Fond by měl přispívat už v první polovině příštího roku - peníze bude možné čerpat v letech 2007 až 2013. Program, který již schválil kabinet Jiřího Paroubka, musí ale ještě projít konzultacemi s Evropskou komisí.
93 miliard - ale komu?
Pro Česko se v něm počítá s více než 93 miliardami korun, ale už nyní má program četné kritiky. Upozorňují především na to, že se kvůli němu může ještě více vylidnit venkov - tedy přesný opak toho, k čemu je určen.
Podle státního tajemníka ministra zemědělství Miroslava Tomana je program kompromisem mezi požadavky zemědělců, obcí a tím, co potřebuje krajina. Toman nicméně přiznává, že Česko se při rozdělení peněz "dalo jinou cestou než okolní země".
V cizině jinak
Ty totiž nasměrovaly bruselské peníze především do podpory konkurenceschopnosti zemědělské produkce a tvorby nových pracovních míst. Návrh českého programu počítá s jiným rozdělením.
Peníze na podporu konkurenceschopnosti zemědělství budou tvořit zhruba pětinu finančních prostředků (22 procent), tvorba pracovních míst ještě méně - 18 procent. Nejvíce půjde na údržbu krajiny (55 procent). Zbylých pět procent pak mají dostat místní podnikatelé.
Stát: musíme myslet na povodně
Takové rozdělení peněz preferuje i náměstek ministra životního prostředí František Pojer. Podle jeho názoru je v Česku žádoucí snížit například zbytečně vysoké zornění zemědělské půdy, omezit erozi a přispět tak k prevenci rizika povodní. Takové aktivity lze financovat právě z programů na údržbu krajiny.
Zemědělci ovšem návrh vnímají úplně jinak. Například podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR Michala Pospíšila uvedené rozdělení peněz neodpovídá jejich potřebám a navíc je v rozporu s deklarovanou prioritou rozvoje venkova. "Nejvíce peněz by podle tohoto programu mělo jít na zvyšování plateb na zatravňování, což je logický nesmysl. Už dnes si nevíme rady, co s travní surovinou, většinou to funguje tak, že podnikatel získá podporu, poseká trávu a odveze ji na hnůj. To k rozvoji venkova rozhodně nepřispívá, nevytváří to vůbec nové pracovní příležitosti," konstatuje Pospíšil.
Malé obce mají smůlu
Materiál podle jeho slov prakticky nereflektuje přání malých obcí. Podobně to vidí i ředitelka Okresní agrární komory Havlíčkův Brod Marie Brodinová. "Na obhospodařování tisíce hektarů zatravněné plochy stačí dva lidé. Tady na Vysočině se ale zemědělstvím zabývá hodně lidí, kteří tak zřejmě přijdou o práci. V programu rozvoje venkova nejsou téměř žádné peníze na rozvoj obcí, které by mohly nové pracovní příležitosti přinést," říká Brodinová.
Podle Pojera ale žádný dramatický úbytek pracovních míst na venkově nehrozí. "Například zpracování biomasy a obecně péče o krajinu by mohlo naopak místa vytvořit," myslí si náměstek.
Expert ODS - žádné nadšení
Stranický expert ODS na zemědělství Jiří Papež dává spíše za pravdu zemědělcům. "Nejsem nadšen z toho, že nejvíce peněz jde na údržbu krajiny. Myslím, že bychom se měli více zaměřit na podporu konkurenceschopnosti a posílit možnosti obcí. To znamená z peněz na údržbu krajiny přesunout část prostředků na tyto účely," uvádí Papež.
Dosavadní zkušenosti potvrzují, že k zatravňování i tisícihektarových polností opravdu není třeba žádná pracovní síla - vše je schopen zvládnout i jediný člověk. Kvůli snahám o co možná nejmenší náklady na zemědělskou výrobu se venkov vylidňuje už nyní - lidé jednak odcházejí za lépe placenou prací do měst a zemědělské podniky každoročně snižují počet svých zaměstnanců.
Skutečnost, že na podporu konkurenceschopnosti se počítá jen s podílem 22 procent z celkové částky, navíc znamená, že zemědělci v okolních zemích budou čerpat podpory vyšší, což znamená znevýhodnění tuzemských výrobců a riziko dalšího úbytku pracovních míst.
