Hanoj - Osm nových jaderných elektráren postaví do roku 2030 Vietnam. Každá bude mít nejméně čtyři reaktory a jejich celkový výkon dosáhne až 16 tisíc megawatt.
Plán už schválil vietnamský premiér Nguyen Tan Dung, informovala agentura AP s odvoláním na vládní webové stránky.
"Určitě je to šance i pro české dodavatelské firmy, které se zabývají jadernou energetikou, jako jsou strojírny a projektové organizace," komentoval věc odborník na energetiku Vladimír Štěpán z poradenské společnosti ENA.
Šance i pro českou, vlastně ruskou Škodu
"To bude záležet na tom, kdo bude hlavním dodavatelem reaktorů," doplňuje ho kolega a odborník na jadernou energii Jiří Gavor. "Pakliže to bude ruský Atomstrojexport, tam má velkou šanci Škoda Jaderné strojírenství Plzeň. Jednak je to ruský kapitál a taky je to vedoucí konsorcia s Atomstrojexportem na dostavbu Temelína."
Už v listopadu přitom vietnamské národní shromáždění schválilo stavbu dvou jaderných elektráren v centrální provincii Ninh Thuan. První postaví právě ruská firma. Stavět se začne roku 2014 a hotová má být roku 2020. Obě elektrárny s výkonem čtyř tisíc megawatt mají stát 11 miliard dolarů.
"Pak je tu větší šance pro české firmy, než kdyby to stavěl Westinghouse nebo Areva." dodává Gavor. "Jak Čína tak Vietnam mají s Ruskem tradiční vztahy a v jaderné energetice zvlášť. To platí i pro Česko a netýká se to jen samotné jaderné nádoby, ale i nejaderného okruhu od turbín, přes čerpadla po armatury," dodává.
Vietnamskou ekonomiku čeká podle analytiků dvouciferný růst, podle banky Goldman Sachs bude roku 2025 sedmnáctá největší na světě a podle společnosti PricewaterhouseCoopers dosáhne roku 2050 až 70% výkonu ekonomiky Velké Británie.
Hlad po jádru roste s obavami o fosilní paliva
Žízeň po elektřině proto ve Vietnamu roste. Podle vládních odhadů poroste poptávka po energii do roku 2015 šestnáctiprocentním tempem a země má už teď potíže udržet krok s poptávkou.
Zprávu o budoucnosti jaderné energie do roku 2030 zveřejnila na podzim roku 2007 Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Odhaduje v ní, že kapacita všech dokončených reaktorů se do té doby až zdvojnásobí. To by znamenalo potřebu postavit kolem 400 nových reaktorů.
Hlavní důvody jsou podle zprávy tři. Prvním je hlad rostoucích asijských ekonomik - hlavně Číny a Indie - po energii. Druhým strach z globálního oteplování a třetím obavy o budoucnost zásobování fosilními palivy - ropou či zemním plynem.
