Aeroliniím ropa brání oklepat se z krize

Adam Junek
5. 6. 2006 13:00
Paříž -  "Zlodějská" ropa žene světové aerolinie opět do hlubších ztrát, než se čekalo. Uvnitř: VÝVOJ LETECKÉ DOPRAVY

Tři miliardy dolarů, o tolik přijdou podle dněšního odhadu Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) v letošním roce její členové, tedy přes 260 aerolinií zajišťujících 94 procent letů. Ještě v dubnu asociace doufala ve ztrátu podstatně nižší - 2,2 miliardy.

Příště možná zisk

"Ropa je jako divoká karta, její cena je v růstu stále rychlejší než zvyšování ziskovosti," posteskl si šéf IATA Giovanni Bisignani. Při minulém odhadu dal ale leteckým společnostem naději, že příští rok vydělají, a to 7,2 miliardy dolarů. Tentokrát se o příštích ziscích už raději nezmiňoval.

"Přeprava roste, navíc vytíženost letů je na rekordních číslech. Jenže pokud budou nadále růst ceny ropy, tato růžová situace velmi rychle skončí," varuje Bisignani.

Infobox

Aerolinky už 6 let ztrácejí

  • Naposledy vydělaly aerolinie v roce 2000, konkrétně 3,7 miliardy dolarů
  • V následujících letech kvůli teroristickým útokům, epidemiím SARS a ptačí chřipky či tsunami prodělaly aerolinie v období 2001 až 2005 43,6 miliard dolarů.
  • Na tento rok IATA předpovídá ztrátu tří miliard dolarů.
  • Loni počítala s prodělkem okolo sedmi až osmi miliard, aerolinie se nakonec díky restrukturalizacím a úsporným opatřením propadly do červených čísel jen o 3,2 miliardy dolarů.

Letošní náklady na paliva budou podle odhadů, kdy se počítá s průměrnou cenou 66 dolarů za barel, představovat 26 procent celkových výdajů firem. Loni to bylo 22 procent. V konkrétních číslech tak jde o 112 miliard dolarů oproti 91 miliardám.

Nejhůř se s tím popasují americké aerolinie, které prodělají přes pět miliard. V Evropě a zejména Asii se aerolinky výrazně přehoupnou přes miliardový zisk.

Proč je na tom Amerika tak špatně? Mimochodem hned rok 2006 zahájila krachem firmy Independence Air. Experti tvrdí, že jsou tam mnohem ostřejší podmínky na trhu než třeba v Evropě.

Jedním z hlavních faktorů je nízkonákladová doprava. V USA už představuje 45 procent všech domácích letů. V Evropě je to oproti tomu 30 procent a v Asii necelých dvacet procent. Navíc na rozdíl od Evropy létají low-cost dopravci na stejná letiště jako tradiční aerolinie.

ČSA si pořídily nová letadla
ČSA si pořídily nová letadla | Foto: Adam Junek

Ztráty se prohlubují pomaleji

Přesto je podle šéfa IATA vidět, že se aerolinie stále lépe vyrovnávají s rostoucími cenami ropy. Dříve se počítalo s tím, že každý dolar na průměrné ceně ropy navíc snižuje celkové zisky o miliardu dolarů. Když teď IATA změnila odhadovanou cenu z 57 na 66 dolarů, zvýšila se ztráta jen o 800 milionů dolarů.

"To naznačuje, že aerolinie prošly úspěšnou restrukturalizací a daří se jim snižovat náklady," míní Bisignani.

Tradiční aerolinky kladou navíc stále větší důraz na dlouhé lety, které jsou pro ně nejziskovější. Ne tak ČSA, které se během roku chtějí rozhodnout, zda v dlouhých letech pokračovat, nebo je zrušit.

Aeroliniím ale vyvstává nový problém. Dosud odhadem 40 procent řešilo takzvané hedgeování neboli zajišťování proti drahé ropě. Končí totiž kontrakty a obnovení už bude dražší.

"V době, kdy bylo potřba se hedgeovat, jsme na to neměli dostatek finančních prostředků. Dnes se ale už můžete jistit jen na 60 dolarech, což už je méně účinné," posteskl si pro agenturu Bloomberg Gerhard Arpey, šéf největších amerických aerolinií American Airlines.

Ruská letecká společnost míří i díky novým letadlům (na snímku airbus A321) do náruče aliance SkyTeam
Ruská letecká společnost míří i díky novým letadlům (na snímku airbus A321) do náruče aliance SkyTeam | Foto: Airbus

Vysokou cenu ropy si tak firmy alespoň částečně kompenzují palivovými příplatky. Ty jim pomohou pokrýt asi 20 procent cen ropy. Lufthans nebo British Airways si tak na dlouhých tratích v jednom směru účtují k letence asi 66 dolarů.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Rozbory vody z Bečvy po druhém úniku chemikálií potvrdily nadlimitní výskyt niklu

Výsledky rozborů vody z Bečvy, které ve Valašském Meziříčí - Juřince v úterý odpoledne odebrali inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP), prokázaly zvýšené množství niklu. Výsledky nepotvrdily zvýšený obsah kyanidů. Uvedli to mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová a valašskomeziříčský starosta Robert Stržínek (ANO).

Na hladině řeky se v úterý vytvořila pěna. Podle Stržínka se znečištění do Bečvy dostalo z vyústění kanálu vedoucího z areálu rožnovské Tesly, tedy z toho, jímž podle policie před několika týdny do řeky unikl kyanid. "Jsem si plně vědom, že zatím nemáme křížovou kontrolu, tedy výsledky námi odebraných vzorků. Ale vzhledem k tomu, že jsme veřejnost upozornili na nebezpečí, jež by mohlo hrozit, považuji za nutné už nyní všechny uklidnit zprávou, že v řece není jedovatá látka. Jakmile budeme mít výsledky rozborů dalších vzorků, budeme veřejnost informovat," řekl Stržínek.

Nikl není podle inspekce pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny a je rozšířeným kožním alergenem. Opakovaný kontakt nebo i požití mohou vyvolat přecitlivělost a alergické reakce. Toxicita je pro některé vodní organismy poměrně vysoká, a z tohoto důvodu je jeho přípustná koncentrace v povrchových vodách limitována přísněji než v pitné vodě.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Řecko a Turecko zasáhlo zemětřesení

Část Řecka a Turecka v pátek zasáhlo zemětřesení s ohniskem v Egejském moři v hloubce 16,5 kilometru. Otřesy pocítili i obyvatelé Atén a Istanbulu, píše agentura AP. Ohnisko se nacházelo 13 kilometrů severně od řeckého ostrova Samos. Podle Evropského středomořského seizmologického centra (EMSC) otřes dosáhl síly 6,9 stupně, turecké úřady uvádí sílu 6,6 stupně.

Podle prvních zpráv z tureckých médií největší škody zaznamenalo pobřežní město Izmir, kde žijí tři miliony obyvatel, a jeho okolí. V oblasti se zřejmě zřítilo několik budov. Škody hlásí také řecký ostrov Samos, kde žije 45 000 obyvatel. Podle agentury AFP pobřeží ostrova zasáhlo malé tsunami. Ani z Řecka ani z Turecka nejsou zatím hlášeni mrtví či ranění.

před 1 hodinou

Elektronická evidence tržeb se odkládá až do konce roku 2022

Odklad elektronické evidence tržeb (EET) se prodlouží až do konce roku 2022. Prezident Miloš Zeman tuto změnu zákona podepsal, informoval dnes ČTK jeho mluvčí. Důvodem odkladu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie. Podle expertů i opozice to znamená konec tohoto projektu.

Povinnost EET je prozatím zrušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. O osudu EET se nejspíš rozhodne ve sněmovních volbách na podzim 2021. Schillerová věří tomu, že EET bude obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy