Díky rouškám byli Češi letos zdravější. Omezili užívání léků, lékárnám spadly tržby

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
3. 6. 2020 13:16
Předpoklad, že lékárny vydělaly na koronavirové krizi, se úplně nenaplnil. Sice se prudce zvýšily prodeje některých léků, utlumily se ale téměř všechny ostatní zdravotnické úkony. Každý desátý uživatel léků na předpis si navíc upravil bez konzultace s lékařem užívání těchto přípravků. Důvodem byla obava z možného vystavení se nákaze v případě osobní návštěvy zdravotnického zařízení.
Lékárna
Lékárna | Foto: Shutterstock

Během března rostly tržby, když se lidé předzásobovali vitaminy nebo léky s obsahem paracetamolu proti horečce. Efekt ale zcela převážil duben a květen, kdy byly kvůli šíření covidu-19 utlumeny téměř všechny ostatní zdravotnické úkony. 

"Celkový dopad za tři krizové měsíce je negativní. V březnu nám sice tržby proti plánu vzrostly o 6,6 procenta - ještě plně fungovalo zdravotnictví a dodatečný objem tvořil nákup léčivých přípravků a doplňků z volného prodeje, které souvisely s prevencí proti covidu. Ale už v dubnu nastal velký pokles - tržby nám proti plánu poklesly o 15 procent. V květnu se pokles pohyboval mezi pěti a deseti procenty," uvedl ředitel největší tuzemské sítě lékáren Dr. Max Daniel Horák.

Výpadek podle něj logicky ovlivní i celoroční tržby, z loňských 20 miliard Kč by ale měly i přesto dále růst.

Důvodů vývoje během krize bylo podle něj několik. "Lidé se předzásobili, ale ne všechny léky ve skutečnosti nakonec potřebovali. Navíc šlo jen o relativně malý segment celé naší nabídky. Na druhou stranu lékárny zasáhlo omezení provozu či uzavření ordinací, začal klesat počet receptů. Receptové léky přitom v našich tržbách stále tvoří 60 procent, na trhu obecně je to kolem 80 až 85 procent. Navíc došlo k uzavření silných lokací, kde máme lékárny, jako jsou obchodní centra," řekl Horák.

Lidé také podle něj díky tomu, že byli delší dobu doma, byli zdravější. Proti šíření chřipek a nachlazení pomohly roušky, které lidé nosili primárně proti šíření nového koronaviru, dodal.

Do provozu 460 lékáren Dr. Max v ČR podle Horáka covid zasáhl především důsledky situace a přijatých opatření. Přímo nakažených bylo minimum, většinu personálu lékáren ale tvoří ženy, často matky dětí, které využily možnost ošetřovného. Ze zhruba 3800 zaměstnanců, které mohou zákazníci na ploše lékáren potkat, zůstala podle něj doma zhruba desetina. Dočasně uzavřít musela firma zhruba 40 lékáren.

Dodatečné náklady Dr. Maxe v ČR spojené s koronavirovou krizí podle Horáka činily 100 až 150 milionů korun. Částka obsahuje výdaje na nákup roušek, respirátorů, štítů a rukavic pro personál, nákup a instalaci asi 1300 ochranných plexiskel do lékáren a peníze na mimořádné hodnocení zaměstnanců.

Horák uvedl, že významný nárůst zaznamenala firma během krize v oblasti on-line prodeje. Počet lidí, kteří přímo ve vyhledávači na webu Dr. Maxe něco vyhledávali, podle něj v březnu vzrostl z běžných zhruba 600 tisíc na 3,2 milionu. "Změnila se také velkost nákupního košíku, zákazníci nakupovali větší počet položek. Růst obratu byl ve vysokých desítkách procent," uvedl.

Firma podle něj také nezávisle na covidu spustila na jaře rezervační on-line systém také pro léky na předpis. Jejich počet stoupl z březnových 315 na dubnových 2380. "Pouze během nouzového stavu jsme pak po dobu tří až čtyř týdnů také nabízeli ve 12 krajských městech donášku léků lékárníkem. O tuto službu byl ale minimální zájem," dodal Horák.

Vlastní dávkování

Na propadu tržeb lékáren se podepsalo i to, že podle průzkumu České asociace farmaceutických firem (ČAFF) si téměř každý desátý uživatel léků na předpis v Česku během koronavirové krize upravil bez konzultace s lékařem užívání těchto přípravků. Důvodem byla podle asociace obava z možného vystavení se nákaze v případě osobní návštěvy zdravotnického zařízení při získání receptů. 

"Každá změna v dávkování u léků na předpis nebo jejich úplné vysazení bez konzultace s lékařem představuje pro člověka riziko. Situace, kterou koronavirová krize přinesla, je mimořádná, je potřeba se z počátečního období poučit a zajistit, aby nedocházelo k samovolné změně předpisové medikace ani v takovýchto vypjatých situacích," řekl výkonný ředitel ČAFF Martin Mátl.

Více než šest procent respondentů průzkumu uvedlo, že se sami rozhodli množství léků na předpis, které užívají, snížit. Přes čtyři procenta dotázaných je pak vysadilo úplně. "Pokud bychom tento výsledek vztáhli pouze na skupinu, která užívá pravidelně léky na předpis - podle průzkumu dvě třetiny dospělých obyvatel ČR -, vyšlo by nám, že téměř každý desátý pacient tak ohrozil v této době svůj zdravotní stav," uvedla asociace.

Z průzkumu dále vyplývá, že návštěvy lékařů omezila v době nouzového stavu téměř třetina Čechů. Z toho 44 procent nepovažovalo návštěvu v této době za nezbytnou, v 37 procentech návštěvu zrušil sám lékař. Až 15 procent lidí pak přiznává, že se báli lékaře v době pandemie navštívit. Více než polovina respondentů průzkumu uvedlo, že doplnění stávajících zásob léků na předpis řešili pomocí e-receptů.

"Pokud bylo možné návštěvu lékaře odložit, tak jsme pacientům vyhověli nebo jsme návštěvu sami zrušili či přeložili. I přesto trváme na tom, aby se lidé i v době pandemie nebáli v případě závažných akutních potíží lékaře po telefonickém objednání navštívit. I v ostatních případech je třeba s ním svůj zdravotní stav konzultovat alespoň po telefonu," uvedl předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.

ČAFF sdružuje všechny hlavní výrobce a dodavatele generických a biosimilarních léků v ČR a je členem evropské asociace farmaceutických firem Medicines for Europe. Takzvané biosimilars jsou moderní biologické preparáty podobné generikům. Mezi členy asociace jsou například společnosti Zentiva, Teva nebo Krka.

 

Právě se děje

Další zprávy