"Bude vytvořen motivační systém, který firmám umožní nabídnout zaměstnancům příspěvky na tuzemskou dovolenou, na jejíž úhradě se bude finančně podílet stát, zaměstnavatel i zaměstnanec," uvedla podle HN ministryně Klára Dostálová (ANO). "Budeme se snažit, aby byl hotový co nejdříve, ideálně aby mohl být využit již v průběhu letní sezony."
V odvětví cestovního ruchu podle Dostálové pracují tisíce zaměstnanců, pro které nyní přichází krize. Jak přesně bude podpora vypadat, ale zatím není jasné.
"Proto již s našimi partnery pracujeme na konkrétní pomoci. Jakmile opadne nebezpečí šíření koronaviru, chceme projednat s ministerstvem financí možnost odpočtu poukazů z daní nebo vytvořit pomoc jako samostatný program MMR. Jsem přesvědčena, že tato forma podpory pomůže v počátcích krize v domácím cestovním ruchu," doplnila Dostálová.
Poukazy u sousedů
Například na Slovensku konkrétně systém od loňska funguje tak, že na příspěvek na dovolenou mají nárok zaměstnanci firem s alespoň 50 pracovníky. Pro menší podniky je zapojení dobrovolné.
Poukaz může mít hodnotu nejvýše 500 eur (asi 13 650 korun), což je částka, která by v turisticky atraktivních lokalitách měla vystačit na týdenní pobyt. Firma zaměstnanci přispěje 55 procenty, maximálně tedy 275 eury, zbytek zaplatí pracovník ze svého.
Podniky si pak mohou částku odečíst z daňového základu. Slovenští zástupci zaměstnavatelů nicméně opatření spíše kritizují, přináší jim podle jejich slov víc papírování a komplikuje účetnictví.
Služeb ubytovacích zařízení na Slovensku přitom loni využilo 6,43 milionu hostů. Oproti předchozímu roku to představuje nárůst o 14,9 procenta. Více než tři pětiny z celkového počtu ubytovaných hostů tvořili domácí návštěvníci, a to při meziročním růstu o 18,5 procenta na 3,96 milionu klientů.
Na rozdíl od Slovenska by měl být český systém rekreačních poukázek pro zaměstnavatele plně dobrovolný.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza ovšem upozornil, že Slováci opatření na podporu cestovního ruchu zaváděli v době ekonomického růstu. "Bojím se, že spousta firem nebude mít peníze na to, aby nabízela další zaměstnanecký benefit. Budou rádi, že dokážou znovu rozjet svůj provoz," uvedl pro HN Prouza, který by spíše uvítal, kdyby peníze na rekreaci dal lidem přímo stát - třeba formou jednorázového příspěvku ve výši tří až pěti tisíc korun.
Podle Hospodářské komory by stát podnikatelům v cestovním ruchu nejvíce pomohl snížením daně z přidané hodnoty na deset procent.
Ztráta desítek tisíc pracovních míst
Šéf krizového štábu Roman Prymula koncem března v České televizi uvedl, že cestování do zahraničí může být omezené i v příštím roce či dvou. Opoziční politici toto vyjádření označili za šokující a nešťastné.
Podle předsedy Fóra cestovního ruchu Viliama Sivka v cestovním ruchu pracuje přes 240 tisíc lidí a každá pátá profese je na cestovním ruchu závislá. "Fórum cestovního ruchu je zastoupeno v krizovém štábu. Připravujeme konkrétní program, který by mohl pomoci k opětovnému rozjezdu cestovního ruchu v České republice," doplnil Sivek.
Už dříve ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že klienti cestovních kanceláří, kterým byl zrušen kvůli současným opatřením proti šíření koronaviru zaplacený zájezd, mohou využít poukazy na náhradní zájezdy, které jim cestovní kanceláře nabízejí. Ty se uskuteční, až ochranná opatření skončí. Tím, že nechtějí zpět zaplacené peníze, mohou pomoci cestovním kancelářím současnou krizi přestát.
Firmy a organizace podnikající v cestovním ruchu už před týdnem uvedly, že při delším trvání opatření kvůli novému koronaviru se obávají ztráty až desítek tisíc pracovních míst a více než 100 miliard korun.
