Úspěchy si připsaly jen částečné, ale přesto podstatné. Jednání o směrnici o službách se protáhlo do pozdních nočních hodin a tentokrát sehrála velmi aktivní roli Česká republika. Živnostníci, kterým má nová legislativa usnadnit život při poskytování služeb přes hranice, si opět polepšili.
Podíváme se byrokracii na zoubek
Předsedající Rakousko předložilo během včerejšího dne dvěma rozhádaným táborům postupně tři verze kompromisu. Nakonec jej ministerská rada odsouhlasila, ač zástupci některých zemí jistě s velkým sebezapřením.
Dělení bylo jasné - staré země, chránící své pracovní trhy versus unijní nováčci podporovaní liberálními zeměmi jako Velká Británie nebo Nizozemí.
Debata se nakonec soustředila na pár paragrafů, z nichž nejdůležitějším se stala povinnost států hlásit Evropské komisi, kterými jejich vnitřními předpisy lze poskytování služeb omezovat, a umožnit jí tuto legislativu vyhodnocovat z hlediska pravidel vnitřního trhu, napsala ČTK.
"Vlády budou muset zdůvodňovat, proč tyto předpisy mají, notifikovat je komisi, která je bude analyzovat," uvedl po jednání Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, který Česko na jednání zastupoval.
Německý státní tajemník Joachim Würmeling ještě v průběhu jednání označil tento požadavek za "nesmírnou zátěž pro národní úřady". Před novináři varoval před "tisíci stran" a před "hřbitovy zbytečných zpráv".
Podle českých diplomatů by naopak takový "screening" umožnil v celé EU transparentně zmapovat, která země pohyb služeb ztěžuje a zda její překážky odpovídají či nikoli požadavkům přiměřenosti, nezbytnosti a nediskriminace.
Parlament nováčkům zavařil
Za úspěch označil Tlapa také lepší definice služeb, které jsou vyloučeny z dosahu směrnice, a těch, na které se vztahuje. Povedlo se zachovat zásadu, že pokud úřad ve lhůtě neodpoví na žádost povolit poskytování nějaké služby subjektem z jiné země, bude považováno automaticky za povolené - pokud půjde o službu, na niž se směrnice vztahuje.
Základem jednání zástupců členských států byl upravený návrh směrnice, který letos v únoru prošel prvním čtením Evropského parlamentu. Původně velkorysé uvolnění trhu, jak jej navrhnul bývalý komisař Frits Bolkestein, evropští zastupitelé pořádně osekali.
I tak ale směrnice přináší jistá zjednodušení. Poskytovatelům služeb nesmí být v jiné zemi EU kladeny žádné překážky a úřady s nimi musí zacházet jako s domácími živnostníky. Tedy nesmí po nich požadovat zvláštní povolení či atestace.
Směrnice je však určena pouze pro krátkodobé výjezdy kvůli poskytnutí služby. Usazování a stálé podnikání v rámci Unie se řídí jinou legislativou.
Země původu ale nebude
Největším pokrokem je povinné zavedení jediného registračního centra, kde živnostník předloží řeba i prosté neověřené kopie svých osvědčení, a je na úřednících, aby si mezi sebou vyměnili informace, zda jsou platná.
Nejspornějším bodem se při jednáních v parlamentu stal takzvaný princip země původu. Ten říkal, že by se pracovníci řídili i v cizině zákony a opatřeními své země.
Česká kadeřnice by tak i v Paříži pracovala podle pravidel, na jaká byla zvyklá v Praze. Nyní se bude muset řídit pravidly bezpečnosti a ochrany životního prostředí, jak je určují francouzské zákony, ale francouzské úřady po ní v zásadě nemohou požadovat novou atestaci.
Státy pak mohou služby "z důvodů veřejné politiky, veřejné bezpečnosti, ochrany veřejného zdraví nebo životního prostředí" dále omezovat. Z návrhu vypadly i pasáže o vysílání pracovníků.
Navíc obsahuje dlouhý seznam oblastí, na které se směrnice nevztahuje. Buď jsou to ty, které upravuje specifická legislativa (dopravní služby), nebo ty, jež si členské země přejí ušetřit zahraniční konkurence, jako školství, kultura, audiovize, sociální služby či zdravotnictví.
V Česku přibudou tisíce míst
Dnešní dohoda dává možnost schválit směrnici v přesném paragrafovém znění v Radě ještě na červnovém zasedání, tedy před koncem rakouského předsednictví. Právě to se nejvíce snažilo kompromisním návrhem usmířit znepřátelené strany. Bude to totiž za půl roku jeho rozhodně největší úspěch
Podle Evropské komise tvoří služby asi 70 procent bohatství zemí EU, na přeshraničním obchodu se však podílejí jen 20 procenty. Je zde tedy značný potenciál, jehož uvolnění může výrazně podnítit hospodářský růst a vytvořit pracovní místa.
Studie, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo průmyslu, tvrdí, že nová směrnice podnítí v České republice krátkodobě hospodářský růst o 0,7 až 1,6 procenta a vyvolá vznik bezmála devatenácti tisíc pracovních míst. Kromě toho by mohl vývoz vzrůst až o 12,5 miliardy korun.
