Ošetřovné je běžnou dávkou českého systému nemocenského pojištění. Mohou o něj žádat mimo jiné rodiče dětí do 10 let, a to maximálně na devět dní, u samoživitelů pak na 16 dní. Jeho výše je stanovena na 60 procent denního vyměřovacího základu.
Kvůli koronaviru ale na jaře vláda změnila podmínky čerpání a nabídla ošetřovné většímu počtu rodičů a za výhodnějších podmínek. Od dubna do června o něj mohli žádat lidé s dětmi do třinácti let a výše se posunula na 80 procent daňového vyměřovacího základu. Omezení na devět, respektive 16 dní bylo na tuto dobu zrušeno.
Jenže právě tato "koronavirová" podoba ošetřovného vnesla zmatky do čerpání dovolené. "Dosud neodhaleným úskalím je skutečnost, že doba strávená ošetřováním dítěte mladšího 10 let se považuje za výkon práce a vzniká během ní právo na dovolenou. Ale u dítěte staršího 10 let a mladšího 13 let sice rodič čerpal podporu v podobě ošetřovného, ale nemá právo na zápočet této doby jako výkonu práce a nemůže tak nárokovat dovolenou," upozorňuje Veronika Odrobinová z poradenské skupiny Grant Thornton.
Její slova potvrzuje Andrea Hámorská z advokátní kanceláře Dentons Europe. "Striktně gramatickým výkladem je nutné dospět k závěru, že péče o dítě, které již věku 10 let dosáhlo, není vůbec překážkou v práci, která by zaměstnance omlouvala z nepřítomnosti na pracovišti, ačkoliv je v tomto případě zaměstnanci přiznán nárok na ošetřovné, ani se pro účely výpočtu dovolené nereflektuje jako výkon práce," uvádí Hámorská.
Pokud by tedy žadatel s dítětem starším 10 let měl v pracovní smlouvě stanovenou minimální dovolenou v počtu 20 dní na rok a využil "rozšířené" ošetřovné od dubna do konce červa, přijde podle právních expertů o čtvrtinu dovolené, tedy o pět dní.
Zda se jednalo o opomenutí či záměr opatření, je podle advokátky Hámorské těžké říci. "Osobně se spíše přikláním k možnosti, že zákonodárce spíše jen v rychlosti nedomyslel, kde všude v právním systému mělo být zvýšení věkové hranice pro výplatu ošetřovného promítnuto," míní advokátka.
Podle ní by zaměstnavatelé měli jako výkon práce pro účely dovolené zaměstnancům s ošetřovným uznat i dobu péče o dítě starší 10 let. "Vyloučit však nelze ani to, že zákonodárce zcela záměrně nezatížil zaměstnavatele povinností počítat dobu péče o starší děti jako výkon práce, za který se zaměstnanci kumuluje právo na dovolenou," dodává dále Hámorská.
Ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová nabízí na problematiku jiný pohled. "Je sice pravda, že se zákoník práce s ohledem na pandemická opatření nezměnil, nicméně dočasná mimořádná opatření v době trvání pandemie, která jsou upravena zákonem 133/2020 Sb. z 27. března 2020, pracovněprávní vztahy ovlivňují," připomíná.
Pokud tedy zaměstnanci vznikl v tomto kalendářním roce nárok na dovolenou, pak lze podle ní předpokládat, že se po dobu trvání pandemie a mimořádných opatření dovolená nekrátí a doba trvání ošetřovného s dětmi do 13 let věku v době pandemie bude posuzována jako výkon práce.
Necháme to na odborech
Ministerstvo práce a sociálních věcí, které "rožšířené" ošetřovné v době pandemie navrhlo, nicméně pro on-line deník Aktuálně.cz potvrdilo, že zákon č. 133/2020 Sb. problematiku dovolené neřeší a doba péče o dítě od 10 do 13 let se pro účely dovolené jako výkon práce neposuzuje.
"Pokud jde o péči o dítě ve věku od 10 let do 13 let, pak je třeba vycházet z účelu speciální právní úpravy, která byla přijata v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Účelem zákona č. 133/2020 Sb. bylo finančně přispět rodičům, kteří v důsledku uzavření školy nebo zařízení z důvodu mimořádného opatření při epidemii budou pečovat o děti do věku 13 let," říká Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva.
Také právníci Českomoravské konfederace odborových svazů stojí za výkladem zákona, podle něhož lidé čerpající ošetřovné na děti starší 10 let nárok na dovolenou za dobu čerpání dávky nemají.
Na dotaz, zda budou doporučovat jednotlivým organizacím, aby dovolenou i pro tyto zaměstnance uhájily, odboráři odpověděli: "Nyní je to v kompetenci odborových organizací v jednotlivých podnicích, kde odbory působí, aby se snažily tuto možnost vyjednat."
Opatření plná nejasností
Podle právničky Veroniky Odrobinové z Grant Thornton nejenom zaměstnanci, ale často ani firmy nevědí, jaké dopady na čerpání dovolené mají opatření státu v boji s koronavirem.
To potvrzuje například Martin Dozrál, generální ředitel firmy Solodoor, která vyrábí interiérové dveře a obložkové zárubně. "Protože se jednalo o výjimečnou situaci, krácení dovolené u zaměstnanců, kteří si vzali ošetřovné na děti starší 10 let, jsme vůbec neřešili a zachováme pro ně stejné podmínky čerpání dovolené jako u zaměstnanců, kteří si ošetřovné nebrali," říká Dozrál.
Zároveň dodává, že ošetřovné ve firmě čerpaly řádově jednotky zaměstnanců a s ostatními domluvili práci z domova. "V případě výroby někteří chodili jen na odpolední směnu, aby se doma vystřídali s manželem či manželkou," vysvětluje Dozrál.
Na ošetřovné se letos ve druhém čtvrtletí, kdy zůstaly kvůli koronaviru zavřené školy, většina školek či stacionáře, vydalo asi 7,06 miliardy korun. Je to zhruba patnáctkrát víc než za druhé čtvrtletí minulého roku.
Výrazně se částky zvedly hlavně v květnu a červnu. V březnu správa zpracovala 76 200 ošetřovných, v dubnu 151 200, v květnu 231 800, v červnu 257 400 a v červenci 146 400, vyplývá ze zpráv ministerstva práce o vyplacených dávkách za jednotlivé měsíce.
