Před 25 lety složila česká koruna maturitu. Slušel by jí už ale důchod, míní experti

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
1. 10. 2020 7:06
Jako psychologické potvrzení konce komunismu v další oblasti popisuje ekonom Petr Bartoň devizový zákon, jenž přesně před 25 lety udělal z české koruny volně směnitelnou měnu. Podle odborníků šlo o důležitý moment, který přispěl k začlenění Česka mezi vyspělé státy s tržní ekonomikou.
Foto: Aktuálně.cz

"Lidé se tak, ještě dlouhé roky před vstupem do Evropské unie, začali cítit jako plnohodnotní členové mezinárodního společenství," myslí si Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.

Zákon č. 219/1995 Sb., jenž vešel v platnost 1. října 1995, umožnil takzvanou vnější směnitelnost. Ta poskytuje volný přístup devizových cizozemců, tedy právnických a fyzických osob, které nemají v Česku sídlo, k domácí měně. Mohou s ní disponovat, prodávat ji či nakupovat nebo ji používat při obchodních transakcích. 

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Petra Pelce vděčí Česko právě této legislativě za pružnost a dostupnost v rámci mezinárodního obchodu, vzniku nadnárodních koncernů, zahraničního obchodu a cestovního ruchu.

Zákon rozšířil směnitelnost české koruny podle pravidel Mezinárodního měnového fondu na všechny transakce běžného účtu platební bilance, a navíc na některé transakce kapitálového účtu. Byl zrušen také roční limit pro nákup deviz fyzickými osobami. 

Zákonem zanikla také nabídková povinnost, tedy to, že podnikatelské subjekty i fyzické osoby musely veškeré získané devizové prostředky odprodávat tuzemským devizovým bankám, případně je uložit na své devizové účty vedené v tuzemských bankách.

"Šlo o velký přelom nejen symbolicky, protože tímto krokem se Česko posunulo blíž k představě standardní tržní ekonomiky, ale hlavně fakticky, protože odpadla řada transakčních nákladů a překážek pro expanzi českých firem do zahraničí a také cizích firem do Česka," komentuje to pro on-line deník Aktuálně.cz ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Doplnil, že pro samotnou korunu ve smyslu hodnoty kurzu k cizím měnám o změnu nešlo, protože tuto hodnotu dál určovala Česká národní banka (ČNB).

Někdejší prezident Václav Havel podepisuje devizový zákon, na základě kterého se česká koruna stala volně směnitelnou měnou.
Někdejší prezident Václav Havel podepisuje devizový zákon, na základě kterého se česká koruna stala volně směnitelnou měnou. | Foto: Česká národní banka

Nová legislativa zrušila také omezení právnických osob volně zřizovat devizové účty u bank působících na českém území. Dále umožnila volný odkup zůstatků české měny od nerezidentů bez ohledu na to, v jakém období a z jakých operací byly získány, a provádění plateb a převodů do zahraničí v české měně - připouštěla volný oběh koruny v zahraničí. Volná směnitelnost urychlila také příliv zahraničního kapitálu.

Za důležitou součást polistopadové ekonomické transformace to označuje i viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar, podle nějž měl zákon velký význam pro domácí podniky i obyvatele.

V následujících letech s přípravou vstupu Česka do EU a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) postupně zmizely i zbývající devizové restrikce. Další významný mezník pro korunu přišel v roce 1997, kdy byl po útoku na české platidlo opuštěn systém pevného kurzu a jeho kurz začala určovat nabídka a poptávka na devizových trzích s občasnými zásahy centrální banky.

Špicar: Euro by si Češi oblíbili

Část expertů se shoduje, že koruna se sice za oněch 25 let mezi světovými měnami etablovala, dalším klíčovým milníkem by se však v následujících letech mělo stát přijetí eura, k němuž se Česko zavázalo před šestnácti lety při vstupu do EU.

Podle Skořepy by zavedení měny eurozóny do budoucnosti zemi "mírně prospělo". "I když by efekty přechodu na euro pro jednotlivé oblasti českého ekonomického života byly výrazné, celkový dopad nebude zásadní. Jinými slovy, nejedná se o klíčovou národohospodářskou otázku," domnívá se ekonom České spořitelny.

Kurz koruny vůči euru od roku 1999 po současnost. Na ose x jsou jednotlivé roky, na ose y pak cena jednoho eura v korunách. Klikněte pro zvětšení.
Kurz koruny vůči euru od roku 1999 po současnost. Na ose x jsou jednotlivé roky, na ose y pak cena jednoho eura v korunách. Klikněte pro zvětšení. | Foto: ČNB

Podle Špicara je stále hlavním zdrojem obav z eura zdražení, což je však podle něj mýtus, který už před lety jasně vyvrátilo Slovensko. To na tuto měnu přešlo v roce 2009.

"Teď tedy potřebujeme především odvážné politiky, kteří lidem vysvětlí pro a proti společné měny a zbaví je zbytečných, neopodstatněných obav. Kdybychom poté euro přijali, jsem přesvědčen, že by si ho Češi pro jeho výhody rychle oblíbili, stejně jako Slováci, kteří nedají na euro dopustit a téměř 70 procent z nich už by se nikdy nechtělo ke slovenské koruně vrátit," je přesvědčený Špicar.

Podle průzkumu společnosti TopForex z ledna 2019, kdy Slováci slavili deset let s eurem, by se devět z deseti tamních obyvatel ke slovenské koruně nevrátilo.

Pelc: Euro z nás udělá chudáky

Odlišně to vidí Pelc, podle nějž by přijetí eura v nejbližších letech nedávalo velký ekonomický smysl a Slovensko naopak považuje za negativní příklad. Hlavní nevýhodu české měny vidí ve špatně nastaveném poměru vůči euru. "Aktuálních 27 Kč za euro by při přechodu na společnou měnu udělalo z většiny běžné populace chudáky. Ceny za průmyslové zboží jsou u nás sice v přepočtu měn srovnatelné, mzdy a ceny za služby jsou na tom ale v porovnání o mnoho hůře," tvrdí Pelc. 

Pelc v příštích měsících také předpokládá postupné další oslabování koruny vůči euru, neboť probíhající hospodářská krize českou ekonomiku podle něj zasáhne ve srovnání s evropským průměrem více.

Ani v otázce budoucího vývoje koruny se však analytici neshodnou. Skořepa naopak věří v to, že hlavní oslabení v reakci na podzimní zhoršení epidemiologické situace má koruna již nejspíš za sebou a už bude jen posilovat.

"Pomoci by jí v tom měly zejména případné dobré zprávy pro světovou ekonomiku a obchod, například co se týče zavádění vakcín proti koronaviru. Proti tomu ovšem mohou působit nepříznivé zprávy ohledně konečné podoby brexitu nebo výsledku prezidentských voleb v USA," doplnil Skořepa.

Video: Česko by mělo zůstat v tvrdém jádru EU, čas na euro jsme ale promeškali, říká Poc

Nejzhoubnější teze voleb je ta o dvourychlostní Evropě. Kdybychom zůstali na druhé koleji, tak si strašlivě naběhneme, tvrdí lídr ČSSD Pavel Poc. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 50 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy