Systém nemocenské je za půl roku 13 miliard v minusu, nejvíce od vzniku Česka

ČTK ČTK
5. 8. 2020 16:05
Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 miliard korun. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a České správy sociálního zabezpečení. Důvodem je hlavně koronavirová epidemie a krize způsobená zastavením ekonomiky.
Na ošetřovném se kvůli zavřeným školám vyplatilo zhruba 7,5krát víc (ilustrační foto)
Na ošetřovném se kvůli zavřeným školám vyplatilo zhruba 7,5krát víc (ilustrační foto) | Foto: Shutterstock

Podle ministerstva se letos v prvním půlroce na nemocenské dávky vydalo asi 30 miliard korun, na pojistném se vybralo 17 miliardy. Už první dva měsíce roku - tedy ještě před nástupem koronavirové nákazy - výdaje převýšily příjmy o 1,3 miliardy korun. Do konce března se deficit zvýšil o miliardu, činil 2,3 miliardy. Na 12,97 miliardy se pak dostal do konce června.

V minusu skončil systém ale už loni v době konjunktury, schodek činil 3 miliardy. Propad byl vyšší než v roce 2009, kdy výdaje převýšily příjmy o 2,74 miliardy korun. Tehdy ale právě probíhala celosvětová hospodářská krize.

Z nemocenského pojištění se vyplácí mateřská a vyrovnávací příspěvek v mateřství, nemocenská a ošetřovné, v posledních letech se zavedlo dlouhodobé ošetřovné a otcovská. Nemocenské dávky při delší nemoci se zvýšily.

Loni od července se zrušila karenční doba. Ministerstvo práce už dřív oznámilo, že od té doby vzrostl za první rok průměrný měsíční počet lidí na nemocenské o 17 procent. S růstem výdělků se zvyšují i vyplácené dávky. Valorizují se navíc částky pro jejich výpočet.

Dva měsíce nouzového stavu

Letos pak hrála roli hlavně koronavirová nákaza. Kvůli ní bylo Česko od 12. března do 17. května v nouzovém stavu. Školy se zavřely 11. března, do konce června plně výuku už neobnovily. Ošetřovné se vyplácelo po celou dobu na školáky do 13 let, od dubna se zvýšilo ze 60 na 80 procent základu výdělku. Uzavřeny byly restaurace, služby i většina obchodů, mimo provoz zůstaly některé podniky. Systém tak přišel o příjmy z odvodů.

V prvním pololetí se na nemocenské vyplatilo ve srovnání se stejným loňským obdobím o čtvrtinu peněz víc, na ošetřovném zhruba 7,5krát víc a na dlouhodobém ošetřovném o třetinu víc. Stejné zůstaly výdaje na otcovskou. O pět procent víc putovalo do mateřských. O zhruba pětinu nižší je částka na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ta činí ale jen 3,5 milionu z třicetimilardových výdajů.

V červených číslech skončilo nemocenské pojištění od roku 1993, tedy od vzniku Česka, podle údajů ministerstva celkem sedmkrát. Do roku 1999 byly v systému přebytky. Další čtyři roky peníze chyběly. Od roku 2004 do roku 2008 zůstávaly v nemocenském pojištění miliardy korun. Nejvíc příjmy převýšily výdaje před nástupem recese v roce 2008, a to zhruba o 14,8 miliardy. Po ročním propadu se pak soustava vrátila do plusu, ve kterém zůstala díky vysoké zaměstnanosti a navyšování výdělků devět let až do loňska.

Vliv na stav nemocenského pojištění má i sazba odvodů. V první polovině 90. let činila 4,8 procenta z výdělku - zaměstnavatel platil 3,6 procenta a zaměstnanec 1,2 procenta. OSVČ hradily 4,8 procenta. Od roku 1996 do roku 2008 se celková sazba dostala na 4,4 procenta. Se zavedením karenční doby klesla na 2,3 procenta. Odvody přestali platit zaměstnanci, hradí je už jen zaměstnavatelé a živnostníci. Od loňského července po zrušení karence posílají 2,1 procenta.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy