají Slováci. Berou dokonce o čtvrtinu více než Češi. „Občané Slovenska brali v průměru 33 226 korun ve mzdové a 35 604 korun v platové sféře. Vyšší platy měli také občané Ruska,“ uvádí Chytil.

Průměrná mzda všech zaměstnanců – Čechů i cizinců – v roce 2015 dosáhla v komerčním sektoru 27 777 korun, průměrný plat ve veřejném sektoru pak 27 971 korun.

Cizinci evidovaní úřady práce podle vybraných státních občanství. Údaje za roky 2012 až 2014 nejsou k dispozici. Za rok 2015 jde o kvalifikovaný odhad MPSV.
Cizinci evidovaní úřady práce podle vybraných státních občanství. Údaje za roky 2012 až 2014 nejsou k dispozici. Za rok 2015 jde o kvalifikovaný odhad MPSV. | Foto: ČSÚ

Podle ředitele odboru statistiky trhu práce Dalibora Holého je to dáno tím, že Slováci se nemusejí potýkat s jazykovou bariérou a často v České republice studují. Následně zastávají nejlépe placené posty. "Před deseti lety vyšší mzdy rozhodně neměli. Teď už to ale není migrace nekvalifikované pracovní síly – na Slovensku tomu dokonce říkají odliv mozků," řekl Holý. 

Podíl cizinců na obyvatelstvu
Podíl cizinců na obyvatelstvu | Foto: ČSÚ
 

Právě se děje

před 15 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy