Hospodářství Evropské unie rostlo podle odhadu Eurostatu ve třetím čtvrtletí meziročním tempem 1,6 procenta. Oproti 1,3 procentům v předchozím čtvrtletí to znamená mírné obnovení dynamiky. V eurozóně, tedy zemích, které platí eurem, by měl růst dosáhnout 1,5 procenta.
"Tak vysoký přírůstek pořád není něco, nad čím můžeme jásat. Nelze to považovat za dynamický růst. Potvrdila se však očekávání, že evropská ekonomika překonala svoje dno a doufejme, že se teď trochu rozjede," uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
Optimističtější je hlavní ekonomka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová: "Momentálně je Evropa v růstové fázi, která potrvá ještě alespoň dva tři roky, a čekáme už spíš zrychlování růstu."
"Abychom mohli zhodnotit lépe růst evropské ekonomiky, potřebujeme znát strukturu tohto růstu. Lze předpokládat, že velkou zásluhu na zlepšení růstu měl především export," řekla Horská. Růstu naopak podle ekonomů neprospívá malá chuť domácností utrácet.
Nové členské země rostou rychleji
Více než staré členské země Evropské unie rostli "nováčci" v EU. Litva a Estonsko dokonce rostly v druhém čtvrtletí oproti loňsku o více než deset procent. "Nové členské země mají daleko větší potenciál k růstu, protože vycházejí z nižších úrovní," vysvětluje Helena Horská. "K jejich rychlému růstu přispívají také investice. Většina nových členských zemí zaznamenává oživení investic právě i díky růstu obchodní aktivity," dodává Horská.
Česká republika svým pětiprocentním růstem v druhém pololetí překonala většinu ekonomik Evropské unie kromě pobaltských zemí a Slovenska.
Podívejte se na vývoj HDP ve vybraných státech EU: Německo, Itálie, Slovensko, Maďarsko, Francie.
Evropská ekonomika ale nedosahuje takových výsledků jako Spojené státy a Japonsko. Hospodářství USA vzrostlo ve třetím čtvrtletí meziročně o 3,6 procenta a Japonsko roste o 2,9 procenta. Podle Markéty Šichtařové růst severoamerické ekonomiky evropské hospodářství tolik neovlivní. Důležitější je podle ní posilování dolaru a oslabování eura, které může pomoci evropským exportérům.
PŘEČTĚTE SI: Éra propouštění v eurozóně trvá už 53 měsíců.
Co řeknou číslům finančníci
Podle Markéty Šichtařové z Next Finance je 1,6procentní růst, který oznámil Eurostat, asi o 0,1 procentního bodu vyšší než očekávání. Může to mít důsledky pro finanční trh, který očekává zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou.
"Není to úplně racionální úvaha. Finanční trhy ale nemají takovou tendenci tolik si analyzovat čísla úplně detailně. Vidí, že roste HDP rychleji, než se čeká, a že roste inflace nad dvě procenta. A to je pro většinu investorů signál k tomu, že ECB zvýší sazby," myslí si Šichtařová.
Zvýšení sazeb by znamenalo i zlevnění obligací a zvýšení jejich výnosu. Zdraží to ale půjčky, a to by mohlo ještě více omezit poptávku domácností. Šichtařová však tvrdí, že krátkodobé spotřebitelské půjčky nejsou na úrokové sazby tak citlivé. Jednoduše řečeno - domácnosti si půjčují, když potřebují, a ne když jsou půjčky levné.
