Nikósie - Kolaps bankovního systému, krachující firmy, masivní propouštění a možný odchod z eurozóny.

To je nejčernější scénář, který nyní hrozí Kypru. Jeho parlament totiž v úterý večer odmítl uvalit daň na vklady klientů ve svých bankách, jak požaduje Evropská měnová unie.

Realističtější varianta ovšem říká, že bude pokračovat handlování v eurozóně, jak ostrovní stát, kterému v květnu dojdou peníze, zachránit.

Není totiž jasné, jak by na případný bankrot Kypru zareagovali investoři.

Hladký průběh ovšem nešlo čekat ani v případě, že by zákonodárci takzvaný "bail-in" schválili. Představa, že se začnou danit vklady klientů, totiž už s předstihem vyvolávala paniku v dalších zadlužených zemích eurozóny - panuje strach, že se to začne dít běžně.

Kdo tratí? Všichni

Úvodní výčet možných škod zdaleka není fikcí.

"Pokud nedojde k dohodě a brány kyperských bank se otevřou, pak je s nimi během pár hodin konec," varoval ještě před hlasováním Michal Brožka z Raiffeisenbank. Klienti by totiž podnikli na peněžní ústavy "run" a pro případ, že by daň hrozila někdy v budoucnu, začali by přesouvat své peníze jinam.

Podle čerstvě zvoleného prezidenta Nicose Anastasiadese by tak zkolabovaly dvě největší banky Kypru (Bank of Cyprus a Laiki Bank). "Kypr se bez pomoci totálně a nenapravitelně zhroutí," předpokládá ekonom Partners Pavel Kohout.

Stejně tak lze čekat, že se finanční trhy odvrátí od eura a vzroste poptávka po bezpečných přístavech.

To se ostatně děje už nyní - euro oslabuje vůči dolaru, naopak ceny zlata v posledním týdnu opět pozvolna stoupají.

Čtěte více o krizi na Kypru:

Nejistotu vyvolalo totiž už samotné zjištění, že vklady nejsou tak nedotknutelné, jako se doposud zdálo.

Teď, když kyperský parlament daň odmítl, můžeme mluvit o "lose-lose situation". Tedy o situaci, ve které si jak Kypr, tak eurozóna pohorší.

Couvne eurozóna, nebo nechá Kypr bojovat?

Že by se eurozóna o osud Kypru přestala starat, je pravděpodobné jen velmi málo. Stačí si vybavit Řecko.

Jak připomíná Jaroslav Brychta z X-Trade Brokers, někdejší šéf euroskupiny dodatečně přiznal, že země dostane injekci, i když požadované úspory nepřijala. "Zkušenost z posledních let ukazuje, že ochota představitelů eurozóny ustupovat je poměrně vysoká," doplňuje Brychta.

Brožka ale nevylučuje ani opačnou možnost. "Evropští politici ukázali ochotu riskovat a to by mohli i nadále tím, že by skutečně nechali kyperské banky padnout," nastiňuje analytik. Sám ale tuto možnost za příliš pravděpodobnou nepovažuje.

Aby eurozóna Kypru případně ustoupila, mělo by se podle Kohouta okamžitě vyhlásit referendum o odchodu z EU. "Evropská komise by se zalekla a rychle ustoupila ve všech podstatných bodech," věří ekonom.

Pomoc nebude zdarma

Zapojit do řešení kyperských problémů klienty bank se stalo součástí kompromisu, na kterém se dohodli ministři financí eurozóny: Evropská komise, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka půjčí zemi 10 miliard eur, výměnou za to ale tamní banky jednorázově zdaní všechny své klienty.

Ti, kteří vložili více než 100 tisíc eur, měli zaplatit 9,9 procenta, u menších depozit pak 6,75 procenta. Ve hře byla i možnost, že movitější klienti dají ještě více a drobní střadatelé naopak zůstanou ušetřeni, každopádně však banky měly podle původního plánu na dani vybrat 5,8 miliardy eur.

"Evropská unie chce předvést vládu pevné ruky a přesvědčit všechny, že disciplína musí být bez ohledu na vedlejší škody," odhaduje Kohout.

Proč právě bail-in

K doposud nevídanému kroku, který ale Nikósie odmítla, se zástupci měnové unie odhodlali z několika důvodů. Významná část ohrožených vkladů patří ruským oligarchům, kteří často využívají Kypr coby daňový ráj. A zvláště Němci, Nizozemci a Finové jim pomáhat nechtějí.

Kyperská ekonomika je navíc mnohem menší než třeba španělská, na HDP měnové unie se podílí pouze z 0,2 procenta. Mezi řadou ekonomů i politiků (včetně německého ministra financí) přitom převažuje názor, že se eurozóna udrží i bez něj.

Jedinečná je také konfiskace peněz vkladatelů, kterou někteří kritici přirovnávají ke znárodňování z dob Sovětského svazu.

"Evropští politici se rozhodli raději okrást vkladatele z jiných zemí a s nimi i obyvatele Kypru, než aby připustili klasickou restrukturalizaci, která by se více dotkla Evropanů," komentuje Brychta.

Island se opakovat nebude

Podle analytiků je dění na Kypru naprosto mimořádné a zatím jej nelze srovnávat s žádnou z předchozích krizí.

Třeba islandská bublina byla mnohem větší, takže záchrana v podstatě ani nepřicházela v úvahu. "Islandu nezbývalo nic jiného než nechat banky padnout, což se s odstupem času ukazuje jako výhra a nejlepší a nejspravedlivější řešení," tvrdí Brychta.

S tím souhlasí Jiří Cihlář z Next Finance. "Malá kyperská ekonomika nemůže dobře pomoci tamním bankám, jejichž účty jsou napěchované zahraničním kapitálem. Kypr tak musí zachránit zahraniční instituce, pokud stát nemá zbankrotovat," říká analytik.

Jak navíc připomíná Kohout, ve srovnání s Islandem hrají bankovnictví a finance mnohem větší roli. "Island má naštěstí i jiné pilíře ekonomiky, třeba rybolov a hliník, a také vlastní měnu. Kypr má euro, a je proto snadno vydíratelný," uzavírá ekonom Partners.