Prohřeškem firmy bylo porušení exportních regulí. Komerčně prodávaná letadla vybavovala čipy, které mohou být zneužity pro vojenské účely a jejichž vývoz podléhá přísným pravidlům a licencím.

Mikročipy byly instalovány do záložních navigačních systémů letadel. Původně byly ovšem designovány pro armádní použití, neboť jsou schopny ovládat a navádět řízené střely.

Přesto mohou být zástupci firmy spokojeni. Pokuta se totiž mohla podle původní dohody vyšplhat až na 43 milionů dolarů.

Vládní úřady společnosti "přišily" 94 porušení zákona o kontrole zbraní - za každé letadlo, které bylo vyvezeno ze země bez potřebných povolení, a tedy s nelegální technologií.

Arogance se nevyplatila

Chybu udělala společnost Boeing i ve svém přístupu. Přestože jí vládní úředníci jasně vzkázali, aby přestala vyvážet tyto čipy jako součást letadel, společnost to ignorovala. Právníci Boeingu totiž poradili, že "onen úřad nemá dostatečné pravomoci", aby reguloval export. Mýlili se.

"Při zpětném pohledu jsme se měli zachovat jinak," řekl mluvčí společnosti Tim Neale. "Dnes bychom to jistě udělali," dodal.

Pokuta, na které se Boeing dohodl s kontrolními úřady, je poslední z řady mnoha peněžních trestů, které již výrobce letadel dostal v posledních letech.

Boeing pod dohledem

Součástí dohody mezi úřady a Boeingem je i to, že firma najme externího konzultanta, který bude monitorovat a auditovat exportní praktiky během dvou let. Tak by se firma měla vyhnout dalším pochybením a případným sankcím.

"Důležitá věc pro vládu a pro nás je, že procesy, které v Boeingu probíhají, povedou k tomu, že již nebudeme porušovat žádná exportní pravidla a nařízení," citovala agentura Reuters Nealeho.

Devatenáct z letadel vyvezených mezi lety 2000 a 2003, která na své palubě nesla zakázaný čip, skončilo na čínském trhu.