České domácnosti dál rychle bohatnou. Slovenské sousedy nechávají daleko za sebou

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
29. 9. 2020 15:25
Hrubé bohatství domácností v 57 zemích, které sleduje studie Allianz, vzrostlo loni průměrně o 9,7 procenta, nejvíce od roku 2005. Také českým domácnostem se dařilo. Hrubé bohatství jim stouplo v průměru o devět procent, což je proti desetiletému průměru 5,9 procenta značný nárůst.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Vyplývá to ze studie Allianz Global Wealth Report 2020, která detailně analyzuje úspory a dluhy v 57 zemích světa.

Češi se za loňský rok umístili v objemu čistých finančních aktiv na osobu na 26. příčce, tedy o jeden stupeň níže než loni. V žebříčku hrubých finančních aktiv Česko zůstalo stejně jako loni na 28. místě. Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy.

Průměrné bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 17 497 eur, tedy zhruba 472 000 Kč. Předloni to bylo 16 785 eur, tedy asi o 38 000 korun méně. Rychlost růstu čistého bohatství domácností v ČR loni dosáhla 10,1 procenta (předloni 4,1 procenta), hrubý majetek vzrostl o devět procent. Vyrostl hlavně sektor cenných papírů (o 12,8 procenta), finance na bankovních účtech a v pojištění rostly pozvolněji (5,8 a 5,6 procenta). Více než polovina úspor českých domácností (50,5 procenta) leží v bankách, asi třetina (32,6 procenta) je v cenných papírech.

Češi zůstávají nejbohatší zemí bývalého východního bloku, jsou v průměru dvaapůlkrát bohatší než Slováci, kde průměrné bohatství na obyvatele loni činilo 6778 eur (183 000 korun). Nejlépe ze zemí sousedících s ČR je na tom Rakousko, průměrný Rakušan vlastní hodnotu odpovídající 59 256 eurům (zhruba 1,6 milionu Kč), průměrný Němec o něco méně (57 097 eur neboli 1,54 milionu Kč). Poláci jsou asi o 54 000 Kč na osobu bohatší než Slováci.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy vzrostlo bohatství průměrného Čecha mezi lety 2014 a 2020 z 9487 eur na 17 497 eur, tedy o 84,4 procenta v nominálním vyjádření (bez zahrnutí inflace). Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o 37,5 procenta, a to z 4930 na 6778 eur. 

Čisté bohatství průměrného Čecha tedy v letech 2014 až 2020 stoupalo 2,25krát rychleji než čisté bohatství průměrného Slováka. "Průměrný Čech tedy za posledních šest let zbohatl o víc, než kolik činí čisté letošní celoživotní bohatství průměrného Slováka," upozorňuje Kovanda.

Podle něj za tím stojí nedávná poměrně dlouhá éra hospodářské prosperity, která v celém období od vzniku republiky v roce 1993 prakticky nemá obdobu.

Zároveň je třeba také zohlednit kurz koruny vůči euru, ta totiž po skončení intervencí ČNB od roku 2017 citelně posilovala a míru bohatství vyjádřenou v eurech tak nafukovala.

Z hlediska celosvětových trendů studie upozorňuje na opětovné rozšiřování finanční mezery mezi bohatými a chudými zeměmi i jednotlivci. V roce 2000 bylo čisté finanční bohatství na osobu v pokročilých ekonomikách 87krát vyšší než v rozvojových trzích. Do roku 2016 se toto číslo zmenšilo na 19, ale od té doby opět stouplo na 22 v roce 2019. Asi 84 procent čistého finančního bohatství na světě patří desetině nejbohatších lidí. Téměř polovinu z tohoto majetku vlastní jedno procento z nich.

"Je poměrně varovné, že mezera mezi bohatými a chudými zeměmi se začala znovu rozšiřovat dokonce ještě předtím, než svět zasáhl covid-19," uvedla spoluautorka studie Patricia Pelayo Romerová.

Spolu s tím se loni podstatně snížil celkový počet příslušníků střední třídy, z více než jedné miliardy lidí v roce 2018 na 800 milionů o rok později. Přesto se od roku 2000 střední třída zvětšila zhruba o polovinu.

Čisté bohatství v průměru na obyvatele v roce 2019:

Pořadí Země Částka (EUR)
1. USA 209 524
2. Švýcarsko 195 388
3. Singapur 116 657
4. Nizozemsko 114.287
5. Tchaj-wan 110 706
6. Švédsko 110 618
7. Japonsko 103 829
8. Dánsko 101 671
9. Kanada 96 630
10. Nový Zéland 96 091
16. Rakousko 59 256
18. Německo 57 097
26. Česko 17 497
37. Polsko 8 757
40. Slovensko 6 778

zdroj: Allianz

 

Právě se děje

před 33 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 1 hodinou

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy