Ministerstvo podle Síkely připravuje u plynu řešení také pro malé a střední firmy.
Ministr uvedl, že nyní jsou v zásobnicích plynu v Česku přes tři miliardy metrů krychlových plynu, za září se podařilo naplnit dalších 150 milionů metrů krychlových - a to i přesto, že do Česka neteče ruský plyn. Zásobníky jsou naplněné z více než 89 procent, řekl Síkela.
Stát podle něj už přestal vypisovat aukce na plnění zásobníků, kterými motivoval obchodníky k nákupu a ukládání plynu. O nákupu tak už rozhodují sami obchodníci, plnění by ale mělo pokračovat.
Síkela u plynu připravuje také řešení pro malé a střední firmy, představují podle něj ohromnou část české ekonomiky. Pomoci chce Síkela zejména firmám, které mají plyn jako základní výrobní prostředek. Plyn může být podle něj více nedostatkové zboží než elektřina.
Ministr uvedl, že se uvažuje o zastropování celkové spotřeby plynu u firem, na které se bude vztahovat vládní pomoc. U elektřiny pro ně platí stanovený cenový strop 6000 korun včetně DPH za jednu megawatthodinu, u cenového stropu plynu je horní hranice spotřeby 630 megawatthodin ročně. Cenový strop elektřiny zatím není pro firmy ani domácnosti omezený spotřebou.
Do ČR podle Síkely nyní proudí plyn z Norska a zkapalněný zemní plyn (LNG) z Belgie nebo Nizozemska. Výraznou zásluhu na zvládání situace mají podle něj právě energetické úspory. Uvedl, že úspor se daří dosahovat, ačkoliv druhá polovina září byla podle něj nejchladnější od roku 2018. Spotřeba je nyní podle něj nejnižší od roku 2016.
Energetické úspory zavedlo také MPO. Podle náměstka ministra Petra Třešňáka (Piráti) se podařilo ministerstvu uspořit pětinu spotřeby plynu a 13 procent spotřeby elektřiny. V budovách ministerstva se například udržuje teplota mezi 19 až 21 stupni, toalety, sklady nebo chodby se nevytápí vůbec. Voda se ohřívá na 45 stupňů, jednou týdně se teplota krátkodobě zvyšuje k zamezení poškození legionellou.
