Praha - V pravidlech pro označování potravin, podle nichž se má poznat, jak jsou zdravé, se chystá převrat. Velké potravinářské koncerny začnou označovat své výrobky i v Česku jinak.
"V principu jde o to, že teď jsou povinné údaje týkající se energie, bílkovin, tuků a sacharidů. Tato velká čtyřka bude rozšířena na velkou osmičku, v níž budou údaje o obsahu vlákniny, sodíku nebo soli, nasycených mastných kyselin a cukru," popisuje ředitel vnějších vztahů společnosti Nestlé Česko Martin Walter. Změna má přijít v druhé polovině tohoto roku.
Zveřejnění podrobných údajů, podle nichž by kupující mohli poznat, co s jejich zdravím udělá konzumace potravin, nebude zatím povinné. Nestlé, ale třeba i Coca-cola, Kofola či další velké potravinářské firmy budou údaje na obalech dobrovolně uvádět. Jsou na to zvyklí ze zahraničí. "Například spotřebitelé v Anglii takové informace vyžadují, takže téměř všechno zboží v našich obchodech je tam již takto značeno," podotýká mluvčí řetězce Tesco Vesselin Barlijev.
Jezte všichni jako průměrná žena
Další novinkou mají být podle Waltera informace o doporučených denních dávkách základních živin, které obsahuje jedna porce prodávané potraviny. "Na tom se již shodli představitelé evropského potravinářského průmyslu s tím, že měřítkem bude průměrný kalorický příjem ženy," uvádí zástupce Nestlé.
- BMI padl. Teď ani nevíme, zda jsme tlustí - čtěte ZDE
Pro Česko to může být zásadní změna - a nejen pro zdraví lidí, ale také pro byznys. Za iluzi, že jedí zdravě, utratí totiž lidé v Česku neuvěřitelných sedm miliard korun ročně. Neuvěřitelných proto, že platí za potravinové doplňky, které jejich kondici sice neubližují, ale ani jí nepomáhají.
Tržby za vitaminové preparáty stoupají trvale. Dobře to ilustruje jeden příklad za všechny. V síti hypermarketů Interspar zaplatili před třemi lety zákazníci za potravinové doplňky 41,7 milionu korun, v dalším roce 47,1 milionu a rok na to už 48,6 milionu.
"U nás je to obdobné," přidává se mluvčí řetězce Tesco Barlijev.
Daleko největší byznys se týká doplňků, u nichž většina výrobců přidává různá zdravotní tvrzení. Jenže například přínos "umělých vitaminů" pro lidský organismus je přinejmenším diskutabilní.
Studie: Žádný prospěch z preparátů
Prestižní analýza celkem 12 vědecky uznávaných studií, které byly v posledních letech provedeny a kterých se zúčastnilo více než 110 tisíc osob, publikovaná loni Centrálou pro spotřebitele v Hamburku, například konstatovala: "V žádné ze studií nebylo možno zjistit žádnou ochranu před onemocněními srdce, krevního oběhu nebo onemocněním rakovinou při používání vitaminových preparátů (vitaminy A, C, E). Také pacienti, kteří již těmito chorobami trpěli, neměli z jejich používání žádný prospěch".
Výrobci si svá přehnaná tvrzení mohou dovolit, nezakazuje jim je totiž žádný zákon. Výjimkou jsou podle Evy Přibylové z ministerstva zemědělství pouze potraviny určené dětem, kde musí být zdravotní tvrzení ověřena například Státním zdravotním ústavem.
"Existují samozřejmě obecná tvrzení, například že vápník podporuje růst kostí, která není zapotřebí ověřovat," konstatuje Přibylová, ale... "Značná část zdravotních tvrzení týkajících se potravin je především dobrým marketingovým trikem," dodává.
Majonéza, která neléčí
Jedním z modelových případů je podle vedoucího Centra hygieny potravinových řetězců ze Státního zdravotního ústavu Brno Jiřího Rupricha tvrzení, že rostlinné margaríny nebo rostlinné majonézy light obsahují takzvané omega tři mastné kyseliny. A jsou to tedy potraviny pro zdravý životní styl. "Výrobci ale zamlčují, že z uvedených kyselin je v těchto výrobcích jen ta, která nemá ze zdravotního hlediska zdaleka takový význam," říká Ruprich. Na rozdíl třeba od mořských ryb ve výrobcích z řepky potřebné kyseliny prostě chybějí.
Například majonéza vyrobená z řepkového oleje je sice "bohatým zdrojem omega tři mastných kyselin", jenže ne těch správných.
