Praha - Podrobnější a podle mnohých přísnější pravidla pro práci z domova se nedotknou jen zaměstnanců, kteří takto pracují jen výjimečně. Ministerstvo práce a sociálních věcí zmírnilo svůj plán na regulaci home office a přineslo návrh, s nímž souhlasí zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců.
Nárok na proplácení nákladů za telefon či internet tak budou mít lidé pouze v případě, že z domova pracují pravidelně a delší dobu.
"K těmto úpravám došlo na poslední chvíli. Z naší strany to byl velice významný požadavek," pochvaluje si Jitka Hejduková, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy. Pokud by zaměstnanec pracoval z domova jen nárazově, tak by podle ní bylo zjišťování nákladů na telefon, připojení k internetu nebo elektřinu komplikované.
"Za nás nebyl na tripartitě žádný rozpor," potvrzuje mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová. Návrh, který je součástí širší novely zákoníku práce, tak může jít do vlády.
Ministerstvo vyšlo zaměstnavatelům vstříc už v květnu, když do návrhu novely doplnilo, že náklady na práci z domova budou moci firmy proplácet i paušálně. Zároveň zmírnilo požadavek odborářů, podle něhož se měly firmy povinně starat o to, že lidé s home office nebudou izolováni od svých kolegů. Podle posledního návrhu by se měly postarat o pravidelné setkávání s ostatními, jen pokud o to požádá samotný zaměstnanec.
Pět týdnů dovolené a právo zastavit výrobu
Podnikatelské svazy a odboráři budou ještě jednat o bodech, které by odboráři rádi prosadili nad rámec původního návrhu z dílny ministerstva. Jde třeba o pětitýdenní dovolenou pro všechny nebo vyšší odměny za pracovní pohotovost o nedělích a svátcích.
"Pokud by se nám povedlo dohodnout alespoň na některém z požadavků, které zaměstnavatele nijak finančně nezatěžují, tak je možné, že by jej vláda ještě stačila do návrhu zapracovat," doufá Kašparová.
Jako příklad uvádí právo odborů vydat pokyn k zastavení výroby v případě, že je ohroženo zdraví zaměstnanců. Toto opatření by podle ní nechránilo jen lidi v průmyslu, ale i v dalších sektorech, třeba ve školství. "Může jít například o nějakou škodlivou, zdraví nebezpečnou látku," tvrdí.
"V žádném případě. To je neprůchodné," reaguje Hejduková a zdůrazňuje, že za výrobu odpovídá firma. "Kdo by pak za podobný krok nesl odpovědnost?," dodává.
"Pokud jde o návrhy odborů, některé drobnosti akceptujeme, například využívání adresy zaměstnavatele jako sídla odborové organizace," dodává Hejduková. Jakoukoliv změnu, která by firmy zasáhla ekonomicky, svaz podle ní ovšem odmítá.
