Praha - Nárok na pět týdnů dovolené ročně by kromě státních zaměstnanců měli mít i všichni ostatní. O to, aby lidé pracující v soukromém sektoru měli o týden volna víc než teď, usilují odboráři. Ti se snaží dostat změnu do chystané novely zákoníku práce, která by měla platit od příštího dubna.
Podle zástupců odborů by měli mít všichni zaměstnanci v Česku stejné podmínky. Zatímco státním zaměstnancům přiznává zákoník práce pět týdnů volna už teď, lidé, kteří pracují v soukromém sektoru, teď mají nárok jen na čtyři týdny a jakoukoliv další dovolenou jim firmy dávají jako benefit.
"Proč by měli mít nárok na pět týdnů dovolené jen zaměstnanci státního sektoru?" ptá se mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jana Kašparová.
Podniky se pátému týdnu brání
Dodatečný týden dovolené je podle ní nutné uzákonit, protože samotné firmy jej stále nabízejí jen zřídka. Pětitýdenní dovolenou odboráři zmínili i v připomínkách, které v březnu zaslali ministerstvu práce a sociálních věcí.
"V pokrizovém období se firmy pátému týdnu dovolené stále brání. Odhadujeme, že pět týdnů dovolené se týká asi poloviny zaměstnavatelů v soukromém sektoru," říká šéf ČMKOS Josef Středula. "Kdyby to bylo běžné v alespoň osmdesáti nebo devadesáti procentech podniků, tak to necháme být," dodává Kašparová.
Na největším českém pracovním portálu Jobs.cz nabízí pátý týden dovolené navíc zhruba třetina všech firem. "Dvě procenta pak dokonce i šest týdnů," uvádí Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která Jobs.cz provozuje.
Podle Středuly mají Češi na pátý týden dovolené nárok i z dalšího důvodu. "Je třeba si uvědomit, že v evropském srovnání odpracují v průběhu roku nejvíce, patříme mezi země s nejdelší pracovní dobou," zdůrazňuje. Podle OECD stráví průměrný Čech ročně v práci 1776 hodin, zatímco například Němec jen 1371 a Francouz 1473 hodin.
Mnoho firem si na další volno nevydělá
Podle mluvčího Svazu průmyslu a obchodu Milana Mostýna se odboráři snaží pět dní dovolené navíc prosadit coby "zdravotní volno". Chtějí tak zaměstnancům "vynahradit", že nejspíš nakonec zůstane dál zavedená karenční doba - neboli režim, kdy firma zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci nevyplácí nemocenskou.
"Odbory se snaží vyměnit nezrušení třídenní karenční doby za pětidenní uzákoněnou zdravotní dovolenou," myslí si Mostýn. Podle Kašparové ale snaha o pátý týden dovolené žádnou "náhradou" za zrušení karenční doby není a odbory nadále prosazují obojí.
Zavést ze dne na den pět dní dovolené by podle Mostýna bylo náročné hlavně pro malé a střední firmy. "Pokud hovoříme o karenční době, v případě jejího zrušení by na firmy dopadly zvýšené náklady ve výši až 5 miliard korun ročně," říká. Na kolik by podniky vyšlo dalších pět dní volna, ještě Svaz spočítáno nemá.
"Mnozí, zejména malí zaměstnavatelé, si na takový povinný benefit prostě nevydělají," varuje ale prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. "Požadavek odborů snad už ani nemůže komoru překvapit, je zcela v duchu jejich aktuální, velmi asertivní politiky - dostat všechno a hned bez ohledu na individuální hospodářské možnosti zaměstnavatelů," dodává.
Oblíbený benefit
Na alespoň pět týdnů dovolené mají v současné době v EU podle agentury Eurofound nárok Francouzi, Rakušané, Švédové a Italové.
Volno navíc je podle loňského průzkumu LMC jedním ze tří nejžádanějších benefitů. "Pro 35 procent zaměstnanců je dodatečná dovolená důležitější než zvýšení mzdy," říká Dombrovský.
Pokud zaměstnanec onemocní, tak si navíc může už teď v řadě firem vybrat takzvaný sick day neboli "zdravotní dovolenou" - obvykle jde o tři dny ročně. "Podle našich zjištění tento zaměstnanecký benefit nabízí dobrovolně zhruba čtvrtina průmyslových firem a je patrný trend zvyšování jejich počtu," tvrdí Mostýn. Aby byly i tyto tři dny povinné ze zákona, by ale podle průzkumu Svazu podpořily pouze dvě firmy z pěti.
