New York/Praha - Pokud by snaha o záchranu více než století starých bank byla karetní hrou, pak Černého Petra si vytáhl rozhodně Richard Fuld, šéf padlé Lehman Brothers.
A tím, kdo se zbavil všech karet, John Thain, jemuž se zázračně podařilo konkurenční Merrill Lynch zachránit. A bude také náležitě odměněn. Po spojení s Bank of America jej čeká odměna v podobě bezmála padesáti milionů dolarů.
Thain prostě hrál svou hru chytře. Přišel k Merrill před rokem na podzim se zkušeností prezidenta v Goldman Sachs a šéfa Newyorské burzy. Úkol: napravit škody napáchané jeho předchůdcem Stanem O'Neilem, mužem, na němž leží základní zodpovědnost za krizi v proslavené investiční bance.
Kde se stala chyba?
O'Neil při svém nástupu do banky naprosto změnil její strategii, vyházel většinu vyššího managementu a nahradil "staré bankéře" mladými nadějnými s vervou a agresivitou. Ti byli ochotni měnit zaběhlou praxi a pouštět se do mnohem riskantnějších obchodů.
Pár let mohl jen slavit. Pak ale vloni praskla hypoteční bublina, Merrill do dnešního dne odepsala na 50 miliard aktiv a O'Neil musel jít.
Krize bank
- Za krizí bank v USA stojí jejich snaha být univerzální
- Pád Lehman Brothers ohrožuje i pojišťovnu AIG
- Nestabilita trhu v USA poslala dolů dolar i burzy
- USA se otřásají: Banka Lehman Brothers žádá o ochranu
- Dramatický krok vlády USA: Převzala hypoteční obry
- Hypoteční strašák znovu úřaduje, další banky ve ztrátě
Thain tak nastoupil na scénu a udělal další odpisy, které byly ještě na účet předchůdce. Získal pro banku nový kapitál a po "gruntování" vyhlásil, že Merrill je opět ve formě. Jenže celý trh nebyl, a tak s dalším poklesem nemovitostního trhu to šlo z kopce i s bankou.
Na rozdíl od ostatních manažerů - jako je Fuld nebo šéfové z Bear Stearns, Fannie Mae či Freddie Mac - nebrečel nad rozlitým mlékem a neobviňoval bvurzovní spekulanty a skeptiky z toho, že situaci zhoršují. Polknul hořkou pilulku, odepisoval hodnotu banky dál a sháněl další miliardy dolarů od investorů.
Sám ve své noční můře
Fuld se potýkal se stejnými problémy. A zaváděl stejná opatření, leč vždy o krok pozadu. A ke všemu - v Lehman Brothers byl ještě před tím, než problémy vyvstaly. Zaváděním politiky "menšího rizika" by vlastně haněl svou předešlou práci.
Když na počátku roku hovořil o Jeromu Kervielovi a jeho kousku v Société Générale, který banku přišel na miliardy eur, mluvil o něm jako o "noční můře každé banky".
Nyní veterán investičního bankovnictví prožíva "svou vlastní noční můru".
Pád přišel velmi rychle. Až do června banka vykazovala zisk. Však si také Fuld ještě za minulý rok odnesl vánoční bonus ve výši 22 milionů dolarů, když se jeho společnost za uplynulý rok mohla chlubit nárůstem zisku o pět procent.
Gorila prohrála
Jenže po pádu Bear Stearns, když začaly realitní trhy prudce padat, se ukázalo, že i Lehman Brothers je jen domeček z karet. A v tu chvíli sehrála roli zřejmě ješitnost.
Příliš pozdě pochopil, že musí srovnat bilanci banky. "Typický přístup dlouholetého šéfa. Já to tu vybudoval a má to větší cenu, než si myslí trh," komentoval pro agenturu Reuters analytik Charles Peabody.
Dlouho jej také držela správní rada. Gorila - jak se mu pro jeho tvrdohlavost přezdívalo - byl přítelem mnohých jejích členů, zvlášť těch, co rádi hráli squash. A nebyli to jen tak nějací členové rady. Patřili k nim bývalí šéfové Vodafonu nebo IBM.
| Speciál týdne: Krize v USA ochromila burzy celého světa |
Na koni je Ken Lewis
Tím, kdo se v tomto příběhu cítí absolutním vítězem, však není Thain. Nejsilnější v kramflecích se dnes cítí Ken Lewis, šéf bankovního obra Bank of America. Pod
svá křídla přijal za sumu mezi 40 až 50 miliardami (podle aktuální hodnoty akcií Bank of America, jimiž platí) potácející se Merrill Lynch.
Plní si tak svůj sen. "Vždy jsem předpovídal, že investiční banky budou vlastněny komerčními," neopomněl zdůraznit své vizionářství na pondělní tiskové konferenci.
Teď má extrémně soutěživý bankéř na dosah korunu finančního krále. Vždy si stěžoval, že jeho banka nemá dost respektu, a to ani poté, co ji proměnil z agresivního regionálního hráče v jednu z top amerických bank.
I on sám toužil po nepříliš šťastném dětství po respektu. "Možná mu ani tak nejde o respekt jako o to, porazit ty, kteří jsou mu naroveň," řekl listu Wall Street Journal jeden z jeho bývalých spolupracovníků.
Jen za pár uplynulých měsíců pořídil do "rodiny Bank of America" chicagskou LaSalle Bank za 21 miliard dolarů a zachránil hypotečního obra Countrywide za čtyři miliardy. Za posledních pět let už na akvizicích utratil sto miliard.
A vytvořil tak finanční supermarket, kde klient najde opravdu každý produkt z finančního trhu. Přitom se mu ještě povedlo chytrými kličkami obejít americké antimonopolní zákony, které nedovolují akvizice, skrze které by banka přesáhla desetiprocentní podíl na trhu.
Prvním, kdo snil o finančním supermarketu, byl Sanford Weill, dlouholetý šéf jednoho z arcirivalů Bank of America, banky Citigroup. Také jej vybudoval. Po jeho odchodu se však neřiditelný kolos o 300 tisících zaměstnancích začal rozpadat a postupně se některých částí zbavoval.
