Atény/Madrid - Řecko a Španělsko jsou teď dvě země, které eurozónu trápí nejvíc. Jedna možná záchranu odmítne, ta druhá ji možná brzy bude potřebovat.
Řecku ve středu evropský záchranný fond EFSF schválil výplatu další plánované dávky pomoci, čímž mu dal něco přes měsíc času, než mu dojde hotovost.
Po patu z voleb 6. května přitom do pravděpodobných červnových nových voleb dál rostou preference extrémní levice, která chce ze záchranného programu vystoupit.
Španělsko se naopak vydává na nebezpečně povědomou cestu zemí, které byly v minulosti nuceny o záchranu požádat: chystá se zachránit před krachem banku Bankia a jeho státní dluhopisy se blíží "řecké" šestiprocentní hranici.
Nad Řeckem zazněl varovný výstřel
Řecko s velkou pravděpodobností čekají nové volby. Patovým rozložením sil po volbách 6. května totiž vznikly dva nesmiřitelné tábory stran, které pokračování v programu reforem a úspor výměnou za pomoc EU a setrvání v euru prosazují, nebo odmítají.
Nová vláda přitom měla do konce června schválit program škrtů na roky 2013 a 2014 v celkové výši 11 miliard eur. Byla to jedna z podmínek poskytnutí další pomoci, bez které by Řecku v červnu došly peníze na mzdy státních zaměstnanců a důchody, a horko těžko by shánělo peníze i na splátku dluhopisů za 435 milionů eur splatných už 15. května.
Ve středu ale výbor záchranného fondu EFSF tento nůž z řeckého krku sundal. I když ne úplně. Řecku totiž z dohodnuté výplaty poslal jen 4,2 miliardy eur s tím, že zbylou miliardu mu pošle až v budoucnu.
"Eurozóna tím tamním politikům vyslala první varovný výstřel," tvrdí ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble zopakoval své tvrzení, že Řeky v eurozóně nikdo držet nebude, pokud v ní být nechtějí.
Podle agentury Bloomberg vystačí Řecku současná dávka pomoci do července.
Agentura ale zároveň připomíná, že také Řecko má v rukávu velmi silný trumf. Tím je 400 miliard eur, které dluží soukromým investorům i veřejným institucím, jako je EU nebo Mezinárodní měnový fond.
Kdyby se Řecko rozhodlo dluh prostě nesplácet, byl by dopad na věřitele "kalamitní", píše Bloomberg. Řecko tak má silnou páku, jak na věřitelích vyjednat z dosavadního přísně úsporného kurzu úlevy.
Tlak začíná cítit i Španělsko
Nejistota kolem osudu Řecka mezitím pozvolna zvyšuje také tlak na Španělsko. Ve středu se úroky na tamních desetiletých dluhopisech vyšplhaly na 5,98 procenta, tedy těsně pod symbolickou šestiprocentní hranici, za kterou byly v minulosti nuceny vyhledat pomoc Řecko, Irsko i Portugalsko.
Španělská bankovní skupina BFA, které patří třetí největší finanční ústav v zemi, banka Bankia, požádala o částečné zestátnění. Stát, který sice není tak zadlužený jako třeba Itálie, ale hospodaří se schodkem a je v recesi, tak bance poskytne půjčky v objemu asi 4,5 miliardy eur. Výměnou získá v bance 45procentní podíl.
Podle Financial Times se vláda v pátek chystá požádat banky, aby si vůči nespláceným hypotéčním úvěrům navýšily svůj kapitál o 30 miliard eur. Banky, které si to nebudou moci dovolit, dostanou státní garance.
Těchto toxických úvěrů mají tamní banky podle analýz CA Cheuvreux celkem 180 miliard. Nejvíc jich má právě Bankia, totiž 51,5 miliardy. To j dokonce víc, než činí problematické úvěry španělské banky Santander, která je největší v eurozóně co do objemu půjček.
Podle Bureše tak dosavadní vývoj potvrzuje rostoucí pravděpodobnost, že Řecko z eura nakonec vystoupí. Úkolem příštích týdnů pro eurozónu bude podle něj zabránit přenosu nákazy na zbytek slabších zemí v čele se Španělskem.
