Nikósie - Když může na vklady v bankách sáhnout Kypr, proč ne třeba Španělsko nebo Itálie? Nápad na rychlé řešení, který zástupci eurozóny představili minulý týden, příliš důvěry nevyvolal.

Rozhodnutí zdanit vklady zákazníků kyperských bank totiž představuje precedens, že lze s penězi na účtech dělat v případě krize vše.

Analytici ale nečekají, že by kvůli tomu došlo k masivní výběrům na Kypru i jinde v eurozóně. Depozita do 100 tisíc eur (nyní 2,57 milionu korun) nakonec zůstala v bezpečí, takže zareaguje hlavně bohatší klientela.

"Opět se zřejmě zvýší zájem o bezpečná aktiva, jako jsou zlato nebo stříbro," říká analytik Jaroslav Brychta z X-Trade Brokers. Také Jiří Cihlář z Next Finance je přesvědčen, že by lidé mohli ještě více směřovat své úspory do relativně bezpečných realit či drahých kovů.

"Panika může nastat zejména z pohledu velkých mimoevropských investorů, kteří tímto krokem ztratí část jistoty," domnívá se ředitel pobočky Saxo Bank v Praze Karol Piovarcsy. Podle něj teď nastane odliv kapitálu a investiční atraktivnost eurozóny klesne.

Víc než 100 tisíc na účtu nenechávejte

"Kyperská vláda se bude logicky snažit peníze na účtech zadržet, ale jejich vlastníci využijí všechny možnosti, jak vyvést prostředky do bezpečnějších destinací," říká obchodní ředitel Akont Trust Company Michal Friedberger s tím, že nedůvěra zahraničních investorů je jasná.

Podle ekonoma Pavla Kohouta budou majitelé vysokých částek podobně přemýšlet i v dalších zadlužených zemích eurozóny.

"Dejme tomu, že máte 200 tisíc eur na bankovním účtu ve Španělsku. Budete po dnešku klidně spát? Já bych oka nezamhouřil, dokud by mé peníze nebyly v bezpečí v nějaké klidné, spořádané zemi," komentuje. Jako vhodné "přístavy" doporučuje země mimo eurozónu, například Švýcarsko, Švédsko, ale i Česko. V rámci měnové unie jsou podle něj banky bezpečné už zřejmě jen v Lucembursku.

"Vůbec nechápu, jak někdo může mít na bankovním účtu více než sto tisíc eur ve kterémkoli z rizikových států eurozóny. Kdo je takto lehkomyslný, ten si ale skoro zaslouží přijít o peníze," říká Kohout na adresu investorů, kteří o své peníze na Kypru nyní přijdou.

Podobně mluví Vladimír Pikora z Next Finance, který odpis označuje za daň za blbost. "Už vloni totiž všichni věděli, jaké má Kypr problémy. Řada lidí si ale myslela, že nic horšího, než se odehrálo v Řecku, se už nemůže stát," připomíná.

Evropská lekce zbrklosti

Přímo na evropském finančním trhu větší turbulence nenastanou, myslí si Michal Brožka z Raiffeisenbank. "Investoři brzy pravděpodobně zařadí malou příhodu na Kypru do kolonky ´vyřízeno´. Mnohem více je zajímá situace v Itálii či obecně evropský hospodářský nerůst," vysvětluje.

Spíš se v souvislosti s Kyprem ukázala jiná slabina politiky eurozóny, a to zbrklost.

Původně se totiž evropští i kyperští politici chystali porušit směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2009/14/ES, podle které jsou vklady právě do 100 tisíc eur pojištěné. A záchranný plán z minulého týdne počítal u těchto vkladů s jednorázovou daní v hodnotě 6,7 procenta.

Přesně to si myslí i ekonom Nicolas Veron z bruselského think-tanku Bruegel. Podle jeho názoru Evropa jednoznačně zaváhala, když upřednostnila německé zájmy před stabilitou.

Nejsilnější zemi eurozóny totiž čekají v září parlamentní volby. Ochota utrácet peníze tamních daňových poplatníků za záchranu problematických zemí jihu je přitom jedním z argumentů, které proti současné kancléřce Angele Merkelové používá Sociálnědemokratická strana (SPD).

"SPD počítala s tím, že se bude Merkelová snažit zabránit destabilizaci eurozóny a že ji tak bude moct vykreslit jako političku, která je shovívavá k ruským oligarchům," komentuje ekonom v narážce na skutečnost, že část kyperských depozit patří právě majetným Rusům.

Zásady pro škrtání vkladů zatím nejsou

Jednotné pravidlo pro odpis vkladů, které zmiňovaný limit 100 tisíc eur převyšují, v eurozóně zatím neexistuje.

Odepisováním závazků (tedy všech peněz, které bance zjednodušeně nepatří) se Evropská komise začala zabývat poprvé v dubnu 2012. Tehdy představila pracovní dokument, který měl stanovit, jak se budou řešit problémy bank v budoucnu.

Takzvaný bail-in (opak bail-outu, kdy se banky vzdávají peněz, které někdo dluží jim - nejčastěji stát) komise označila za nástroj, který „významně posílí schopnost zachraňovat velké finanční instituce tím, že se škody přenesou na akcionáře a klienty".

"Zároveň by mělo platit, že uvedené ztráty nebudou vyšší než v případě, že by se banka dostala do klasického insolvenčního řízení," nastínila komise.

Již tehdy ovšem zdůraznila, že pojištěné vklady budou podléhat ochraně, a že tedy musí mít banky v pasivech dost peněz, na něž lze sáhnout. "Jednou z možností by bylo stanovit požadavek na minimální částku, která bude bail-inu podléhat," stojí v dokumentu.

Doposud ale žádné pevné zásady pro bail-in neexistují, zůstalo se jen u návrhu. A ten Evropský parlament doposud neschválil.

Podle Karla Pluhaře ze společnosti Akont ale ani žádná společná pravidla nejsou třeba - že lidé přijdou o peníze, na které se nevztahuje pojištění, je podle něj standardní mechanismus bankrotu. "Je to v pořádku a může se to stát, když klient investuje do špatné banky," uvádí.

Že by současný krok nestačil a Kypr musel v budoucnu sáhnout i na drobnější depozita, si analytici zatím nemyslí. "Zdá se, že institut pojištění vkladů je něco, přes co evropský vlak opravdu nepojede," uvádí Brožka.

"Evropě šlo evidentně o to, aby značnou část sanace bankovního sektoru zaplatili ruští vlastníci depozit," komentuje Jaroslav Brychta z X-Trade Brokers. Pokud bude Kypr potřebovat další peníze, spíše se už "normálně" zadluží.