Brusel- Hrubý domácí produkt Evropské unie i eurozóny v posledních třech měsících loňského roku mezičtvrtletně klesl shodně o 0,3 procenta. Ve svém prvním odhadu to uvádí Evropský statistický úřad (Eurostat).

Meziročně v posledním čtvrtletí HDP unie vzrostl o 0,9 procenta a o 0,7 procenta u eurozóny.

Ještě ve třetím čtvrtletí si ekonomika EU i eurozóny držela podle Eurostatu mezičtvrtletně růst, byť velmi mírný. V případě unie dosahoval 0,3 procenta, v případě eurozóny 0,1 procenta.

Výsledky jsou v souladu s očekáváními ekonomů. Jde o první mezičtvrtletní propad od druhého čtvrtletí 2009, kdy vrcholila globální finanční krize.

Evropská recese

"Evropa jako celek míří do recese, která by však zdaleka neměla mít tak dramatický průběh jako ta předchozí z přelomu roku 2008 a 2009," řekl analytik ČSOB Petr Dufek. "Na jedné straně uvidíme prudce padající předlužené země, které jsou nyní pod tlakem úspor, na straně druhé Německo, které má velkou šanci na ekonomický růst i v letošním roce," dodal.

Eurostat uvedl mezičtvrtletní data u 19 z 27 států EU. U 12 z nich zaznamenal v posledních třech měsících propad hospodářství, v pěti případech si země udržely mírný růst. Ekonomiky Finska a Kypru stagnovaly.

Největší mezičtvrtletní propad na konci loňska připadl Portugalsku (-1,3 procenta), největší růst naopak mělo Slovensko (+0,9 procenta).

Meziročně HDP klesl u pěti z 20 zemí, u nichž jsou dostupná data. Jasně největší pokles připadá na Řecko (- sedm procent), u něhož ale Eurostat neuvedl mezičtvrtletní údaj. Klesly i ekonomiky Itálie a Kypru (shodně o 0,5 procenta), Nizozemska (-0,7 procenta) a Portugalska (-2,7 procenta).

Přes náznaky stabilizace v lednu, kterým napomohlo utišení situace na kapitálových trzích či silnější růst ve Spojených státech, analytici oslovení agenturou Reuters očekávají, že během letoška ekonomika eurozóny klesne o 0,4 procenta a k růstu se vrátí v příštím roce. Propad pro letošek ve výši 0,5 procenta pro eurozónu předpovídá i Mezinárodní měnový fond.

>