Česko má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropě, nezměnil to ani příchod krize energií a ekonomické recese. V současnosti je v tuzemsku bez práce jen 2,6 procenta lidí - to je sice pozitivní zpráva po stát, ale horší pro zaměstnavatele, připomínají analytici portálu datové žurnalistiky Evropa v datech. Současně je totiž v přepočtu na obyvatele nadprůměrný počet volných pracovních míst. Zatímco tedy lidé mají z čeho vybírat, řadě firem chybí klíčoví pracovníci.
Přebývat budou na trhu za pár let podle analýzy hlavně pomocní pracovníci ve výrobě, zprostředkovatelé služeb či provozovatelé prodejen a prodavačů. U každé z těchto profesí se do roku 2030 předpokládá přebytek více než 20 tisíc zaměstnanců. Ty tedy bude v mnoha případech čekat náročné přeškolení a rekvalifikace. Podobné pozice přitom často vyžadují i několikaleté vzdělávání.
Nadbytek může být časem i specialistů v oblasti práva, obsluhy strojů na výrobu textilních či potravinářských výrobků, uměleckých řemesel nebo bookmakerů a pokladníků ve finančních institucích. Zde o práci sice kvůli automatizaci a digitalizaci v absolutních číslech nepřijde tolik zaměstnanců, i tak ale půjde o dvě pětiny až polovinu pracujících.
Naopak dlouhodobě chybí například v logistice, kde vedle sebe na řadě míst pracují lidé a roboti. "Je stále obtížnější obsadit pozice na pracovištích, kde se úkoly pravidelně opakují. Problém představují také výkyvy během roku, typicky akce Black Friday nebo Vánoce, které stávající zaměstnanci nejsou schopni pokrýt," vysvětluje Jindřich Kadeřávek, ředitel Element Logic Česká republika.
Nejvíc však budou v Česku k začátku příštího desetiletí chybět řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. Podle BCG se jejich nedostatek k roku 2030 vyšplhá až na 53 tisíc, což je bezmála dvojnásobek druhé největší skupiny chybějících pracovníků, kterou jsou kuchaři. Zároveň ale vznikne víc než půl milionu nových pracovních míst.
"Pokud stát, firmy a zaměstnanci nepřistoupí k aktivní adaptaci na tyto změny, hrozí české ekonomice ztráta konkurenceschopnosti, nárůst nezaměstnanosti a zpomalení růstu HDP," stojí ve zprávě BCG s názvem Budoucnost českého pracovního trhu.
Rekvalifikací v Česku přibývá
Rekvalifikací přitom na českém trhu práce přibývá, loni je podle úřadu práce absolvovalo přes 15 tisíc osob. Zhruba 55 tisícům pracovníků však nebude stačit přechod na příbuzný obor, a budou muset podstoupit výraznější změnu kariéry. Vzdělávání se přitom zatím v tuzemsku podle Eurostatu účastní jen zhruba osm procent dospělých, což je pod průměrem Evropské unie.
Ještě hůř si Češi stojí v podílu populace s takzvanou terciární úrovní vzdělání (zejména vyšší odborné školy, konzervatoře a univerzity, pozn. red.). Této vzdělávací úrovně dosahuje 26,5 procenta Čechů, což je čtvrtý nejnižší podíl v EU.
Počítačová gramotnost jako nutnost
"Rekvalifikace se svým zaměřením vždy přizpůsobovaly požadavkům trhu práce a struktuře volných pracovních míst. Úřad práce na základě poptávky o konkrétní rekvalifikace v minulých obdobích nejčastěji nabízel rekvalifikační kurzy, které pomohly ke zvýšení počítačové gramotnosti a získání specializovaných počítačových dovedností," uvádí Kateřina Štěpánková, vrchní ředitelka Sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí.
Zájem byl i o kurzy pro pracovníky v sociálních službách, kurzy účetnictví, kurzy vedoucí k získání řidičských oprávnění, včetně průkazů profesní způsobilosti řidiče, a kurzy pro získání svářečských, strojnických a jiných odborných průkazů.
V loňském roce navíc i v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu představovaly významnou část rekvalifikací kurzy českého jazyka pro cizince.
Nízká nezaměstnanost nahrává uchazečům
Z dlouhodobě sledovaných dat, která úřad práce pravidelně zveřejňuje, lze vyčíst, že počet neumístěných uchazečů o práci od vzniku samostatné České republiky dlouhodobě překonával počet volných pracovních míst.
"To se zlomilo v dubnu 2018 a od té doby až na dvě výjimky převyšoval počet volných míst uchazeče, a nezaměstnaní tak mají z čeho vybírat. K těmto výjimkám přitom došlo teprve v lednu a únoru letošního roku, kdy se někteří zaměstnavatelé rozhodli propouštět, aby ustáli následky sílící inflace a hrozící krize," vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Nyní se podle něj situace opět vrátila do původních hodnot a počet volných míst znovu převyšuje počet lidí přihlášených na úřad práce.
V květnu 2023 evidoval úřad práce na 253 tisíc žadatelů o práci, které počet volných míst převyšoval už zhruba o 30 tisíc. Nejvíc neumístěných (bezmála 40 tisíc) je v Moravskoslezském kraji.
Při zaměření na okresy je nejvíce nezaměstnaných v Praze, Brně a Karviné. Úřadu práce se každý měsíc daří umisťovat zhruba 40 tisíc osob. "V dubnu odešlo z evidence Úřadu práce ČR celkem 43,6 tisíce osob. Řada z nich našla uplatnění například v maloobchodu a velkoobchodu, inženýrském stavitelství, ve vzdělávání nebo v rostlinné a živočišné výrobě," uvádí tisková mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Květnové výsledky pak byly obdobné.
Energetika jako sektor příležitostí
Jedním z odvětví, které dlouhodobě hledá nové zaměstnance, je i energetika. Od roku 1993 klesl počet zaměstnanců v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, tepla a plynu o čtvrtinu, a zaměstnavatelé tak v současnosti mnohdy hledají novou pracovní sílu.
"Situace na trhu práce je tristní od roku 2018, kdy se překlopil počet uchazečů o zaměstnání a počet uchazečů na úřadu práce," potvrzuje složitost situace Gabriela Sáričková Benešová, ředitelka HR a komunikace skupiny Sev.en. "Tyto dvě křivky nám explicitně ukazují, jak je český pracovní trh ‚vyzobán‘ do posledního elektrikáře nebo účetní, což jsou jen některé příklady dlouhodobě těžko obsaditelných pozic," dodává.
Právě pracovníci technických profesí a řemesel nyní v energetice podle mluvčí chybí nejvíce. "Chybí jak elektroinženýři, tak například zámečníci či elektrikáři. Důvodů je více, ale ten hlavní je podle našich zjištění náročnost energetiky jako oboru. Na jedné straně je energetika stabilní a silný zaměstnavatel, na straně druhé vyžaduje specifické dovednosti, odbornost a chuť se dále učit," vysvětluje Sáričková Benešová.
Nedostatek technických pracovníků potvrzuje i Petra Bendová, HR manažerka společnosti C-Energy Planá. "Aktuálně hledáme například specialisty do oblasti technologického zajištění provozu s hlubšími zkušenostmi a znalostmi v oblasti energetiky, techniky provozu a údržby či provozní zámečníky, u kterých bývá občas komplikací absence příslušného svářečského oprávnění."
Příležitost bude nabízet i sektor úsporné energetiky nebo jaderné energetiky. "Například jen do oblasti jádra plánujeme v příštích deseti letech přijmout cca 2 600 zaměstnanců. Nejvíce teď firma poptává pracovníky do našich jaderných provozů a na přípravu nových jaderných zdrojů, do distribuce, do oblasti ESCO (zejména energeticky úsporné projekty, pozn. red.) a rozvoje obnovitelných zdrojů," vysvětluje Josef Lejček, vedoucí personalistiky skupiny ČEZ.
