Státní svátek místo pracovního dne? Na ekonomiku má vliv asi jako počasí, říkají odborníci

Tereza Holanová Tereza Holanová
28. 10. 2015 15:08
Každý den volna navíc připraví ekonomiku o 0,1 až 0,4 procenta HDP, odhadují ekonomové. Zásadní problém v tom nevidí. Zatímco výrobní podniky mohou mít problémy, naopak poskytovatelé některých služeb mají vyšší tržby - lidé totiž více utrácejí. A například počasí má na výrobu mnohem větší vliv než počet státních svátků, říká ekonom Jiří Polanský z České spořitelny.
Zábava místo práce. Během státního svátku mohou lidé víc utratit za služby. (ilustrační foto)
Zábava místo práce. Během státního svátku mohou lidé víc utratit za služby. (ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Praha - Většina zaměstnanců vnímá dnešní státní svátek pozitivně, protože si uprostřed pracovního týdne může odpočinout. Menší radost ale mohou mít firmy nebo lidí, kteří počítají výkon ekonomiky.

Například ekonom David Marek ze společnosti Deloitte spočítal, že hodnota zboží a služeb, které se kvůli jedinému svátečnímu dni nevyrobí či neposkytnou, letos činí 12,51 miliardy korun. To představuje 0,28 procenta hrubého domácího produktu (HDP) podle odhadu OECD.

Na kolik vyjde českou ekonomiku jeden den volna navíc:

Rok Částka Podíl na HDP
2000 6,59 mld. Kč 0,28 %
2001 7,12 mld. Kč 0,28 %
2002 7,43 mld. Kč 0,28 %
2003 7,78 mld. Kč 0,28 %
2004 8,49 mld. Kč 0,28 %
2005 9,05 mld. Kč 0,28 %
2006 9,74 mld. Kč 0,28 %
2007 10,64 mld. Kč 0,28 %
2008 11,15 mld. Kč 0,28 %
2009 10,89 mld. Kč 0,28 %
2010 10,98 mld. Kč 0,28 %
2011 11,17 mld. Kč 0,28 %
2012 11,22 mld. Kč 0,28 %
2013 11,32 mld. Kč 0,28 %
2014 11,83 mld. Kč 0,28 %
2015 12,51 mld. Kč 0,28 %

Zdroj: David Marek, OECD, výpočty Aktuálně.cz

Z tabulky je patrné, podíl "ztráty" na výkonu ekonomiky je stále stejný. Finanční vyjádření volného dne se však za posledních patnáct let zvýšila, což může být dáno například rostoucím objemem výroby či vyšší produktivitou práce.

"Navíc rok od roku zpravidla narůstá cenová hladina, která objem vyprodukovaného zboží a služeb zvyšuje nominálně. Tak například v roce 1997 se za celý rok vyprodukovaly zboží a služby za 1,8 bilionu korun, ale v loňském už za 4,2 bilionu," dodává ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Na jakou částku vyjde jeden státní svátek, se nedávno pokusilo vyčíslit i ministerstvo financí. V návrhu zákona, podle něhož by se měl Velký pátek stát státním svátkem a který minulý týden poslanci schválili, uvádí, že by "výpadek jednoho pracovního dne bez jakéhokoli nahrazení výstupu v jiné dny představoval pro ekonomiku ztrátu ve výši zhruba 0,4 procenta ročního reálného HDP".

O služby je větší zájem

Státní svátek nejvíce dopadá na průmyslová odvětví. Nejde přitom vždy jen o přerušení výroby - některé firmy sice fungují normálně, ale musí zaměstnancům zaplatit příplatky za práci ve svátek. "Průmyslová výroba orientovaná na export státní svátky prakticky nezná, zná pouze náklady, které jí státní svátky přinášejí," říká ekonom Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.

Vyčíslit celkový dopad státního svátku na českou ekonomiku je však podle něj složité. Některé továrny sice omezí výrobu nebo se jim prodraží, v jiných odvětvích ale naopak lidé budou díky volnu více utrácet. To se týká hlavně oblasti služeb.

"V těch se ekonomická aktivita nezastaví. Doby, kdy státní svátek znamenal povinnou účast na politických šarádách všeho druhu, jsou naštěstí pryč. Pro miliony Čechů dnes státní svátek představuje další den navíc ke zvýšení spotřeby, takže restaurace, obchodní centra, zoologické zahrady nebo kina praskají ve švech, lidé jezdí na výlety, kupují benzin a naftu," vyjmenovává Rod. Kvůli vysoké poptávce domácností má dnes podle něj otevřena i spousta menších podnikatelů, kteří dříve ve státní svátek nepracovali.

"Některé země, například Čína či Filipíny, v minulosti navyšovaly počet dní pracovního klidu a svátků právě proto, aby podnítily celkovou úroveň spotřeby v ekonomice," uvádí Kovanda. Volné dny mají podle něj na ekonomiku pozitivní vliv i v tom smyslu, že lidé jsou pak odpočatější a výkonnější, takže toho zvládnou víc.

Počasí může škodit víc

"Řekl bych spíše, že dochází k přerozdělení ekonomické aktivity do odvětví služeb orientovaných na spotřebu," říká Rod. Že může být dopad státního svátku ve skutečnosti mírnější, připouští i ministerstvo financí. "Dopad na živnostníky a drobné podnikatele se u části z nich dá vnímat jako pozitivní," uvedlo k návrhu na zařazení Velkého pátku mezi svátky.

Podle ekonoma Jiřího Polanského z České pojišťovny navíc i průmyslové podniky se státními svátky předem počítají, takže jim přizpůsobují výrobu, aby se jich volný den nedotkl. "Proto bude podle nás celkový efekt relativně malý, 0,1 až 0,2 procenta - to druhé číslo je spíše opravdu maximální hodnota,“ říká.

Například počasí má podle něj na výrobu mnohem větší vliv než počet státních svátků. "Stačí dva tři dny opravdu špatného počasí a vliv na hrubý domácí produkt může být větší než právě tento jeden den volna navíc," uvádí Polanský. A připomíná, že minulá extrémně příznivá zima naopak velmi pomohla tuzemskému stavebnictví a následně tedy i růstu celého českého HDP.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy