Londýn - Pokud bohaté státy nesníží spotřebu a světová populace nepřestane růst, nevyhneme se ekonomickým a ekologickým katastrofám, upozorňují vědci z britské Královské společnosti.
Dvaadvacetičlenný tým pod vedením nositele Nobelovy ceny Johna Sulstona to uvedl ve zprávě People and the Planet, která je výsledkem dvouletého výzkumu. Vědci zkoumali vztahy mezi velikostí světové populace a spotřebou a dopady na stav planety.
Na Zemi dnes žije sedm miliard lidí, do roku 2050 má podle propočtů počet obyvatel stoupnout o další dvě miliardy. Zároveň stoupá objem spotřeby, která se negativně podepisuje na stavu životního prostředí a dobývání nerostných surovin.
"Pokud vezmeme v úvahu varování a doporučení ve zprávě, můžeme svět během následujících 30-40 let posunout směrem k udržitelné ekonomice a většině populace zajistit lepší život. Pokud tak neučiníme, budeme s největší pravděpodobností čelit katastrofě nevídaných rozměrů," uvedli vědci.
Miliarda hladových
Ve zprávě kritizují odklon od podpory udržitelných zdrojů energie, či rostoucí tlak na zdroje. Například těžba nerostných surovin, jako je měď, tantal nebo lithium, které jsou užívané v elektronickém průmyslu, stoupla za 47 let až 77krát.
Rozdílná je i finální úroveň spotřeby. Dítě z rozvinuté země spotřebuje až 50krát více vody než dítě z chudé části světa. Spotřeba kalorií stoupla od roku 1969 do roku 2005 o 15 procent, ale na světě žije pořád jedna miliarda lidí, která trpí chronickým hladem, jak je definovaný světovou organizací pro výživu a zemědělství (FAO).
"Máme na výběr mezi novými, více rovnostářskými vzorci spotřeby, nebo se můžeme rozhodnout nedělat nic a ponořit se do spirály ekonomických a ekologických problémů, které povedou k ještě větší nerovnosti a pochmurné budoucnosti pro všechny," upozorňuje zpráva.
Méně dětí v Africe
Podle závěru vědců je potřeba bohaté ekonomiky stabilizovat a potom provést jejich oživení směrem k větší efektivitě, lepší práci s odpady a vyšším investicím do obnovitelných zdrojů energie. Zároveň se bude muset zlepšit kontrola porodnosti a stav materiálního zajištění 1,3 miliardy chudých, kteří žijí s méně než jedním a čtvrt dolaru na den.
"Většina obyvatel se v budoucnu narodí v 48 nejméně rozvinutých zemích, z nichž 32 je v Africe," řekl člen týmu Eliya M. Zulu. Podle něj je potřeba snížit míru porodnosti v Africe ze současných 4,7 na 2,1 živě narozených dětí na jednu ženu.
Planeta je podle vědců schopná uživit devět miliard lidí, ale pouze za předpokladu, že její zdroje budou distribuovány rovnoměrněji než dnes.
Závěry zprávy mají pomoci podnítit debatu na téma populace a růstu a vrátit tuto problematiku na jednací stoly politiků. "Pokud nebudeme okamžitě jednat, může se lidstvo dostat do velkých problémů," varuje Sulston.
"Politik, který obyvatelům západního světa řekne, že je potřeba spotřebovávat méně, aby jiní mohli spotřebovávat více, je odvážný politik," říká Tim Lang, profesor na londýnské City University. "Ale takovou odvahu nyní urgentně potřebujeme."
