Přestože penzijní společnosti účastníky penzijního spoření písemně obeznámily, že o nevyplacené peníze musí požádat místně příslušný finanční úřad, stále velké množství poplatníků tak neučinilo a počet žádostí o vrácení přeplatku spíše klesá.
"Proto jsme se rozhodli, že poplatníky, na které máme kontakt, nyní budou finanční úřady o existenci přeplatku a nutnosti požádat o vrácení informovat i telefonicky a e-mailem," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.
Přeplatky, o které si poplatníci nepožádají, budou v souladu s daňovým řádem po šesti letech od konce roku 2017 převedeny do státního rozpočtu.
Druhý důchodový pilíř prosadila pravicová vláda Petra Nečase (ODS). Od roku 2013 mohli lidé přesměrovat tři procenta odvodů ze státního systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku dvou procent odvodů museli přidat ze svého. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) prosadila jeho zrušení, výplata peněz účastníkům se uskutečnila do konce roku 2016.
O rušení pilíře se vedl mezi zákonodárci spor. Zatímco levice říkala, že druhý pilíř vysává peníze ze státního průběžného financování penzí, které je schodkové, pravice poukazovala na to, že objem peněz v celém důchodovém systému zvyšuje.
Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření
Lidé si mohou prostřednictvím penzijních fondů spořit na důchod se státním příspěvkem od roku 1994.
Penzijní připojištění, tedy takzvané transformované fondy, bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Transformované fondy musejí ze zákona garantovat každoročně nezáporný výnos, a proto investují velmi konzervativně. V současné době existuje devět transformovaných fondů a dohromady mají přibližně 3,3 milionu účastníků.
Doplňkové penzijní spoření - má za sebou sedm let existence a má přes milion účastníků. Podle vztahu k riziku si v něm mohou lidé zvolit jednu z investičních strategií - konzervativní, vyváženou nebo dynamickou. Tyto fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta. Není z nich také možné čerpat polovinu naspořených peněz po 15 letech spoření.
- Největším lákadlem u penzijka zůstává státní podpora, daňové úlevy a možná podpora zaměstnavatele.
- V doplňkovém penzijním spoření si Češi v průměru spoří 782 korun a zaměstnavatelé přispívají v průměru 887 korun. V transformovaných fondech je průměrný vklad střadatele 688 korun a zaměstnavatele 824 korun.
Zdroj: Asociace penzijních společností
