Buenos Aires - Dost bylo vlády Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky. Jižní Amerika se rozhodla, že už nebude závislá na institucích, které své půjčky podmiňují institucionálními reformami.
Otevřela svou vlastní mezinárodní banku, od které si bude moci půjčit jakýkoliv stát v oblasti.
V neděli 9. prosince byla Banka Jihu (Banco del Sur) slavnostně prezidenty členských zemí inaugurována v Buenos Aires. V argentinském hlavním městě má stát i jedna z poboček.
Další bude v bolivijském La Pazu, centrála banky v hlavním městě Venezuely Caracasu.
Cílem instituce je zajistit dlouhodobý hospodářský rozvoj regionu, bez toho, aby byla jakýmkoliv způsobem omezována ekonomická nezávislost jednotlivých zemí.
Čtěte také: Jak MMF přichází o dlužníky
"Podnikli jsme rozhodující krok v našem snu - integraci národů Jižní Ameriky," prohlásil dle agentury Reuters brazilský prezident Luiz Ignácio Lula da Silva při otevírací ceremonii v prezidentském paláci Casa Rosada.
"Cítím, že Banka Jihu bude bankou, která dovolí vyřešit ekonomické problémy národů, ale bude také věnovat pozornost sociálnímu cítění," řekl podle serveru Los Andes bolivijský prezident Evo Morales.
Regionální věřitel Venezuela
S nápadem založit banku přišla Venezuela, která v regionu již delší dobu funguje jako důležitý věřitel. Pomohla například Argentině zaplatit její dluh u Mezinárodního měnového fondu a významně založila i Bolívii a Ekvádor.
Venezuelský prezident Hugo Chávez je totiž nejen propagátorem socialistické politiky, ale také zastáncem regionální spolupráce a integrace po vzoru Evropské une.
Čtěte také: Lagos: Buď máte svobodu, nebo diktaturu. Nic mezi
Ačkoliv je Venezuela iniciátorem projektu, každá z účastnických zemí má mít při řízení instituce stejné slovo. Vedle Venezuely se projektu účastní také Argentina, Bolívie, Brazíle, Ekvádor, Paraguay a Uruguay. Pozorovatelský status má Chile.
Počáteční kapitál banky bude 7 miliard dolarů (130 miliard korun), většinu z těchto peněz věnují Brazílie a Venezuela, 800 milionů dolarů přispěje Argentina.
Kolumbie v říjnu oznámila, že by se ráda projektu také zúčastnila. Tento týden však kolumbijský ministr zahraničí Fernando Araújo prohlásil, že k tomu v nejbližší budoucnosti nedojde. Chávez se s kolumbijským prezidentem totiž mezitím stačili pohádat a venezuelský prezident oznámil, že "zmrazí vztahy" mezi oběma zeměmi.
Čtěte více: Chávez zmrazí vztahy s Kolumbií a Španělskem
Silná Brazílie
Všechny členské země budou mít po jednom hlasu, nezávisle na tom kolik do banky investovaly. Právě tím se Banka Jihu liší od institucí jako Světová banka nebo MMF, kde je množství hlasů úměrné kvantu vložených peněz. Podobně nebudou ani půjčky banky podmiňovány změnami ekonomické politiky státu.
Projekt banky, který Hugo Chávez ohlásil už před dvěma lety, se zahraničním komentátorům dlouho zdál být pouhou fantazií. To se však změnilo když v dubnu svůj vstup do banky oznámila nejsilnější ekonomika regionu, 190 milionová Brazílie.
Brazilský ministr financí Guido Mantega zdůraznil, že záměrem banky je zisk. Neměla by poskytovat granty, ale pouze úročené půjčky, a to jak soukromým, tak státním firmám.
Čtěte také: Brazílie: Jízda odboráře Luly pokračuje
Banka Jihu není konkurent
Projekt se již dočkal uznání například od bývalého viceprezidenta Světové banky a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Josepha Stiglitze nebo prezidenta Karibské rozvojové banky (CDB) Comptona Bourneho.
Diplomaticky se k nové bance vyjádřila viceprezidentka Světové banky pro Latinskou Ameriku Pamela Cox.
"Banka Jihu je doplňkem a nikoli konkurentem," uvedla pro španělskou tiskovou agenturu EFE. "Potřeba financí k rozvoji je v tomto regionu obrovská."
Podle Roberto Mallena z washingtonského Institutu pro záležitosti hemisféry nehrozí, že by měl na banku venezuelský prezident Hugo Chávez příliš silný vliv, byť se její centrum bude nacházet v Caracasu.
"Banka Jihu bude pravděpodobně jedním z nejzajímavějších projektů regionu, který povede k opravdovému ekonomickému rozvoji Jižní Ameriky," napsal Mallen.
Jedním z prvních projektů banky bude financování 8000 kilometrů dlouhého plynovodu, který spojí Argentinu, Bolívii, Brazílii a Venezuelu.
Založení Banky Jihu je posledním aktem, který učinil Nestor Kirchner coby argentinský prezident. V pondělí ho na tomto postu vystřídá jeho manželka Cristina.
Právě Kirchner obvinil MMF z toho, že jeho reformy uvrhly argentinskou ekonomiku do krize na přelomu tisíciletí.
