Curych - Švýcarská centrální banka může spustit řetězovou reakci známou jako měnová válka.
Tím, že v úterý nečekaně poprvé od roku 1978 ukotvila kurz franku, totiž připravila globální investory o bezpečný přístav. Globální peníze se tak okamžitě začaly porozhlížet po jiných měnách, do kterých investovat.
Hned po rozhodnutí Švýcarů tak vedle eura posílila i česká koruna. "Bylo to ale jen o halíře a potenciál tím byl nejspíš vyčerpán," řekl Aktuálně.cz ekonom Raiffeisenbanky Pavel Mertlík. Dlouhodoběji však mohou začít posilovat třeba brazilský real, japonský jen, ale taky švédská a norská koruna.
Posledně jmenovaná je díky stabilitě norské ekonomiky podle Mertlíka hlavním kandidátem na posilování ve švýcarském stylu v případě nové finanční krize, v níž by podle něj česká koruna naopak nejspíš oslabila.
A protože silná měna ohrožuje export, a tím i tolik potřebný hospodářský růst, centrální banky postižených zemí se svou měnu mohou dříve nebo později pokusit oslabit.
Hrozí tak návrat měnové války, která naplno propukla vloni a kterou musela utišit až podzimní "mírová konference" zemí G20.
"Uvidíme teď mnohem víc intervencí, uvidíme manipulace ve velkém měřítku," shrnul pro agenturu Bloomberg Stuart Thompson, analytik Ignis Asset Management. "Tradiční bezpečné přístavy se snaží podkopat hodnotu svých měn."
Vedle potíží bank jde o další příznak "tuhnutí" finančního světa, který tu byl už za poslední recese.
Švýcaři zavřeli bezpečný přístav
Od začátku roku do 2. září posílil frank proti koši devíti světových měn o 16 procent. Euro podle propočtů Bloombergu za stejnou dobu kleslo o 1,3 procenta a dolar dokonce o 12 procent.
Švýcarští exportéři - od výrobce hodinek Swatch po producenty ementálského sýra - si stěžovali, že sílící frank jim citelně ujídá ze zisků. Švýcarská ekonomika kvůli tomu v druhém čtvrtletí zpomalila.
Protekce vlastního dvorku
- Studie Světové banky rozdělila na jaře 2009 protekcionistická opatření do dvou hlavních skupin - tarifní a netarifní.
- Pokud jde o první skupinu, jmenuje například Rusko, které zvedlo dovozní tarify na ojetá auta, a Ekvádor a jeho přirážku na dovoz více než šesti set položek.
- V netarifních ochranářských opatřeních jmenuje Argentinu a její uvalení licenčních požadavků na dovoz autodílů, textilu, televizorů, bot nebo hraček, nebo opatření Indonésie, která povolila vstup pěti druhů zboží jen do pěti svých přístavů a letišť.
- V některých zemích už se dovoz kvůli omezením zpomalil. Čína zakázala dovoz irského vepřového, belgické čokolády, italské brandy, španělských mléčných produktů nebo holandských vajec. Indie zase zakázala dovoz čínských hraček.
Zdroj: Světová banka
Frank sílil kvůli tomu, že k němu investoři už měsíce prchají od eura a dolaru - tedy od měn ekonomik, o jejichž vývoji nejprve vládla velká nejistota, která se rychle přelévá v hrozbu nové recese a vleklé stagnace. Švýcarská centrální banka proto v úterý ukotvila frank na hodnotě 1,20 k euru.
Strategii snižování hodnoty své měny oslabením kurzu se říká měnová válka, protože se tak vždycky děje na úkor někoho jiného (jiné měny). Proto se jí také přezdívá "politika ožebrač svého souseda."
Když řinčí měny, mlčí růst
Jde o jednou z forem protekcionismu (viz box), před nímž roku 2008 v souvislosti s nastupující "velkou recesí" varovala Světová banka. Jako všechny formy protekcionismu totiž i měnové války dosáhnou opaku toho, oč usilují, protože ohrožují globální ekonomický růst.
Naplno měnové války vypukly roku 2010.
Eurozóna spolu s USA tehdy obviňovaly Čínu, že drží svou měnu uměle podhodnocenou, její zboží je tím levnější a Čína tím vlastně proti pravidlům volného trhu podporuje svůj export. To brzdilo ekonomiky na obou stranách Atlantiku, kde lidé dál přicházeli o místa a demonstrovali v ulicích.
Po světě ale propukaly i války lokální. Japonsko tehdy přikročilo k první intervenci proti růstu své měny za šest let, což vyvolalo nelibost v USA i Evropě. Proti růstu svých měn zasáhly Brazílie a Jižní Korea, jejichž měny rostly kvůli prudkému přílivu krátkodobých investic, právě jako letos rostl švýcarský frank.
Vinu na loňské měnové válce však nesly i samy Spojené státy. FED totiž takzvaným kvantitativním uvolňováním stlačil kurz dolaru, aby podpořil růst exportu poté, co neuspěl vládní pokus nastartovat růst domácí poptávky stimulačním balíkem.
Čtyři biliony dolarů denně pustily pramínek
Hledání "míru" a ukončení měnových válek se tak stalo jedním z hlavních bodů programu podzimního jednání zemí G20 roku 2010.
Příznaky, že se měnové války vracejí, už jsou podle agentury Bloomberg vidět. Japonsko třeba za poslední měsíc utratilo 58 miliard dolarů za nákupy jenu, což je největší měsíční suma od roku 2004. Tamní ministr financí už také prozradil, že problém sílícího jenu zdůrazní na schůzce G7, která začíná 9. září v Marseille.
Ukotvení franku ale může mít i opačný efekt, myslí si třeba šéf divize obchodující s aktivy u londýnské pobočky nadnárodní investiční banky Godman Sachs Jim O'Neill.
Měnové trhy dosahují obratu kolem čtyř bilionů dolarů denně. Podle O'Neilla z nich teď může nasměrovat pramen investic zpět do rizikovějších aktiv, odkud investoři k franku ve velkém utíkali.
"Samotná intervence do kurzu franku nevyřeší všechny problémy světa, může ale pomoci trhům být v jejich stádní panice více vyvážené," řekl O'Neill Bloombergu.
