Svůj zájem již podle správce konkurzní podstaty firmy oznámila firma Chevron, přesto největší chuť na naftařský gigant mají ruské státní podniky Gazprom a Rosněft.
"Obdrželi jsme dopis od Chevronu a několika dalších velkých mezinárodních společností o jejich zájmu o koupi některých aktiv Jukosu, zejména v oblasti těžby," řekl mluvčí konkurzního správce agentuře Reuters.
Rusko poslední měsíce a roky tvrdě prosazuje politickou linii postavenou na získávání vlivu na energetické odvětví. Pomocí toho pak může dál prosazovat i své zahraniční mocenské zájmy.
Kremlu by tak nakonec mohl vyjít plán, jak pod svá křídla získat i aktiva, která "ztratil" při privatizaci v devadesátých letech.
Osm a další k tomu
Mezi tím, co se v Moskvě rozhoduje o budoucnosti padlé firmy Jukos, její bývalý šéf Michail Chodorkovskij čelí dalším obviněním. Již nyní si odpykává osmiletý trest za defraudaci a krácení daní.
V období 1998 až 2003 měl se svým partnerem zpronevěřit až 32 miliard dolarů, tedy asi 672 miliard korun.
Osm let ale prokurátorovi nestačilo. A tak je Chodorkovskij a jeho bývalý společník Platon Lebeděv opět před soudem. Tentokrát se zpovídají z praní špinavých peněz. To by jim mohlo vynést až patnáctiletý trest odnětí svobody.
Nová obvinění považuje miliardář za "nechutnou frašku".
Z magnáta vězeň
Michail Chodorkovskij byl svého času nejmocnějším oligarchou. Při divoké a nepřehledné privatizaci počátku devadesátých let se doslat k ropných nalezištím, ropovodům, i rafinériím.
Ještě v roce 2004 byl nejbohatším mužem Ruska a šestnáctým nejzámožnějším člověkem světa.
Přitom již na konci roku 2003 byl zatčen na novosibiřském letišti a obviněn z krácení daní. Jeho firma totiž v předešlých letech daně buď vůbec neplatila, nebo odesílala jen minimální částky.
Poté už na bývalý kolos Jukos čekaly jen špatné časy. Akcie se propadly, firma se dostala do konkurzu, šéf do vězení.
Zastánci Chodorkovského tvrdí, že šlo o zákulisní hru prezidenta Vladimira Putina, který měl strach z miliardářových politických aktivit.
