Tsipras promluví k národu. Řecký problém jde do dalšího kola

Tereza Holanová Tereza Holanová
Aktualizováno 20. 8. 2015 17:22
Na program se řecká krize může vrátit hlavně v případě, že se Řekové vzbouří proti dopadu současných tvrdých reforem.
Řecký premiér Alexis Tsipras
Řecký premiér Alexis Tsipras | Foto: Reuters

Atény - Díky další půjčce se Řecko opět těsně vyhnulo finančnímu kolapsu. Vyhráno ale ještě nemá. Pracně dosaženou dohodu s věřiteli může ohrozit hlavně politická nestabilita. O tom, zda bude Řecko znovu "strašit" Evropu, rozhodne nejbližší doba, kdy na tamní obyvatele dopadnou nové tvrdé úspory nejvíce.

A také další vnitropolitické turbulence. Podle řeckých médií má premiér Alexis Tsipras v televizním projevu ve čtvrtek večer oznámit rezignaci a vypsání předčasných voleb na 20. září.

"Největší problém je možnost pádu vlády a předčasných voleb. To je v podstatě nejkratší termín, kdy by se mohly objevit komplikace," potvrzuje analytik České spořitelny Ľuboš Mokráš.

Celkem má Řecko od eurozóny na další tři roky přislíbených 86 miliard eur. Prvních 13 miliard mu již věřitelé v tomto týdnu půjčili, dalších deset miliard na doplnění chybějícího kapitálu do bank má dostat záhy.

Většina ze zmíněných současných třinácti miliard jde na splácení dluhů, ať už je to krátkodobý překlenovací úvěr, v rámci něhož země získala 7,16 miliardy eur, nebo srpnová splátka Evropské centrální bance (ECB). Na to, aby jí Řecko poslalo 3,4 miliardy eur, mělo čas právě jen do čtvrtka.

Země se tak opět na poslední chvíli vyhnula riziku, že své závazky vůči ECB nezaplatí. To hrozilo již začátkem července, kdy řecká vláda zmeškala dvě splátky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a zdálo se, že žádné dohody se zahraničními věřiteli již nedosáhne. Bez finanční pomoci by přitom kabinetu brzy došly peníze i na běžný provoz.

Výměnou za současnou finanční pomoc musela řecká vláda přislíbit tvrdé reformy. V polovině července již schválila vyšší DPH, kromě toho má dojít k posunutí věku odchodu do důchodu, omezení starobních příspěvků či rozsáhlé privatizaci. Ta už odstartovala a čtrnáct regionálních řeckých letišť bude nově provozovat německá společnost Fraport.

Předčasné volby a recese

Koupila si tedy Evropa dalšími půjčkami pro Řecko definitivní uklidnění situace? Podle analytika X-Trade Brokers Kamila Borose mohou situaci v dalších měsících rozbouřit předčasné volby, které by vynesly do křesla premiéra ještě někoho radikálnějšího, než je Alexis Tsipras. "Anebo hluboká recese, která by mohla Tsiprase dotlačit k další rebelii vůči věřitelům," dodává.

"Bude to záležet na politicích a voličích. Pokud budou ochotni tolerovat nová opatření a pravděpodobně i další ekonomický propad, minimálně v letech 2015 a 2016, tak se nemusí dít nic významného," shrnuje proto Boros. V takovém případě by se mohla podle něj situace v Řecku pozvolna uklidňovat, podobně jako to bylo v loňském roce, než ve volbách zvítězili kritici dosavadních úspor.

V nejbližších letech zasáhnou podle Borose Řeky nejhůře ta opatření, která mohou zvýšit nezaměstnanost, tedy reformy na trhu práce a privatizace. "Z krátkodobého hlediska mají potenciál poslat řeckou ekonomiku ještě více dolů," varuje.

Dlouhodobě ale budou mít i tato opatření podle něj pozitivní účinky. Třeba proto, že si nezaměstnaní najdou místa, ve kterých budou efektivnější a zvládnou toho vyprodukovat více.

Vše je bez záruky

Schválení zmiňovaných reforem předcházela náročná mnohatýdenní jednání řeckého kabinetu se zástupci eurozóny. Vládnoucí Syriza, která v Řecku vyhrála lednové parlamentní volby, totiž v kampani hlasitě slibovala, že "politice drastických škrtů" i "ponižující kontrole" ze strany zahraničních institucí bude konec.

Věřitelé ale její "náhradní" návrhy reforem, které sestávaly z obecných hesel jako boj s daňovými úniky či potírání korupce, odmítli jako nedostatečné a dali řecké vládě jasné ultimátum. Buď kývne na jejich požadavky, nebo země další potřebné peníze nedostane a ocitne se v platební neschopnosti, což pro ni pravděpodobně bude znamenat odchod z eurozóny.

Červencové jednání o řecké pomoci navíc vyhrotilo referendum, ve kterém premiér Řeky vyzval, aby požadavky věřitelů odmítli. Tsipras sice nakonec navzdory tomu, že přes 60 procent lidí řeklo dalším reformám "Ne", na dohodu s věřiteli přistoupil, teď ale čelí kritice ve své straně a při schvalování reforem se musí spoléhat na hlasy opozice.

Kvůli vratké pozici vlády se proto diskutuje o vyhlášení předčasných voleb, které by se mohly konat již na podzim.

"Samozřejmě že po zkušenostech z minulých let a měsíců nemáme žádnou záruku, že všechno bude fungovat, a je namístě pochybovat," připustil proto při debatě v německém parlamentu tamní ministr financí Wolfgang Schäuble. Vzhledem k tomu, že řecký parlament již některé významné reformy přijal, by ovšem podle něj bylo nezodpovědné zmeškat možnost dát zemi šanci na "nový začátek". Němečtí poslanci na jeho doporučení dali a další pomoc pro Řecko schválili.

Zda bude mít Řecko peníze i na další splátky, které ho letos čekají, je podle Borose zatím těžké odhadnout - to totiž záleží na příjmech státu. "V situaci, kdy bude Řecko poslušné, to ale není důležité, protože mu věřitelé podle mě v případě potřeby pošlou další půjčku o něco dříve," myslí si analytik.

"Objem peněz je bezpečně dostatečný. Ale kontroly mají být údajně přísné a uvolňování prostředků výhradně podmíněno plněním dohod, takže můžeme vidět občasné napětí kvůli termínům," doplňuje Mokráš.

Podle listu Financial Times by ještě letos mělo Řecko v celkem osmi splátkách vrátit Mezinárodnímu měnovému fondu přes 3,1 miliardy eur. ECB bude muset další větší částku poslat až příští léto, a to přes 2,2 miliardy eur. I se současnou půjčkou bude Řecko zemím eurozóny a MMF podle agentury Reuters dlužit okolo 320 miliard eur.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy